
Bodova Rádia Svobodná Evropa/ Rádia Svoboda (RFE/RL) v Praze. FOTO: VitVit / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: VitVit / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

KOMENTÁŘ / Nad rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, která byla před pětasedmdesáti lety založena s podporou vlády Spojených států amerických, se stahují mračna. Už před nástupem nové Trumpovy administrativy do Bílého domu bylo zřejmé, že dojde k osekání rozpočtu tohoto média. Nyní se zdá pravděpodobné, že „Svobodka“ může zaniknout. Stanice, která sídlí v Praze, přitom zaměstnává stovky novinářů, kteří jsou vynikajícími experty na řadu zemí, národů a regionů, včetně Ruska. Diktátoři a váleční zločinci typu Putina by z toho určitě měli velkou radost.
Trumpova administrativa se zaklíná hesly o osekání „státní byrokracie“, takže se zaměřila i na United States Agency for Global Media (USAGM), což je vládní agentura zastřešující mimo jiné Hlas Ameriky, kubánské Radio Televisión Martí či rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Svobodná Asie, stejně jako vysílání pro Blízký východ.
Jakmile Trump nastoupil do úřadu, vydal exekutivní příkaz týkající se sedmi vládních agentur včetně USAGM, kterým nařizuje jejich personální redukci na takzvané statutárně nezbytné minimum. Souběžně odstranil dosavadní vedení agentury USAGM, které považoval za vůči sobě zaujaté a spojené s Demokratickou stranou. Do jejího čela byla jako „senior advisor“ v polovině března instalována Kari Lake. Tato fanatická trumpistka se opakovaně vyjadřuje v tom smyslu, že zmíněná vládní agentura je k ničemu, a tvrdí, že minulé vedení údajně špatně hospodařilo s penězi amerických daňových poplatníků.
Jednotlivé redakce rozhlasové stanice Svobodná Evropa/Rádio Svoboda pokračují ve své pražské centrále v práci, jak bylo našemu deníku FORUM 24 sděleno z několika tamějších zdrojů, které si však přejí zůstat v anonymitě. Avšak o osudu tohoto prestižního média se rozhodne už v nejbližších dnech a týdnech.
Zatímco rozhlasová stanice Hlas Ameriky je přímo zřízena americkou vládou, takže může být okamžitě zrušena, například u Svobodné Evropy je situace poněkud odlišná. Svobodná Evropa/Rádio Svoboda je financována prostřednictvím grantu, který je poskytován Kongresem Spojených států amerických.
Proto Trumpův příkaz vyžaduje schválení Kongresem, kde sice dominuje Republikánská strana, ale podle interního sdělení z pražské centrály se nejen demokraté, ale i řada republikánů staví proti likvidaci. Není totiž pravda, že by všichni republikánští kongresmani byli pro zrušení vládní agentury USAGM a s ní spojených stanic vysílajících v mnoha jazykových mutacích do zemí s autoritářskými a totalitními režimy.
Je paradoxní, že Svobodná Evropa/Rádio Svoboda se aktuálně soudí s agenturou USAGM jakožto svým zastřešujícím orgánem, konkrétně s její představitelkou Kari Lake, poněvadž ona je tou osobou, která pozastavila s okamžitou platností vyplácení financí z grantu Kongresu Spojených států, ačkoliv tento grant předpokládal financování stanice do konce finančního roku 2024/2025, tj. do letošního října.
Rozhlasová stanice nyní funguje jen díky tomu, co v minulých měsících „uspořila“, ale za několik týdnů bude bez peněz. Právě proto se Svobodná Evropa/Rádio Svoboda obrátila na soud. Nikdo netuší, co bude v dubnu – někteří novináři možná budou nějaký čas pracovat zdarma, zbytek zřejmě půjde na neplacenou dovolenou.
V případě, že americké soudy rozhodnou ve prospěch rozhlasové stanice Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, což je podle amerických právníků a některých kuloárních informací více než pravděpodobné, nastane otázka, zdali se Trumpova prezidentská administrativa tomuto verdiktu podřídí a uvolní peníze z pozastaveného grantu.
V této situaci se probudila Evropská unie, a sice i díky vládě České republiky, a zhruba deset členských zemí EU, včetně Německa, podporuje, aby Evropská komise nastolila před Američany otázku převzetí rozhlasové stanice Evropany. Rozpočet mediálního domu činí méně než 150 milionů eur ročně, což není žádná horentní suma, a svobodné šíření informací do zemí, jako Rusko, Bělorusko, Čína nebo Írán, je i v kontextu aktuálního zápolení mezi demokracií a novými formami totalitarismu zcela zásadní.
Pokud by ovšem vláda USA s převzetím nesouhlasila, musela by EU nejspíše založit vlastní společnost s podobným názvem. Největší problémy má teď Hlas Ameriky, jehož novináři jsou de iure vládními zaměstnanci a kde už začalo propouštění. Ovšem Svobodná Evropa má stále ještě šanci, ať už pod americkým, anebo evropským patronátem.