Herečka Barbora Mudrová se synem Honzou, kterého má v hostitelské péči. FOTO: Pavla Hartmanová / SPOLUŽIVOT / se souhlasem
FOTO: Pavla Hartmanová / SPOLUŽIVOT / se souhlasem
Mladým dospělým, kteří odchází z dětského domova, nejvíce v budoucím životě pomáhá, když mají blízkou osobu, které důvěřují, a také komunitu, jejíž jsou dlouhodobě součástí. Důležité je i plánování budoucnosti po malých krocích. Vychází to z výzkumu, který realizovala Nadace Sirius spolu s Nova pomáhá a agenturou Simply5. Výzkum byl inspirován filmem Amerikánka režiséra Viktora Tauše, který jde do kin v září. Je postaven na skutečném příběhu ženy, která prožila své dětství v ústavní péči.
Výzkum ukázal, že přechod do dospělosti pro děti z dětského domova mohou výrazně usnadnit čtyři faktory. „Dětem pomáhá, když mají někoho blízkého mimo zařízení, komu mohou důvěřovat a na koho se mohou kdykoli obrátit,“ vysvětluje výzkumnice Eliška Nováková z agentury Simply5.
Významnou roli hraje i začlenění do stabilní komunity, třeba sportovního klubu. „Velmi důležité také je, aby se děti osamostatňovaly postupně a s podporou nějakého dospělého mentora. Posledním faktorem je pak rozložení cílů do menších, zvládnutelných kroků, které mohou s někým konzultovat,“ dodává Nováková.
Autoři výzkumu ale upozornili, že ne všechny dětské domovy jsou schopné tyto potřeby naplnit. Některé nemají ani startovací byty. Plošným problémem je navíc nedostatečný personální standard.
„Nedostatek personálu znamená, že mladí dospělí jsou často po odchodu ze zařízení odkázáni jen sami na sebe. Vychovatelé dětského domova jsou ale často jediní lidé, ke kterým má mladý člověk důvěru a na které by se obrátil o pomoc,“ komentuje závěry výzkumu ředitelka Nadace Sirius Dana Lipová. „Mladý dospělý tak zůstává často na nové dospělácké problémy úplně sám. Na rozdíl od dětí, které vyrůstaly v rodině, nemá v zádech nejbližší příbuzné, kteří ho v případě nějaké chyby podrží. Děti z dětského domova mají na začlenění do dospěláckého života jen jeden pokus, pokud selžou, má to pro jejich další život často dramatické následky,“ upozorňuje.
Jedním z řešení nedostatků ústavní péče je hostitelská péče, což je málo známá alternativa k náhradní rodinné péči. „Představte si, že by každé dítě z dětského domova mělo svého patrona – dospělého kamaráda, který ho provede nástrahami dospělosti. Hostitelská péče se ukazuje jako účinné řešení, které může překlenout propast mezi ústavní péčí a skutečným světem,“ dodává Lipová.
V hostitelské péči na rozdíl od adopce či pěstounské péče dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Jde o dlouhodobý a opakující se kontakt s dítětem z dětského domova, který funguje na bázi dobrovolnictví. Hostitelskou péči může nabízet rodina, pár i jednotlivec. Vhodná je spíše pro děti starší osmi let, protože mladší děti ještě nedokážou emočně uchopit, proč se do dětského domova opět vrací.
Touto formou péče se zabývá nadační fond SPOLUŽIVOT, který se snaží zvýšit povědomí o ní a zároveň chce poskytovat příležitosti potenciálním hostitelům a propojovat organizace zabývající se touto tématikou.
„Důležité je, aby k nim taková osoba přistupovala individuálně, s respektem k jejich povaze, osobnímu příběhu a specifickým potřebám. Pomohla jim, když si nebudou s čímkoli vědět rady a provedla je každodenní agendou, ale především jim umožnila navázat a udržovat zdravé mezilidské vztahy. Často jde o jedinou osobu, která dítěti věří, že dosáhne toho, co si naplánuje,“ uvedla zakladatelka organizace SPOLUŽIVOT Tereza Šindlerová.
Z výzkumu vyplývá, že podpora, kterou dítě dostává v rámci hostitelské péče, může představovat řešení limitů ústavní péče. Tato osoba nemá žádný právní vztah k dítěti, jako například pěstoun. Jeho smyslem je zprostředkovat dítěti běžný život mimo zařízení a poskytnout mu důvěrný a stabilní vztah, stát se jeho blízkou osobou, ukazovat mu pozitivní vzory a naučit ho budovat a udržovat vztahy s ostatními lidmi.
Podle dat organizace SPOLUŽIVOT je v České republice je nyní 138 dětských domovů, ve kterých je zhruba 4200 dětí. V dětských domovech jich je v hostitelské péči zatím pouze 252, tedy 6 procent.
Film Amerikánka, inspirovaný skutečným příběhem ženy, která prožila své dětství v ústavní péči, má premiéru v září a upozorňuje na tyto současné problémy. Ukazuje, jak důležité je mít někoho, komu mohou děti z dětských domovů věřit, a kdo jim ukáže, že v životě je možné dosáhnout velkých věcí, i když začátky nejsou jednoduché.
