Po útocích na americký kapitol ze 6. ledna to chvíli vypadalo, že trpělivost s Trumpem došla i mnohým vysoce postaveným republikánům. Dokonce se zdálo, že tyto události nabouraly solidní podporu, které se odcházející prezident těšil u republikánských voličů. A i když to podle některých průzkumů vypadá, že to druhé platí, paradoxně to první už docela pravda není. Republikánská strana vzývá jednotu, aby mohla vyhrát volby v roce 2022. Bohužel ale tomuto cíli obětuje byť jen částečné očištění od Trumpova vlivu. Důkazem je odstranění Liz Cheneyové z křesla předsedkyně republikánské konference. Jejím prohřeškem bylo jen to, že se důrazně postavila Trumpově lži o zmanipulovaných volbách.
Jednota nikoliv ideologická
Každá politická strana potřebuje dostatečnou míru ideologické jednoty, aby si zajistila vnitřní soudržnost. V systému dvou velkých stran je ale zároveň nutná existence různých křídel tak, aby bylo možné oslovit dostatečný počet voličů na vítězství ve většinovém systému. Správná rovnováha mezi jednotou a různorodostí je proměnlivá a složitá věc. V současnosti ji hledají i demokraté.
Jenže u republikánů se bohužel jednota neměří věrností určitým idejím. Zatímco tedy levicové křídlo demokratů poměřuje své spolustraníky z hlediska toho, kdo je dost progresivní, republikáni mají v současnosti jediný test loajality – Trumpa. To je špatná zpráva jak pro republikány, tak pro americkou politiku, která by rozumnou konzervativní politickou sílu rozhodně potřebovala. Bohužel ale bude mít minimálně do roku 2022 sbor Trumpových pohrobků.
Trumpovo dědictví
Bývalý prezident se od loňských listopadových voleb soustředí v podstatě na jedno jediné. Neustále opakuje, že jeho soupeř vyhrál volby podvodem, a on je tak legitimním vítězem. Tu a tam se zasní, že se ještě díky nějakému zvratu do Bílého domu vrátí v tomto volebním období. Naposledy se takhle nechal unést v souvislosti s pochybným auditem volebních lístků v okrese Maricopa v Arizoně. Tyto fantazie ale stranu nespasí.
Potíž je v tom, že dokud Trump sám neuzná porážku, nebo o tématu voleb alespoň nepřestane mluvit, budou republikáni vždycky riskovat, že si odcizí jeho fanoušky, pokud ho v tom nepodpoří. Strana tak přešlapuje na místě a nemá vlastně ani moc sílu představit nějakou vizi, kterou by chtěli postavit proti té vládnoucích demokratů. To se bohužel v dohledné době nezmění.
Liz Cheney
Tuto republikánskou političku lze jen těžko nařknout z toho, že by byla liberální či levicová. Demokratům se z ní naopak ježí chlupy, a to hlavně díky její podpoře mučení. Ideologicky by na ní její kolegové a kolegyně těžko hledali poskvrnu. Jenže co naplat, když hlasovala pro Trumpův druhý impeachment a veřejně říká, že bývalý prezident svým lhaním o volbách v roce 2020 ohrožuje demokracii.
Den před hlasováním o svém odvolání měla ve sněmovně vynikající a ostře kritický projev. Mimo jiné prohlásila, že ti, kteří ve věci volebních výsledků nerespektují rozhodnutí více než 60 soudů, bojují proti americké ústavě. S velkou razancí se pustila do těch spolustraníků, kteří „opustili vládu práva a připojili se ke křížové výpravě bývalého prezidenta proti [americké] demokracii.“ Tím naznačila, že jí je odstranění z funkce jedno.
Volby 2022 a primárky
Je to zvláštní, protože v dubnu vyšel průzkum veřejného mínění televizní stanice NBC, podle něhož poprvé od roku 2019 mírná většina republikánů vyjádřila větší podporu straně než bývalému prezidentovi. Rozdíl je ale malý a přízeň voličů vrtkavá. Republikáni se prostě zjevně rozhodli, že raději než čelit celé řadě vyzyvatelů v primárkách, které by Trump mohl podpořit, budou raději lidově řečeno držet hubu a krok.
Další postup se ukáže až podle výsledků. Pokud strana s podporou bývalého prezidenta uspěje, pak bude jeho vliv pokračovat a nebude vyloučena ani jeho kandidatura v roce 2024. Jestli republikáni prohrají, ale v primárkách se dobře povede těm kandidátům, kteří budou mít Trumpovo požehnání, bude strana v pasti. Byla by jednotnější, ale neschopná vyhrát všeobecné volby.
Nejlepší by bylo, kdyby se v primárkách i v samotných volbách dařilo právě lidem, jako je Liz Cheneyová. Pak by existovala jistá naděje, že se republikánům podaří zbavit Trumpova vlivu do prezidentských voleb v roce 2024. Samotná Cheneyová se k možnosti, že bude čelit trumpovskému kandidátovi či kandidátce, postavila nebojácně a řekla: „Jen do toho.“ Je v zájmu republikánů, konzervativní politiky, ale i americké demokracie, aby z tohoto souboje vyšla vítězně.
