Základním problémem totalitních režimů dosud byla neschopnost v praxi skutečně řídit a sledovat veškerý život občanů. Ideologií, propagandou a policejní represí je možné výrazně zasahovat do jednání a myšlení lidí, naplnit konečnou ambici absolutního dohledu nad masami se však zcela nepodařilo ani maoistům, ani stalinistům. Kombinace nových technologií, „gamifikace“ společenského chování a zapojení soukromého sektoru ale pomalu přibližují tento cíl novému druhu zastánců totality – digitálním leninistům.
Tento model již skutečně funguje na experimentální bázi v čínské provincii Sin-ťiang, jakési laboratoři represí pro čínský komunistický režim v „nové éře“ generálního tajemníka Si.
S velkými daty za Čínu leninštější!
Za velká data jsou označovány obrovské soubory počítačových dat, které nelze za pomoci běžně dostupného softwaru zpracovat v rozumném čase. Velkými daty a jejich analýzou se zabývají především nadnárodní firmy jako například IBM. Za pomoci velkých dat lze efektivně zlepšovat fungování vlády, zdravotnictví, školství nebo ekonomiky. Jsou také klíčovým komponentem pro vývoj internetu věcí a umělé inteligence.
Toho si je vědomo i čínské komunistické vedení. Podporuje proto domácí technologické firmy, jako je Alibaba nebo Tencent, aby na analýze a sběru velkých dat pracovaly. Do čínských start-upů zabývajících se jednotlivými oblastmi využití velkých dat, jako je například zdravotnictví, přetahuje ČLR systematicky experty z USA. V Číně neexistuje ochrana soukromých údajů, a velká data jsou skutečně velká – vláda a komerční společnosti shromažďují data od miliardy uživatelů nejrůznějších digitálních služeb. Výsledné analýzy jsou dostupné pro stranický a státní aparát, a ten na jejich základě upravuje řízení ekonomiky a současně sleduje chování celé populace.
Tomuto trendu říká německý filozof Sebastian Heilmann digitální leninismus. Podle něj Si Ťin-pching pomocí nových technologií zavádí systém sledování veškerých aktivit firem i jednotlivců. Těm jsou pak vytvářeny velmi detailní a neustále revidované profily, aby tak čínské úřady věděly o svých občanech všechno, nebo rozhodně víc než o sobě (či o své vládě) vědí občané samotní. Celý systém by měl vyvrcholit zavedením „společenského kreditu“, který už je nyní ve zkušebním provozu v některých částech ČLR. Každý občan by měl přiřazeno číslo, které odpovídá jeho důvěryhodnosti a loajalitě vůči režimu. Veškerá aktivita jednotlivce se eviduje a analyzuje. Koupíte si počítačovou hru? Jste líný – dostanete minusové body. Koupíte si sbírku Maovy poezie? Správně – získáváte bonusové body! Život se mění v trochu nebezpečnou „hru“, v níž odevzdáváte Straně cenná data o svém soukromí.
Sin-ťiang: Laboratoř totality
Nejzápadnější čínská provincie Sin-ťiang je oficiálně označována jako ujgurská autonomní oblast. Z četných studií zabývajících se touto tematikou je nicméně zřejmé, že Ujguři, původní a kdysi dominantní etnikum tohoto regionu, mnoho autonomie nepožívají. Dlouhodobě jsou ekonomicky i společensky marginalizováni pro svou odlišnou víru a zvyky. Číňané (z majoritního etnika Chan) oblast kolonizují kvůli nerostnému bohatství a nyní také kvůli strategické poloze na novodobé „Hedvábné stezce“. Odpor místního obyvatelstva vůči diskriminaci v kombinaci s vysokou mírou nezaměstnanosti mezi mladými a agitací radikálních islamistů vedl k nárůstu násilí včetně teroristických útoků po celé Číně.
