Ilustrační foto. FOTO: FORUM 24/Bing Image Creator
FOTO: FORUM 24/Bing Image Creator
Ruský opoziční web Echo zveřejnil svědectví o dalším případu odpůrce současného režimu, kterému se úřady za pomoci psychiatrů pokoušejí přiřknout diagnózu duševní nemoci. Dochází přitom i k porušování ruských zákonů.
Rádio Svoboda píše o případu krasnojarské aktivistky Olgy Suvorovové, kterou poslali na psychiatrii po setkání se skupinou pro prezidentskou nominaci Jekatěriny Duncovové. Policie o ní ale měla záznam už v říjnu 2023. Tehdy se podílela Suvorovová na grantu pro jednu veřejnou organizaci. Šéf organizace byl předvolán k výslechu a Suvorovovou si vzal s sebou. Když se dostavili ve stanovenou dobu, operativní pracovník jí řekl, že tam nemá co dělat, a strčil Olgu ke kovové mříži, která uzavírala vchod do budovy. Suvorovová podala stížnost na ublížení na zdraví ze strany policisty. Byla odmítnuta a poté policie zahájila řízení o pomluvě.
Vyšetřovatel se ozval Suvorovové prostřednictvím messengeru, když byla v Moskvě. Suvorovová odpověděla, že přijde, až se vrátí ze služební cesty. Policie se rozhodla nečekat a zadržela ji přímo na letišti. Byla pak držena ve vazbě až do večera a druhý den se konal soud, který jí jako preventivní opatření uložil zákaz používání internetu, telefonování a zasílání stížností. Později Suvorovová vyhrála odvolání u soudu druhé instance a tato omezení byla zrušena. Dne 28. prosince ale vyšetřovatel poslal Suvorovovou na psychiatrické vyšetření.
„Podle předpisů mělo vyšetření trvat tři hodiny, ale moje trvalo hodinu a půl. Lékařka do mě šťouchala stetoskopem (měla jsem zánět průdušek), měřila mi krevní tlak a hlavně se mě ptala na veřejnou organizaci Občané SSSR. Zajímalo ji, zda tuto organizaci znám, co si o ní myslím? Zda sdílím názory jejích členů? Proč mi psychiatrička s pětadvacetiletou praxí pokládá takové otázky? Zřejmě ze mě chtěla dostat můj souhlas s touto organizací, ale já vím, že tato organizace je uznána jako extremistická a její členové byli posláni do kolonie v Krasnojarsku. Odpověděla jsem kategoricky, že s nimi nespolupracuji a neznám je. V důsledku toho lékařka do zprávy napsala, že na některé otázky reaguji dost agresivně, a stanovila mi psychiatrickou diagnózu – smíšenou poruchu osobnosti. Nyní ji lze odstranit pouze na základě soudního rozhodnutí,“ vypověděla Suvorovová.
Podle posudku o údajné poruše osobnosti svědčí toto: „Od školního věku se aktivně účastnila společenského života školy, v dalších letech se aktivně účastnila společenského života regionu, je tu přítomnost charakterových rysů osobnosti, představujících odchylku od obrazu běžného člověka.“
V posudku se dále uvádí, že je „fixována na touhu pomáhat druhým“ a má „monotónní způsob reagování ve stresových situacích“ a také, že „nechápe nesprávnost a trestnost inkriminovaných činů, protože si je jistá svou spravedlností“.
Suvorovová se přitom žádných trestných činů nedopustila a není jí jasné, jak tedy psychiatrička může něco takového tvrdit.
Na konci zprávy doporučila lékařka, aby se Suvorovová podrobila ústavnímu psychiatrickému vyšetření, a dne 8. února ji soud na žádost vyšetřovatelů poslal na 30denní psychiatrické vyšetření. To ale budou moci prodloužit třeba na 90 dní a ona bude tedy několik měsíců v cizím prostředí mezi skutečně duševně nemocnými lidmi.
Zneužívání psychiatrie k politickým účelům v Rusku sledují různé organizace. Zjišťují, že nejběžnější formou psychiatrického zneužívání v Rusku je nedobrovolná hospitalizace v psychiatrické nemocnici na administrativním základě bez soudního obvinění. Té jsou podrobeni opoziční aktivisté, občanští aktivisté, blogeři i běžní občané, kteří si stěžují na zneužívání ze strany úřadů nebo se snaží bojovat proti korupci. Policie je zadrží, poté soud nařídí nedobrovolnou hospitalizaci na dobu minimálně jednoho měsíce, kterou soud často prodlužuje.
Zneužívání psychiatrie k perzekucím proti disidentům probíhalo v SSSR již od 30. let a provozovalo se až do konce sovětského režimu. Koncem 60. let se objevuje v čele KGB Jurij Andropov, který považoval boj proti „ideologické diverzi“ za ústřední bod své práce. Andropov se skupinou spolupracovníků rozvinul politické zneužívání psychiatrie jako systematického prostředku represe. Úřady KGB ve svazových republikách dostávaly z „centra“ podrobné instrukce, jak psychiatrii využívat buď jako „preventivní opatření“, nebo k odstranění „nepřátelského elementu“ ze společnosti.
V roce 1980 šéf KGB Jurij Andropov v „přísně tajném“ memorandu pro Ústřední výbor komunistické strany ohledně přípravy olympijských her v Moskvě v roce 1980 napsal: „S cílem zabránit možným provokačním a protispolečenským akcím ze strany duševně nemocných osob, které projevují agresivní úmysly, jsou ve spolupráci s policejními a zdravotnickými orgány přijímána opatření k preventivní izolaci těchto osob v době konání olympijských her 1980.“
Podle řady autorů používají ruské úřady řadu represivních metod připomínajících sovětské období, což je umožněno i kontinuitou institucí, které často jen změnily názvy, a naprostou absencí společenské kontroly nad výkonem moci v Rusku.
