Bití, dětské sňatky, obřízky, kontrola nad tím, co si oblékají a s kým se stýkají. To jsou příklady takzvaného útlaku ze cti, kterému je podle odhadů v desetimilionovém Švédsku podrobováno na 200 tisíc žen a dívek. Muslimové, kteří do této severské země přišli z Blízkého východu či Afriky, si své zvyklosti nenechají jen tak vzít.
Deník FORUM 24 již psal například o rodičích, kteří pod pohrůžkami vyžadují, aby ve školkách byly dívky odděleny od chlapců a i v parném létě nosily punčocháče. Určité projevy „útlaku ze cti“ však nelze ve Švédsku beztrestně aplikovat, a tak jsou děti či dospívající dívky odváženy do ciziny, aby se tam provdaly nebo aby jim byla provedena obřízka.
V letech 2018 až 2022 bylo podle zjištění švédské veřejnoprávní televize SVT do zahraničí odvezeno nejméně 916 dětí. Ve většině případů šlo o takzvanou „výchovnou cestu“ či pobyt, během něhož byly dívky provdány či genitálně zohaveny. V roce 2022 se více než polovina případů týkala cest do Somálska a Iráku. Jestliže je většina dětí odvážena do zemí, kde neplatí Haagská úmluva, Švédsko má jen malou šanci získat je zpět.
Sociálka přijela pozdě
Městský úřad v Malmö má podezření, že tímto způsobem ze školních lavic zmizelo 111 žáků. „Víme, že jde o opakující se problém,“ řekl deníku Sydsvenskan Andreas Schouten z tamní školní správy. „Vycházíme z toho, že děti, které jsou ve Švédsku registrovány, by zde měly dokončit školní docházku,“ dodal.
Deník informoval o patnáctileté Yamině, která ve škole vyprávěla, že má strach z toho, že bude provdána. Do případu se vložila sociální služba, která okamžitě rozhodla, že Yaminu převezme do péče, a ukázalo se, že dívčiny obavy byly oprávněné. Když totiž sociální pracovníci přijeli do domu její rodiny, byla Yamina pryč.
Podle Sydsvenskan nejde o ojedinělý případ, přičemž dětské svatby se často konají v běžných prostorách pro pořádání večírků v Malmö a Helsingborgu. Sňatky osob, kterým ještě není 18 let, jsou přitom ve Švédsku trestné.
Minulý týden padl v této souvislosti desetiměsíční trest odnětí svobody pro rodiče a manžela dívky, která při nástupu do školy v jihošvédském kraji Blekinge byla ve svých patnácti letech těhotná a vdaná za svého o pět let staršího bratrance. Podle okresního soudu ve Vänersborgu není pochyb o tom, že rodiče dívku ke sňatku donutili, informoval deník Blekinge Läns Tidning.
Vdát se, nebo umřít
Deník Aftonbladet přinesl příběh dnes sedmnáctileté dívky vystupující pod jménem Sara. „Byla jsem šokována tím, čeho byli moji vlastní rodiče schopni,“ vypráví dívka, která vyrůstala podle přísných pravidel muslimské rodiny. Jedna z jejích prvních vzpomínek je, jak otec bije matku, přičemž tomu přihlíží dospělí příbuzní i děti.
Ačkoli si záhy zvolila strategii být co nejnenápadnější a plnit vše, co se po ní vyžaduje, otcovu teroru neunikla. Kvůli modřinám nemohla někdy i dva týdny chodit do školy. „Mezi našimi příbuznými bylo normální bít děti. Když jsem vyrůstala, neuvědomovala jsem si, jak je to špatné. Říkali mi: ‚Nebijeme tě proto, že bychom chtěli, ale protože tě máme rádi.‘“
S přibývajícím věkem byla pod čím dál větší kontrolou. Rodiče jí prohledávali telefon, rozhodovali, s kým se může stýkat, co může dělat. Sara začala mít strach, že by ji mohli odvézt do zahraničí. „Pochopila jsem, že mám dvě možnosti – buď se vdát, nebo zemřít.“
Jednoho dne se rozhodla, že se svěří zaměstnancům školy, kteří kontaktovali sociální službu. „Měla jsem toho dost a už jsem to nemohla vydržet,“ vysvětlila dívka, která dnes žije v azylovém domě na chráněné adrese. Myslí si, že je potřeba, aby se o „útlaku ze cti“ více mluvilo, aby „děti, pro které je to realita, pochopily, že existuje alternativa“.
„Je hodně mladých lidí, které nelze zachránit a kteří jsou skutečně odváženi do zahraničí, a tomu musíme zabránit. Taky si myslím, že je důležité integrovat lidi a obytné čtvrti, abychom neměli dvě paralelní společnosti. Myslím, že Švédsko to dluží dětem, protože děti nemůžou za to, že se narodily do těchto rodin.“