Do Sin-ťiangu, který je oficiálně označován za bojovou linii „lidové války proti teroru“ vyhlášené v roce 2014, byl povolán ze sousedního Tibetu osvědčený stranický tajemník Čchen Čchüan-kuo. Správy regionu se ujal v létě roku 2015 a od té doby rychle roste bezpečnostní rozpočet Sin-ťiangu. Již v roce 2016 činil v přepočtu přes 110 mld. korun, ale v prvním pololetí letošního roku vydala vláda na bezpečnostní systémy a složky o 50 % více než za stejné období vloni. Bezprostředním dopadem bylo najmutí až sto tisíc nových policistů a celoplošné pokrytí bezpečnostními složkami. Policisty teď můžete najít téměř na každých sto metrech, a „rizikové“ profese (například kováři, kteří by mohli vyrábět nože) jsou místy pod permanentním dohledem.
Čistá síť vyčistí internet – od Ujgurů
Čím však situace v Sin-ťiangu skutečně vybočuje i v čínském kontextu, je masivní zapojení bezpečnostních technologií. Skoro na každém rohu i v těch nejchudších oblastech můžete najít kamery, telefony jsou rutinně odposlouchávány a nově si musí Ujguři instalovat do svých chytrých telefonů šmírovací aplikaci s názvem Ťing-wang (čín. Jingwang 净网), tedy Čistá síť. Pokud aplikaci nemáte a na policejním check-pointu (a že jich po Sin-ťiangu dost) to zjistí, hrozí vám převýchovný tábor. V těch již zmizely tisíce Ujgurů a dalších místních etnik vyznávajících islám. Pod záminkou boje proti terorismu proměnila komunistická strana Sin-ťiang v jednu velkou laboratoř, kde může testovat nové metody kontroly obyvatelstva.
O tom svědčí i množství čínských společností zabývajících se bezpečnostními systémy, které mají v Sin-ťiangu pobočky, především se zaměřením na výzkum a vývoj. Jedna z nich, Leon Technology Co., Ltd. zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku nárůst obratu o 260 %. Bezpečnostní technologie a sledovací zařízení jsou totiž také velký byznys, a kdo je lepším zákazníkem než paranoidní autoritářská vláda? Mezi masivně zapojovanými výdobytky moderní techniky můžeme najít bezpečnostní kamery s umělou inteligencí, skenery zornic, zařízení na identifikaci pomocí hlasu nebo počítačový spyware. Policie vybavená těmito zařízeními provádí náhodné kontroly a zatýká za nevhodné myšlení či zakázané aplikace. Čínské společnosti zde také zkouší využití velkých dat pro kontrolu populace. Na metody a technologie, které se v Sin-ťiangu osvědčí, se pak mohou v další fázi těšit obyvatelé zbytku Číny. Po “novodobé hedvábné stezce” se již šíří do Pákistánu.
Nová éra digitální dystopie
Si Ťin-pching získal na 19. sjezdu Komunistické strany Číny postavení novodobého císaře. Jeho „myšlení o socialismu s čínskými rysy v nové éře” bylo zapsáno do stanov Strany jako její oficiální dogma. Je proto důležité vědět, co si tento dnes patrně nejmocnější muž světa myslí.
Z průběhu 19. sjezdu je zřejmé, že Si Ťin-pching pokládá Teng Siao-pchingovy reformy a větší otevřenost, kterou přinesly, za dočasné řešení nepříznivé hospodářské situace po Maových ekonomických a politických experimentech. Za 35 let reforem Čína dostatečně zbohatla, a může se tedy vrátit k původnímu programu čínských komunistů – tuhé centrální kontrole. Ta se v minulosti příliš neosvědčila, ale generální tajemník Si a digitální leninisté kolem něj věří, že v současné, o poznání lepší ekonomické situaci, a s využitím pokročilých informačních technologií, Strana zvládne kontrolovat jak obyvatelstvo, tak ekonomiku.
Nové digitální nástroje podle nich umožní centrální kontrolu na kvalitativně novém stupni. Z pozic liberální demokracie, nebo jen úcty k lidské svobodě, zní Si Ťin-pchingova „nová éra“ jako děsivý přízrak digitální dystopie.
Převzato z webu Sinopsis.cz.
