Bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta se rozhodl přejít do otevřeného boje s policejním prezidentem s cílem jej zlikvidovat. To tu ještě nebylo. Naplno tak vstoupil do politiky, protože vzedmutí vášní kolem jeho osoby uchopil jako téma předvolební kampaně Andrej Babiš. Bezpečnostní výbor však skončil dalším Šlachtovým fiaskem. Proto po něm neskrýval zklamání.

Pro Šlachtu a jeho nekritické stoupence v hnutí ANO, Babišových denících, Respektu a Aktuálně.cz mělo být pokoutně svolané jednání výboru odvetou za policejní reorganizaci schválenou ministrem vnitra Chovancem. Diverzní akce v režii bezpečnostní divize Agrofertu, reprezentované dlouholetým policistou a poslancem Bronislavem Schwarzem (ANO), však nevyšla podle předpokladů.

[ctete]65144[/ctete]

Makedonský puč

Vcelku není divu, že nakonec nebyli Robert Šlachta, jeho souputník z ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek a olomoucký žalobce Ivo Ištvan připuštěni ke slyšení. Model chování místopředsedy výboru Schwarze, který svolal jednání výboru za zády jeho předsedy Váni, v té době pobývajícího v Makedonii, je z principu nepřijatelný.

Stejně tak je diskutabilní tímto způsobem legitimizovat  jednání Šlachtova pobočníka Komárka, na kterého bylo podáno trestní oznámení. Je velmi nestandardní, pokud tento detektiv veřejně zaútočí na policejního prezidenta kvůli údajně „brutálnímu“ úniku informací, aniž by předložil jediný důkaz. Sám přitom pouští informace ze živého spisu do médií přes Šlachtova novináře-agenta Jiřího Hynka z České televize, který ÚOOZ dlouhodobě poskytuje píárové aktivity.

Těžko si lze představit viditelnější porušení služebních předpisů i zákona. Komárek by měl být okamžitě postaven mimo službu. Pokud se tak zatím nestalo, je to zřejmě jen díky škodlivé politizaci této kauzy. Navíc dlouho budovaný mýtus Šlachty a jeho lidí jako jediné hrázi proti zločinu je nejen sporný, ale zároveň disponuje značnou setrvačností ve veřejném mínění.

Změny na bojišti

Policejní válka, jejíž konec je zatím v nedohlednu, až na dřeň odhaluje motivace jednotlivých aktérů. Situace na bojišti se přitom průběžně mění.

Mocensky provázaná skupina policistů a státních zástupců se začíná drolit. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která záměr vedení policie zpočátku kritizovala, se s ní začíná smiřovat. V rozhovoru pro Radiožurnál nezpochybňuje pravomoc policejního prezidenta a ministra vnitra ji provést, pouze požaduje zapracování připomínek státních zástupců. Zřejmě si uvědomuje, že příliš ostrý Babišův čelný střet, který si před sebe státní zástupce staví jako hradbu svých mocenských zájmů, může uškodit i jí.

Totéž platí pro nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který velmi nevhodným způsobem vstoupil do sporu dopisem premiérovi Sobotkovi, který unikl do Babišových médií. Místo policejní reorganizace, což mu nepřísluší, by měl v první řadě řešit Ištvanovy nekončící eskapády. Vyšetřování špiček policejního prezidia kvůli reorganizaci, které nejdříve oznámil v médiích, je poslední kapkou, po které by mělo následovat kárné řízení.

Šlachtagate rozdělila politickou scénu na dva tábory, které se postupem času částečně přelévají. Na jedné straně stojí ANO, které se formuje za ÚOOZ a Ištvanem. Na druhé straně ČSSD, TOP 09 a ODS, které spojuje odpor proti nebezpečné rozpínavosti Babišova vlivu v policejních strukturách.

Lidovecká politika mnoha azimutů

Samostatnou kapitolou jsou postoje lidovců, kteří tradičně praktikují politiku mnoha azimutů. Opět projevili strategickou pružnost a pokoušejí se, podle situace, přeskakovat z jednoho tábora do druhého.

I když KDU-ČSL kritizovala způsob, jakým byla policejní reforma připravována, její předseda Pavel Bělobrádek nezpochybňoval zákonnou kompetenci policejního prezidenta ji připravit a ministra vnitra podepsat. V Otázkách Václava Moravce se vymezoval vůči Babišovi a jeho politizaci celé kauzy. „Když probíhaly změny ve finanční a celní správě, nikdo z nás do toho ministru financí příliš nemluvil, protože to je jeho kompetence a záleží to na jen něm,“ řekl Bělobrádek na margo Babišových výpadů.

Ve stejném pořadu se vymezil i vůči vlastnímu poslanci a členovi bezpečnostního výboru Ivanu Gabalovi, který projevil nedůvěru vůči nejvyšším policejním funkcionářům. „Není to můj názor, je to jeho osobní názor. Já si myslím, že situace je složitější.“ Bělobrádek dokonce připouštěl, že ANO odejde z vlády, a nezdálo se, že by ho to nějak trápilo.

O několik dní později se KDU-ČSL zařadila po bok ANO krátce poté, co šlachtovci nařkli policejního prezidenta ze spáchání závažných zločinů. Společně požadovali předčasné svolání Bezpečnostní rady státu. Gabal patřil na jednání bezpečnostního výboru k nejaktivnějším a navrhoval dokonce, že pokud bude zřízena parlamentní vyšetřovací komise, měla by být po dobu její práce zastavena policejní reorganizace. Nakonec jeho návrh neprošel.

Tuto názorovou nečitelnost, kterou by někdo mohl považovat za bezpáteřné chování, ocenil týdeník Respekt. Podle šéfredaktora Erika Taberyho se jediná KDU-ČSL chová příkladně. To také o něčem vypovídá.

Šlachta už překonal Randáka

Šlachta už dnes překonal bývalého ředitele civilní rozvědky Karla Randáka, který nedlouho po svém odvolání v roce 2006 začal pracovat pro Babiše. Mstít se začal až o tři roky později, zatímco Šlachta neotálí a vendetu organizuje hned. Tím za sebou pálí mosty, přičemž Babišova podpora má své limity. Kvůli Šlachtovi z vlády neodejde, jelikož by ztratil vliv a stal by se zranitelnějším. Zvláště když se nedostavila očekávaná podpora prezidenta Zemana, který sice původně policejní reformu kritizoval, ale pak se takticky stáhl a vyzval k udržení vlády do řádných voleb.

Výzvy k uklidnění situace a návratu do odborné roviny zatím vycházejí naprázdno. Šlachta a jeho lidé svoji svatou válku zřejmě hned tak neskončí. Řídí se přitom heslem, kdo nejde s námi, jde proti nám. Tolik příznačným pro vzorec uvažování Babišova hnutí ANO.

[ctete]64831[/ctete]