Ilustrační foto FOTO: Pixabay/Geralt
FOTO: Pixabay/Geralt
GLOSA / Euroatlantická civilizace si naběhla na vidle. Dobrovolně a ráda se vydala všanc – jako celek – nejstrašnějšímu monopolu, jaký si dovedeme představit. Omlouvá nás snad jen to, že před věkem sociálních sítí jsme si to představit nedokázali. Jako nějakou módní novinku jsme si všichni s jejich příchodem založili účet na facebooku, a technicko – manažersko – politická množina obyvatel i na twitteru. Pak jsme díky snadnosti jejich užívání svěřili značnou část života, práce, reklamy a obchodu právě těmto sítím, kde jsme jedním z miliard zcela zanedbatelných mravenečků bez sebemenšího významu a práva. Což je sebevražedné.
Vůči té síti nemáme zastání, jsme na ní i s naším byznysem, sociální bublinou a vnitrofiremní komunikací naprosto dobrovolně na soukromém území, souhlasili jsme s jejími pravidly a nepožadovali žádná práva. Ani ta běžná spotřebitelská práva. Takže jsme při šíření informací – a šíření a sdílení informací se už odehrává na sítích v některých oblastech lidské komunikace v nadpoloviční většině, a v jiných skoro stoprocentně – dáni té síti všanc. Kontrolní dotaz: Na kolik lidí, se kterými komunikujete, máte jiný kontakt než přes facebook (messenger)? Používáte messenger k pracovní komunikaci? Máte fotky – tedy stažené údaje, váš „e – deník“, které, jak plyne čas, na facebook dáváte? Prodává či poskytuje vaše firma něco a dělá tomu na FB reklamu? Či to přes něj rovnou prodává? A co když vám jednou ráno facebook napíše, že jste šířil nenávist, a smaže vám účet?
Jak Seznam Zprávy šířily nenávist…
Nasdílel jsem na FB tento článek Seznam Zpráv: „Pavel uctí romské oběti. Navštíví Lety, jimž se jeho předchůdci vyhýbali“. Píše se v něm: „Prezident Petr Pavel se v neděli zúčastní tradičního pietního aktu k uctění obětí holocaustu Romů a Sintů na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. Jeho předchůdci akt přehlíželi, Václav Klaus ani Miloš Zeman se jej nikdy nezúčastnili osobně. Naposledy památku romských obětí druhé světové války uctil na místě Václav Havel. V květnu 1995 tady odhalil kamenný památník sochaře Zdenka Hůly. Program pořádá Muzeum romské kultury společně s Výborem pro odškodnění romského holocaustu v České republice.“
Připsal jsem: „Jsem hrdý na svého prezidenta. Poprvé od doby, co v té funkci skončil Václav Havel.“
Pan Jan Stránský je můj oblíbený autor Seznam Zpráv, tak jsem napsal instinktivně právě jemu, ne na jejich právní oddělení, oznámit jim, co se poté stalo. Popsal jsem výše řečené a pokračoval: „Vzápětí facebook odkaz na Váš článek smazal – vadil Váš článek, a ne můj komentář. Pak mi facebook napsal, že článek Seznamu je nenávistný. Když jsem se na FB odvolal, že nesouhlasím, poděkovali, že to příště vezmou v úvahu. Takže mé odvolání v tomto konkrétním případě rovnou shodili ze stolu. Inkriminovaný článek je nyní přes facebook nepřístupný.“
A požádal jsem o odpovědi: „Staly se Seznam Zprávy ze strany společnosti META už někdy terčem podobné nehoráznosti, byl nějaký zcela nezávadný článek označen jako ‚nenávistný‘, prosím? Pokud ano – jaké články to byly, prosím? Podnikaly v minulosti Seznam Zprávy proti podobnému obvinění ze strany META nějaké právní kroky, prosím? Hodlá Seznam Zprávy na toto chování firmy META, které nyní předvedlo na zvláště nehorázném příkladu návštěvy prezidenta Pavla v Letech, nějak reagovat, prosím?“
„Dobrý den, pane Doležale, děkuji za info. Předám kolegům, kteří se starají o socsítě, ale obávám se, že s FB nikdo nehne, navíc vůbec nekomunikuje. Ale uvidíme. Ptal jsem se, a s METOU jsme nikdy nic neřešili, protože to nemá smysl. Ještě jednou díky, ať se daří,“ odpověděl vzápětí pan Stránský. Je to tak, jak jsem se bál. Facebook je tak velký, že je na něj malý nejen opravdu velký Seznam, ale celá Česká republika.
