Dezinformační web Arfa, který je ještě hloupější než jiné stránky tohoto zaměření, píše 9. ledna o smutné záležitosti. Devadesátiletá Kanaďanka spáchala asistovanou sebevraždu, protože nechtěla snášet izolaci v domově seniorů v době koronavirových omezení. Navíc „nevěřila v covid“ a považovala ho za výmysl.
Jak můžeme dohledat, k případu skutečně došlo. Popisuje to v článku třeba web ctvnews.ca. Arfa k tomu ovšem dodává ještě tu patřičnou ideologickou šťávu. Píše se tam:
„90letá žena zvolila asistovanou sebevraždu tváří v tvář dalším omezením kvůli koronaviru. Považovala pandemii za podvod, stejně jako například události 11. září. »Je to obojí dílo satana,« tvrdila.
Považovala pandemii za podvod, za obludnou lež politiků, médií a nadnárodního kapitálu – byť plně chápala omezující opatření ze strany domova pro seniory, kde žila. Před smrtí se objala se svou rodinou. Teď už je svobodná… Rodina a přátelé se shlukli kolem postele 90leté Nancy Russellové a zpívali píseň, kterou si vybrala, aby ji vyprovodila na onen svět…
Krátce předtím jí lékař poskytl asistenci se smrtí (MAID), když jí podal smrtelný prášek. V době smrti ani nikdy předtím u ní nebyl nalezen covid-19.“
Pak se hned najede na oblíbený kurs a vina za smrt té paní se přičte těm, kdo soudí, že nemoc skutečně existuje: „Mezi oběti údajné pandemie je třeba počítat masivně rostoucí počet těch, kteří covid-19 vůbec neměli… Nejsou přímo oběťmi pandemie, ale hysterických opatřeních kolem ní – odložených operací, nuceného nošení roušek, panického strachu – s nímž souvisí ztráta imunity – nebo také ztráty sociálních kontaktů, což je případ Nancy Rusellové… Paní Rusellová považovala pandemii za podvodnou, několikrát se o tom prý zmínila svým spolubydlícím. Restriktivní opatření však chápala a snažila se je dodržovat. Žádným způsobem neobviňovala pečovatelský dům a plně pochopila, proč toto pravidlo musí platit…
»Co je to za pandemii, při které nejsou žádní mrtví?« říkala svým spolubydlící s odkazem na statistiky: Zatímco média chrlí údajné rekordní počty nakažených, počty zemřelých zůstávaly stejné jako předchozí roky.“
Pokud jde o tento konkrétní případ, napadne nás, proč paní musela trpět sociální izolací v domově seniorů a najednou se kolem ní, když se rozhodla zemřít, shromažďuje celá rodina. Je trochu zvláštní, že rodinnému příslušníkovi je smutno, a najednou ta péče až ve chvíli, kdy se rozhodne „asistovaně“ zemřít. Ale nebyli jsme u toho. Pokud však v tom rozhodování hrály roli nesmyslné teorie dezinformátorů, nesou na tom značnou odpovědnost. Hloupé jim to ani nepřijde, ještě to použijí.
Ohledně existence a neexistence covidu nebo jeho nebezpečnosti už se psalo nesčetněkrát. Také je jasně prokázán vztah mezi zvýšenou úmrtností a nemocí.
Již jsme tu citovali českého vědce Jana Kulveita, který komentoval „nadúmrtí“, která jsou patrná na podzim v českých statistikách. Tak ještě jednou, protože je to užitečné. Píše:
„Poznámka k častým dezinterpretacím dvou populárních statistik: V podstatě všechny mrtvé »navíc« (excess mortality) v ČR zabil covid. Přímo a kauzálně. Spekulace o jiných důvodech, proč mohli umřít, jsou většinou někde na škále mezi »velmi nepravděpodobné« po »totální fantasmagorie«. Proč? Je pro to několik dosti přesvědčivých důvodů: Velmi dobrá korelace excess mortality s prokázanými úmrtími na covid. Plausibilní alternativní příčiny úmrtí by musely mít tu vlastnost, že velmi přesně kopírují epidemii covidu, s efektem v řádu týdne či dvou. To řadu vysvětlení vylučuje. Možnosti typu zanedbané prohlídky, odložené odkladné péče, neléčené jiné nemoci či zhoršení psychického stavu populace tuto vlastnost rozhodně nemají…
Nadbytečná mortalita má, zdá se, mortalitní profil covidu i podle věkových kategorií. To v podstatě vylučuje řadu dalších hypotéz – např. pokud by zvýšená mortalita byla daná zásadním omezením akutní péče, není jasné, proč by takové zvýšení bylo rizikové pro různé věkové skupiny různě a podobně jako covid bylo mnohem rizikovější pro starší. Jednoduchý příklad: Pokud by se vzhledem k přetížení nemocnic zhoršila péče a zvýšila úmrtnost obětí autonehod, týkalo by se to všech věkových skupin, neplatilo by, že se několikanásobně zvýšilo riziko smrti osmdesátníků (oproti běžnému riziku smrti osmdesátníků!) a nic se nestalo s mortalitou dvacetiletých. Přirozený experiment, zda za úmrtí může přímo covid, nebo vše, co se děje okolo, poskytuje jarní vlna. Na jaře byla v ČR proticovidová opatření přísnější, podobně došlo k omezení péče, strachu nemocných chodit na prohlídky a podobně. Žádná statisticky významná změna mortality na jaře nenastala. Za mrtvé tedy skoro jistě nemůže ani stres, ani opatření, ani omezení péče. Nejjednodušším vysvětlením rozdílu je, že jde prostě přímo o covid, pouze ty mrtvé nikdo netestoval.“
Takže se umírá na covid, ve většině případů „nadúmrtí“ nikoli na stres, nikoli na odloženou péči. Možná se mohli té devadesátileté paní pokusit vysvětlit, že ta nemoc tu skutečně je, takže ta opatření mají smysl. Nebo aspoň zařídit, aby nežila v sociální izolaci. Takhle se dezinformační nesmysly na její smrti podílely.
