Novak Djokovič FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
Jméno Novaka Djokoviče, jež bylo vždy neodmyslitelně spjato především s disciplínou tzv. bílého sportu, se na přelomu roku začalo ve všech světových médiích objevovat ve spojení s odmítavým přístupem k očkování proti onemocnění covid-19. Dvacetinásobný grandslamový vítěz se tedy téměř ze dne na den stal tváří mnohých světových antivaxerských uskupení. Jak se ale k tématu očkování Novak Djokovič skutečně staví? Odpověď nejen na tuto otázku dostali reportéři britské veřejnoprávní televize v exkluzivním interview.
Australian Open 2022
Rozhovor srbský tenista dává BBC více než měsíc poté, co mu bylo v Austrálii zrušeno vízum, což mělo za následek opuštění zmíněného státu a nenastoupení do jedné z nejvýznamnějších tenisových soutěží.
Kauzu lze ovšem datovat už od prosince 2021, kdy čtyřiatřicetiletý tenista dostal výjimečné povolení k účasti na australském turnaji z důvodu nedávno prodělaného onemocnění způsobeného koronavirem. První kontroverze ale vypluly na povrch poté, co se měl Djokovič potkat s mladými tenisovými nadějemi nebo dělat rozhovor pro časopis v momentě, kdy už byl nemocný. První zmíněné setkání ovšem sportovec ospravedlňuje tím, že pozitivní výsledek testu dostal až 17. prosince, tedy den po setkání se sportovci a především den po samotném testování. S nepopiratelným vědomím svého zdravotního stavu ale navštívil 18. prosince novináře pro chystaný rozhovor. „Po zvážení to byla chyba v úsudku. Cítil jsem povinnost vést rozhovor, protože jsem nechtěl novináře zklamat. Ale zajistil jsem si, abych si udržel odstup, a kromě doby, kdy jsem pózoval pro fotografa, jsem měl roušku,“ reflektuje na svém instagramu uvedenou situaci Djokovič.
Podle informací německého serveru Der Spiegel byl ale tenista pozitivně testován až 26. prosince, test provedený o deset dnů dřív měl mít podle deníku negativní výsledek. Mnozí pozitivní výsledek v půlce posledního měsíce roku považují za až podezřele skvělé načasování k udělení lékařské výjimky pro účast na Australian Open.
Djokovič se k těmto spekulacím v aktuálním rozhovoru vyjadřuje následovně: „Chápu, že je tu spousta kritiky, a rozumím tomu, že lidé přicházejí s různými teoriemi o tom, jak to bylo šťastně načasované a tak dále. Ale nikdo nemá štěstí, když dostane koronavirus. Miliony lidí na světě s tímto onemocněním bojují, tudíž já k tomu přistupuji velmi vážně. Z toho důvodu se mi nelíbí, když někdo říká, že jsem čehokoliv zneužil ve svůj prospěch, abych získal pozitivní test a dostal se tak do Austrálie.“
Reportér se na tenistu následně obrací s dotazem, jestli si byl vědom jakéhokoliv pokusu o manipulaci některého z testů. Srb to jednoznačně odmítá. V rámci rozhovoru věnuje světová tenisová jednička čas i pro vyjádření svého pohledu na období strávené v melbournské vazbě a samotné deportaci ze země pořádající Australian Open.
„Ve skutečnosti lidé pravděpodobně nevědí, že jsem nebyl deportován z Austrálie z důvodu neočkování, porušení pravidel nebo chyby v mém vízovém prohlášení. To vše bylo ve skutečnosti schváleno a potvrzeno Federálním soudem Austrálie a ministrem pro imigraci,“ objasňuje skutečnosti Djokovič.
„Důvod mé deportace z Austrálie je ten, že ministr pro imigraci využil svého práva a zrušil mi vízum na základě jeho domněnky, že bych mohl v zemi nebo ve městě vytvořit nějaké antivaxerské nálady, s čímž naprosto nesouhlasím,“ dodává Djokovič a potvrzuje zklamání z jeho neúčasti na letošním ročníku Australian Open.
Postoj k očkování
„Já jsem proti očkování nikdy nebyl,“ sděluje tenista BBC. Svůj postoj podkládá skutečností, že jako dítě prošel několika vakcinacemi. Současně ale přibližuje svůj pohled neočkovaného: „Ale vždy jsem podporoval svobodu volby, co si nechat dát do těla.“
Šestinásobný vítěz Wimbledonu doufal ve zmírnění požadavků pro účast na určitých turnajích. Ty se ale od lednového Australian Open nijak nezměnily. V tento moment se tedy bezesporu nabízí otázka, zda je srbský tenista ochoten vzdát se za cenu „svobody volby nad svým tělem“ šance stát se statisticky nejúspěšnějším tenistou všech dob. Tuto verzi Djokovič reportérovi potvrzuje s odůvodněním, že „principy rozhodování o vlastním těle jsou důležitější než jakýkoliv titul“.
„Snažím se být v souladu se svým tělem, jak jen to jde,“ dodává sportovec. Ohledně možnosti nechat se v budoucnu naočkovat si dle svých slov „nechává mysl otevřenou, protože se všichni společně snažíme najít nejlepší možné řešení pro skončení pandemie“. Podle BBC je zřejmé Djokovičovo hluboké přemýšlení nad soubojem mezi individuální autonomií a kolektivním dobrem. Jako elitní sportovec ale své tělo vnímá jako čistě jeho osobní záležitost.
Ač tedy Srb možnost očkování do budoucna nevylučuje, přiznává, že o vakcíně nemá dostatek informací. Server BBC tedy naplňuje roli veřejnoprávního média a ve svém článku dodává fakta, která mohou i mnohým jiným alespoň částečně rozšířit přehled o očkování proti koronaviru; ve světe bylo podáno více než 10 miliard dávek vakcín. Šest z deseti lidí na celém světě mělo tedy alespoň jednu dávku. Stejně jako všechny různé léky či očkování, mají i vakcíny proti onemocnění covid-19 své potenciální vedlejší účinky, ale jejich bezpečnostní profil je i přes to vynikající. Zachránily nespočet životů, zabránily těžkým průběhům a mohou být tedy dlouhodobou ochranou před vážným stavem onemocnění. Tyto vakcíny byly vyvinuty v rekordním čase, ale velká část vývoje u jiných vakcín je spojena se zpožděným financováním. Co se týče vzácných vedlejších účinků, ty se objevily až po šíření očkování mezi miliony lidí. I z toho důvodu regulační orgány sledují bezpečnost dávek týden po týdnu.
