Další divadelní zátah policie, jemuž velel slavný plukovník Šlachta a který opět dozoroval neméně slavný olomoucký státní zástupce Ivo Ištvan a v jehož síti se tentokrát na několik hodin ocitl bývalý ministr vnitra Ivan Langer, má znovu své obránce mezi novináři, kteří stáli v čele antikorupční revoluce. Není to náhodou. Svým letitým tažením za očistu společnosti od hydry korupce pomohli k moci vrchnímu kmotrovi Andreji Babišovi a pokračující proces permanentní očisty je ideologickým pilířem současné oligarchické moci. Ukázkovým hlasatelem této jakobínské ideologie je komentátor Martin Fendrych, někdejší náměstek ministra vnitra. Jeho komentář na Aktuálně.cz (ZDE) je svěžím dílem fanatické revoluční žurnalistiky. Policie prostě provádí sebeočistu a my jí máme držet palce, ať se jí to povede.
Nevěděl bych sice, jak poznat, kteří policisté jsou ti hodní a kteří jsou ti špatní. Ale Martin Fendrych mi to nepřímo objasnil. Hodní policajti jsou ti v kuklách a zatýkají a špatní policajti jsou ti, kteří kukly nemají a jsou zatýkáni.
Obraz policejního zátahu v popisu Martina Fendrycha je skoro dokonalou parafrází na boj dobrých andělů s anděly padlými, z nichž se v metafyzickém zápase stávají síly temnot neboli satanáši. Na straně dobrých andělů stojí zejména jako archanděl Gabriel s hořícím mečem spravedlnosti ikona protikorupční revoluce státní zástupce Ivo Ištvan, jemuž jakési zlé síly nemohou zapomenout nedořešenou a absurdní kauzu Nagyová. Ale každý „seriózní novinář“ přeci dobře ví, že Nagyová stála v centru zločinného spiknutí a absence důkazů je jen testem jejich svaté víry. Policejní zátah je pak podle Fendrycha ostrým, ale správným řezem dobrých policistů proti zlým policistům, jež zradili své ctihodné policejní poslání. Úloha Ivana Langera v celém nadpřirozeném dramatu plyne v podstatě z jeho obličeje. Sice mu nebylo sděleno obvinění, ale každý ví, že takhle přesně vypadá představitel starého prohnilého režimu.
Už dlouhá léta mě irituje infantilní plochost takhle vykreslených příběhů. Je mi podezřelý každý novinář, který stojí na straně dobrých policajtů proti špatným policajtům, na straně hodných státních zástupců proti zlým bývalým politikům. Novinář, který bez uzardění a hlavně bez úcty k ověřené fakticitě šíří takové pojetí světa, tak se spletl povoláním. Má psát filmové scénáře, a nikoli vysvětlovat veřejnosti události. Boj s korupcí se musí odehrávat u soudu na základě důkazů. A do rozhodnutí soudu je jakýkoli potlesk nemístný, protože zavádí na místo demokratické soudní moci soud lidu. A to je hra s ohněm. Boj s korupcí, který se odehrává mimo soudní síně, je jen pitomým divadlem pro veřejnost a hlavně kýženým výtahem k moci a také ideologickým klackem proti politickým konkurentům. Takhle vedený mocenský boj se nesmí podporovat. Demokratický novinář by se neměl takové demagogie zúčastnit.
Jestli je pro některé novináře nejvyšší metou očista společnosti, tak pro mě je nejvyšší metou právní stát a občanská společnost, v níž není žádný policista či státní zástupce a už vůbec ne žádný fanatický ideolog protikorupčního boje na vyšším morálním či jakémkoli jiném stupni než kdokoli jiný. Tahle země se brodí až po krk v bezbřehém populismu a divadelní policejní zátahy k tomu populismu a hysterii přispívají velmi neblaze. Jistě že k této hysterii přispěla i vekslácká kultura českého začínajícího kapitalismu. Ale v našem protikorupčním boji aktuálně vítězí spíše chytřejší veksláci nad hloupějšími než Dobro nad Zlem.
Jestli došlo v některých složkách policie k trestné činnosti, tak je naprosto správné, aby šli viníci před soud. A státní zástupce si zaslouží ocenění, když u soudu prokáže pachatelům vinu. Ale do té doby je pro státní zástupce i policie jen jednou ze stran.
Považuji naopak za zcela nehorázné, že se po českých ulicích producírují policisté v kuklách. Protože si takhle představuji gangstery, a nikoli strážce pořádku v občanské společnosti. Ivan Langer mi může být tisíckrát podezřelý již od svého letitého kamarádství s Andrejem Babišem, ale ani trochu nevěřím, že by byl tak nebezpečný, aby se kolem prohlídky jeho bytu musely konat armádní manévry. Je to otřesné chování, jež je v rozporu s demokratickým duchem svobodné země. Policisté v kuklách a se samopaly mají bojovat s nebezpečnými teroristy či ozbrojenými lupičskými gangy, ale rozhodně ne s Janou Nagyovou nebo s Ivanem Langerem. Tohle by měli pánové Šlachta a Ištvan konečně pochopit, jinak vůbec nepatří do slušné společnosti.
Policejní zátah i rozhodnutí státního zástupce se doufejme opírají o reálné poznatky, ale v zájmu právního státu a v zájmu udržení demokratických poměrů v zemi je nutné, aby represivní složky přestaly hrát to nechutné divadlo a přestaly si dělat „píár“ řízenými úniky informací do médií, které mají jejich nehorázný tyjátr ospravedlňovat.
Jako občané potřebujeme fakta. A nikoli potravu pro televizní kamery. Důsledné vyšetřování trestných činů nemá mít vůbec nic společného s veřejným cirkusem a s demonstrací policejní síly.
