Neustálá změna opatření kvůli pandemii koronaviru má dopad na psychické zdraví nejen dospělých, ale i dětí. Žáci se vrátili do škol, někteří na takzvanou rotační výuku, a nikdo z nich neví, kdy se školy opět zavřou či naopak vrátí do normálu. Navíc online výuka ve většině případů není dostačující a žáci učivu plně nerozumějí. Pro CNN Prima NEWS hovořil o problému i třináctiletý Matěj z Prahy, který navštěvuje sedmou třídu. Nespokojení jsou ale i odborníci.
Matějova maminka Jana tvrdí, že pro Matěje je nyní škola noční můrou. Zatímco dřív nosil domů jedničky a dvojky, teď je tomu jinak. „Nevím, jak to funguje na jiných základkách, ale u Matěje vypadá rotační výuka tak, že při distanční výuce je látka vysvětlena málo a pro děti ne dost srozumitelně a mnohdy ani neproberou všechno, a ve škole z toho píšou hned test,“ říká maminka Jana. Žáci navíc ani nedostali učebnici německého jazyka a tak si slovíčka museli doslova googlit. Z němčiny následně psali test, na který se s nimi někdo začal reálně učit ale až ve škole. Nyní je třída kvůli rotační výuce opět doma.
Děti navíc dostávají úkoly z předmětů, jako jsou pracovní činnosti. Maminka Jana je ale přesvědčená o tom, že by takové předměty měly jít stranou. Přednost by se měla podle paní Jany dát matematice a českýému jazyku. „Navíc on-line hodiny mnohdy vypadají tak, že prvních deset až patnáct minut se děti připojují, pak se různě překřikují a než se kantor dostane k výuce, je konec hodiny. Mnohdy se on-line výuka nekonala vůbec a místo toho děti dostaly úkoly. Jenže v sedmé třídě už je té látky i předmětů hodně, střídají se učitelé a ten tlak na děti je podle mě velký,“ říká svůj názor Jana.
Třináctiletý Matěj je z výuky nešťastný. „Největší problém mám s matikou a fyzikou. Je pro mě těžký pochopit novou látku. Rodiče jsou navíc až do večera v práci, takže se se mnou nemá kdo učit. Mamka už uvažuje o doučování. Teď jsme byli týden ve škole a skoro denně jsme psali testy. Hodně spolužáků dostalo čtyřky a pětky, já taky,“ popisuje Matěj a dodává: „Připadám si hloupý, ale mamka říká, že nejsem. Zkoušela se učit se mnou, ale je to i pro ni těžké, už si přesně postupy ze školy nepamatuje, něco mě učí jinak než učitelé, moc to nejde.“
Matěj není jediný, koho výuka trápí. Svou frustraci ohledně vysokého počtu testů vyjádřil na twitteru i producent Vojtěch Novák, který se zeptal moderátora Martina Veselovského, zda je jeho zkušenost se školstvím stejná. „ONA NEMŮŽE ZA TO, ŽE JSTE ZAVŘELI ŠKOLY!“ vzkázal Ministerstvu školství. Na tweet Veselovský odpověděl: „Ano, tento týden je v 8. třídě poněkud přetestováno – pokud se nepletu, píšou jich cca 15.“
Ano, tento týden je v 8.třídě poněkud přetestováno – pokud se nepletu, píšou jich cca 15.
— martin veselovský (@veselovskyma) December 10, 2020
Distanční výuka je náročná i podle psychologů
Ani zástupkyně ředitele DDM hl. m. Prahy Iveta Nová si nemyslí, že je distanční výuka pro žáky jednoduchá. „Distanční výuka je podle mě velmi náročná jak pro děti, tak pro učitele, kteří stráví mnohem více času přípravou a následnou kontrolou úkolů. Proto jsem jednoznačně pro prezenční výuku,“ vysvětluje.
Nová nabádá učitele k tomu, aby pojali výuku jinak. „Podle mě je důležité využít prezenční výuku především k vysvětlení nové látky, dát dětem prostor, aby se mohly doptat, čemu nerozumějí, a vše zopakovat. Naopak bych se vyhnula písemkám a zkoušení. Je zbytečné tím děti teď stresovat,“ vysvětluje a dodává, že by nikdo neměl rodiče nutit do vysvětlování látky dětem. „I když mám vysokoškolské vzdělání, rozhodně bych si netroufla dítěti vysvětlovat chemii,“ uzavírá.
Šéf asociace ředitelů doporučuje známkovat s rozumem
Současný stav okomentoval i šéf asociace ředitelů Michal Černý. Doporučuje zlepšení koordinace výuky po návratu dětí do škol. „Především na druhém stupni základní školy a výše by se pedagogové měli mezi sebou domluvit tak, aby děti zvládly toto období bez extrémního stresu. Například se dohodnout na maximálně třech větších testech týdně,“ vysvětluje Černý.
Na druhou stranu ale nesouhlasí s tím, že by učitelé neměli žáky zkoušet vůbec, a to hlavně z toho důvodu, že náš školní systém je postaven na motivaci, jakou je například známkování. „I když tušíme, že to není ideální, jinak to zatím většinou neumíme. Navíc si myslím, že by většina dětí, která se v době distanční výuky učivu věnovala, nyní měla dostat pozitivní zpětnou vazbu a ocenění svého úsilí,“ říká. Zdůrazňuje, že to hodně záleží na přípravě učitelů. Ti by si měli vhodně rozvrhnout plán na celý týden a přizpůsobit výuku tak, aby byla vyhovující i v online podobě.
U dětí dochází k nárůstů stížností na psychické obtíže
Ministerstvo zdravotnictví celou situaci sleduje a návrat dětí do škol považuje za velice důležitý. „V rámci mapování těchto dopadů na krizových linkách jsme zjistili, že u dětí dochází až k 30procentnímu nárůstu stížností na psychické potíže a obtíže v rámci zhoršení vztahu v rodinách. To se týká i distanční výuky,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová a dodává, že resort komunikuje s Ministerstvem školství o podpoře ze strany škol.
„Ministerstvo školství si uvědomuje, že distanční výuka je složitá a nelze při ní kopírovat rozvrh z prezenční výuky. Cílem rotační výuky je organizovat vzdělávání na přechodnou dobu tak, aby se snížil počet žáků přítomných ve škole,“ komentuje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová. Prioritou je prý prezenční výuka. Distanční vyučování by mohlo do budoucna fungovat jako vhodný doplněk.
Ministerstvo školství vydalo Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Je to ale pouhé doporučení. „Za průběh vzdělávání je pak odpovědný ředitel školy, který jako manažer musí metodiku na svoji školu aplikovat. V případě, že si ředitelé nevědí rady, je pro ně k dispozici koronalinka MŠMT, kde se mohou poradit,“ říká Lednová a dodává, že ve všech materiálech, které ministerstvo vydává, je pedagogům doporučeno, aby žáky nepřetěžovali. Nyní ale nelze odhadnout, jaká bude situace v příštím roce.