Odstupující předseda Pirátů Ivan Bartoš FOTO: Česká pirátská strana / se souhlasem
FOTO: Česká pirátská strana / se souhlasem
Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) čelil kritice kvůli zdlouhavé přípravě systému pro digitalizaci stavebního řízení. Své předchůdkyni Kláře Dostálové poslal přes sociální sítě vzkaz, který ji nejspíš nepotěší.
Bartoš se hájí tím, že původně plánovaný systém, který po předchozí ministryni zdědil, byl zastaralý, předražený, a navíc se na něm podílel muž stíhaný v kauze Dozimetr. Novou variantu připravenou za čtvrtinové náklady ale prozatím stopnul Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, takže se nestihne zprovoznit do doby, než novela stavebního zákona nabude účinnosti.
„Na ministerstvu pro místní rozvoj jsem po ní zdědil předražené soutěže, které dával dohromady Luděk Šteffel. Ten je stíhaný v kauze Dozimetr kvůli manipulacím se zakázkami v pražském dopravním podniku. Klára Dostálová tvrdí, že na ministerstvu pod jejím vedením neměl s digitalizací stavebního řízení nic společného. Tak já si tu něco jen tak odložím,“ napsal Bartoš na sociální síti X (dříve Twitter).
Následuje video zachycující Dostálovou, která tvrdí, že Šteffela vůbec nezná a že s architekturou digitalizace stavebního řízení neměl vůbec nic společného. Její vyjádření doprovází záznam tabulky, podle které Luděk Šteffel poskytoval na ministerstvu poradenskou a konzultační činnost v oblasti digitalizace stavebního řízení a získal za to odměnu 458 370 korun.
Šteffel byl přitom podle webu Seznam Zprávy obviněn, že v roli vedoucího jednotky informačních technologií pražského dopravního podniku zasahoval do konkrétních zakázek souvisejících s provozem tramvají tak, aby z nich byly získány provize.
Digitální systém, který vytvořilo předchozí ministerstvo, měl podle Bartoše nevhodnou architekturu, jež byla stará, nákladná a vůbec nevyužívala dostupné systémy. Stál za ní podle něj právě zmíněný Šteffel, spolu s některými IT firmami, a předpokládané náklady činily 1,6 miliardy korun.
Bartoš uvedl, že pokud by byl zprovozněn jím vysoutěžený systém, bude stát řádově asi čtvrtinu této částky. Prohlásil, že nový systém bude funkční 1. 7. a bude použitelný pro stavební řízení. Novela stavebního zákona ale má nabýt účinnosti k 1. lednu 2024.
Problém je v tom, že zmíněné výběrové řízení momentálně blokuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli námitkám společnosti System Servis. Podle firmy bylo řízení nestandardní. Výhrady ale Bartoš odmítá. „Já si myslím, že ty výhrady jdou i mimo tu firmu, co to napadla, která v životě nedodala žádný software. Ti dodávali tiskárny někam na ministerstvo spravedlnosti,“ podotkl ministr.
Experti hledají cesty, jak za takové situace umožnit, aby nová úprava vůbec mohla začít fungovat. „Domnívám se, že by se neměla odkládat účinnost nového stavebního zákona jen kvůli tomu, že se nestíhá zakázka na digitalizaci systému. Preferoval bych variantu, ve které se od ledna 2024 nechá naběhnout nový stavební zákon a pouze se odloží účinnost paragrafů, které se týkají digitalizace. Odložení by mělo trvat nejkratší možnou dobu, aby se DSŘ zavedla nejrychleji, jak jen to bude možné,“ uvedl ekonom a analytik BH Securities Štěpán Křeček, který je také poradcem premiéra Petra Fialy (ODS). Novela stavebního zákona byla oddálena už dvakrát, přičemž původně měl být systém funkční letos v létě.