Nebohý Seagal
„Steven Seagal Ukrajincům tvrdil, že jsou u nich nacisté, a pak se divil. Bábuška by ho mohla přetáhnout hráběmi,“ nasdílel deník Forum 24 článek kolegy Jandourka. „Americký herec Steven Seagal na tiskové konferenci v Samaře prohlásil, že natáčí dokumentární film o událostech v oblasti ukrajinského konfliktu. Podle něj film ukáže ‚celou pravdu‘ o tom, co se kolem Ukrajiny děje. Ta celá pravda bude jistě stát za to. Užitečného Putinova idiota cituje ruský web mk.ru. ‚Myslím, že je to velký úkol, ukázat nám a celému světu, co se tam skutečně děje, ukázat celou pravdu,‘ tvrdí herec. Prý je důležité ‚dokázat a ukázat, že to nebyla pravda‘, že nejde o žádnou invazi, jak říkají ostatní země světa, představitelé NATO a Spojených států.“
Facebook to smazal, Honzův příspěvek znepřístupnil. A napsal: „Váš příspěvek porušuje naše zásady komunity týkající se násilí a podněcování. Tyhle zásady slouží k tomu, aby se všichni cítili v bezpečí, respektovaní a vítaní. Když váš obsah znovu poruší zásady naší komunity, můžeme váš účet omezit nebo zablokovat.“
Ale pro fanoušky hrdiny akčních filmů Seagala mám dobrou zprávu: hospitalizace po Jandourkově vyhrožování nebyla nutná a několikadenní indispozice pana Seagala vlivem toho traumatu je omluvitelná, trpěl opravdu velkým stresem. Ale po pár týdnech se díky intenzivní psychoterapii v Rasputinově institutu v Moskvě zotavil a nyní již proti úzkostem jako pozůstatku posttraumatické stresové poruchy způsobené Jandourkovými výhružkami bere již jen mladé parohy tuvinských srnců naložené ve vodce.
Jak jsem hanobil Putina a obviňoval dezoláty
Hned po zveřejnění fotek z Buči jsem jednu z nich nasdílel a připsal k tomu: „Je třeba zabít Putina“. Dostal jsem napomenutí a snad jeden den nemohl psát na facebook, že vyzývám k násilí. No to musí mít pan Zuckerberg hodně tvrdý etický normy, že ani Putinovi nesmím vyhrožovat násilím! Po pár dnech jsem nalezl dezolátskou diskusi, kde nějaká rozmilá dáma psala, že je potřeba pověsit celou českou vládu. Nahlásil jsem post Facebooku. Za pár dní mi odpověděli, že post zásady komunity neporušuje. Takže vyzývat k zabití Putina se nesmí, k zabití Fialy smí. OK. Má to svou komerční logiku.
Já sám jsem pro facebook toxický klient, parazit. Téměř nechodím do svého kanálu vybraných příspěvků a jen zcela výjimečně zasahuji do diskusí jinde než na své zdi. Takže mi facebook nemá kde ukazovat reklamy. Patřím k těm deseti procentům uživatelů, kteří tvoří obsah, ale jiné obsahy nesledují. Devadesát procent uživatelů totiž užívá facebook jako čtení a k handrkování se pod cizími posty. A dokonce i pracovní monitoring dezolátů na jejich účtech dělám u nich na zdi, takže na mně facebook nevydělá téměř nic. Žádné reklamy mi neukáže. Dezolát na dávkách, který je na facebooku 16 hodin denně a handrkuje se tam z pěti falešných účtů, vidí za den víc reklam, než já viděl na FB od roku 2008, odkdy mám účet.
Takže – udání na mne, Jandourka, Forum, ale i na profesora Flegra – tvůrce obsahu, ne konzumentů reklamy (tj. nikoliv zisk tvořící uživatele) – bude mít větší váhu (nic facebooku nevyděláme) než udání na zodpovědného FB dezoláta. A za druhé – šíření nenávisti, rozdmýchávání zášti a výhružky k násilí jsou to poslední, co by Zuckerberga zajímalo. Jeho zajímají prachy. Ale protože americký kongres a protože taky Evropská unie, tak META něco jako vykáže. Ale výdaje na hlídání únosnosti obsahu v tak marginálním jazyce, jako je čeština, jsou minimální. Zuckerberg nemá proč to platit. Takže naši FB cenzuru zajišťuje nějaký opravdu hloupý robot banující dle počtu udání bonitních klientů a klíčových slov. A není odvolání.
Kdo bude soudit americké vojáky, když při teoretickém pobytu v ČR teoreticky něco provedou, veřejnost řeší. Skutečný problém neřeší pořádně nikdo. EU by měla vymoci, aby facebook v daném jazykovém prostředí musel mít v zemi toho jazyka registrovanou filiálku, kancelář a aby podléhal běžnému místnímu zákonodárství dle evropských norem. Norem, mezi které samozřejmě patří i ochrana spotřebitele, která na facebooku dnes vůbec neexistuje.
Všem, kteří užívají messenger k nějaké důležité komunikaci – milostné, pracovní, rodinné, včetně firem používajících pracovně společné messenger chaty: nespoléhejte na Zuckerbergovo milosrdenství! Vytvořte si pro případ, že vás facebook smaže, identickou skupinu na komunikační platformě s koncovým šifrováním Signal.
