Sociolog, vlastenec, autor bestselleru Prolomení hradeb, jak sám sebe tituluje, Petr Hampl, stále volá ze svého zoufalství o pomoc. Dokazuje to každý jeho příspěvek, který pustí na veřejnost. Tahle obskurní figurka by nestála za pozornost, ale těchto trpících bytostí žije mezi námi mnoho a jejich soukromé blouznění má společenský dopad. Jak těm lidem pomoci z jejich temnot, je samozřejmě výzva.
Tak třeba dne 1. července nám na Twitteru Hampl sděluje: „Chápete už, jaký je rozdíl mezi ruskou a evropskou demokracií? V Rusku mohou dát klíčovou otázku lidem k hlasování, zatímco probruselské panstvo se nikdy neodváží vyhlásit referendum.“
Normální lidé předně vědí, že v Rusku žádná demokracie není, takže je to jako srovnávat novičok a polévkové koření. Kdo ale něco takového Hamplovi připomene, se zlou se potáže. Hampl reaguje jako pes akademika Pavlova a spustí. Tuto podmíněnou reakci předvedl hned, jak to bylo možné. (Citace neupravujeme.)
Uživatel D. L. si troufl napsat: „Já vážně nerozumím tomu, jak takový jantar jako Vy, pane Hample, mohl přednášet na vysoké škole, když od sebe nerozeznáte ani jablka s hruškami. Tak hlavně, že máte jako ‚přátele bílé heterosexuální muže‘. Zvláště na to druhé je vždy dobré upozorňovat – ve Vašem případě…“
A hned to přišlo: „no tak se nevztekejte. založte si svůj klub homosexuálních pedofilů, co se vnitřně ztotožňují s Araby, a neobtěžujte normální lidi. my nemůžeme za váš posranej život.“
„Myšlenky“ pokračují. Hampl dne 2. července na Facebooku jásá nad hlubinami ducha Jaroslava Foldyny. Foldyna se pochlubil tím, že jeho moudra citovali na Parlamentních listech: „Jarda nikdy nezklame,“ jásá bezelstně Hampl. „A nikdy neřekne to, co chce slyšet americká okupační správa. Což je v českých poměrech tím zajímavější, že velvyslanectví dosud nebylo převzato Trumpovými lidmi, takže nadále pracuje pro Obamu, resp. Sorose.“
A jak Foldyna projevil svou odvahu? Chlubí se svými výroky na Parlamentních listech: „Miloš Zeman má, tak jako my všichni, mnoho chyb. Jsou ale chvíle, kdy na něj musí být hrdý každý občan naší země. Toto je jedna z těch chvil. Protibělošský rasismus je dnes prakticky globální politickou doktrínou a otevřeně se vůči něčemu takovému vymezit vyžaduje nejen správný úsudek, ale především odvahu. Proto jsem, tak jako mnozí další, dnes i já hrdý na svého prezidenta a stojím za ním. Musíme jasně ukázat, že my Češi nehodláme před nikým klečet a rýt držkou v zemi. Black Lives Matter není nic jiného než jenom zmodernizovaná verze nacismu a s jeho sympatizanty je podle toho potřeba také naložit. Stejně jako třeba před lety v Norimberku.“
Nejde o to, že by Miloš Zeman „měl chyby“. Zeman ve funkci je chyba. V čem má spočívat Zemanova odvaha, která se omezuje na občasné zamumlání z lánské nory, není jasné.
Výroky z pera různých figurek, které by měly vzbudit zájem blízkého okolí a psychiatrů, se dnes rojí jako švábi a Hampl je radostně dává dál. Nesmí chybět pozapomenutý Martin Konvička. Dne 26. června na Twitteru: „Kdo má na profilu fotku M. Horákové, a nevadí mu nástup euro-neomarxistické totality, je stejný komunista, jako vrazi Horákové.“
Taky akademik, co má v prostoru mezi ušima motýle.
Petr Hampl také pociťuje značný strach ze smrti (Twitter 25. června): „Jestliže genderoví a klimatičtí aktivisté v Německu sestavují seznamy ‚osob určených k likvidaci‘, nevěřte, že v ČR se to neděje. Ale extrémista jste vy, pokud se vám to nelíbí.“
To si Hampl dodává příliš mnoho důležitosti. Různé seznamy jsme na sociálních sítích zaznamenali, ale vyskytovali se tam především lidé, které nemá rád Petr Hampl.
Tahle posádka lodi bláznů není důležitá sama o sobě. Ti lidé jsou celkem nepoužitelní, asi jako byli za protektorátu pro okupanty nepoužitelní čeští fašisté. Kdyby se tu někdy nastolila nějaká ruská gubernie nebo čínská „autonomní“ provincie, nebyli by k ničemu ani nové moci. I okupant potřebuje, aby se tak trochu pracovalo a vyvážely se odpadky. Nic z toho tihle lidí neumějí ani dělat, ani řídit. Nepomůže ani to, že Hampl kombinuje svoje „znalosti“ sociologie a sexuologie: „Připomínám svou prognózu, že do roku 2022 dojdou feministky k tomu, že klitoris je sexistický konstrukt a musí být po islámsku odstraněn.“ (Twitter 26. června) Tak snad má Hampl potvrzení, že je bílý muž a tohle mu nehrozí. I když kastrační úzkosti nemusí mít nic společného s realitou, tak těžko říci.
Hampl, Ovčáček, Vyvadil a další jsou zajímaví jen jako příznak doby. Že existují lidé, kteří jsou kvůli svému duševnímu stavu neoslovitelní běžnou logikou a argumenty. Mají svou vlastní logiku, která je z jiného vesmíru. Pokud narazí na fakta, zařadí si je do předem vytvořených struktur a nic se neděje. Ty struktury byly vytvořeny jejich neuspokojitelnými ambicemi, touhou po moci a slávě a přebujelými představami o vlastní velkoleposti. V podstatě je za tím touha po tom, aby byli uznáváni a milováni. Nedopadne to s nimi dobře. I kdyby v něčem uspěli, skončí jako jejich guru Miloš Zeman, který dobře ví, že se domohl titulů, ale že myslící lidé jím pohrdají. Je ve skutečnosti bezmocný, protože na tom nemůže nic změnit. Jednou bude prach a popel a neovlivní ani jediný odstavec v učebnicích dějepisu pro základní školy. Svůj život prohrál.
Tihle nešťastníci volají o pomoc, jenže o tom nevědí a tak se pokoušejí léčit sami. Je to ale stejné, jako kdyby místo pleťové masky pro své zkrášlení použili kyselinu sírovou. Někteří z nich se domnívají, že jsou velcí myslitelé, ale nečetli Bibli, Buddhovy výroky, stoiky ani neomarxisty jako Fromm. Když nějakou větu někde najdou, nepochopí ji, protože nevědí, že je to o nich. Žádnou terapii nepodstoupí, protože si myslí, že jsou v pořádku a léčit by se měli ostatní, a léčit by je měli oni, znalci světa a lidské duše.
Ne, Bůh se nemusel namáhat stvořit peklo. Na to si lidé stačí sami. Každý sám pro sebe a na míru.