Na levicovém webu Alarm vyšel vyšel článek, který vzbudil pobavení i pocit trapnosti. Není sám o sobě nijak nebezpečný, je prostě hlavně hloupý a evidentně ho neviděl žádný editor, to se ale může stát všude. Text má titulek „Dluhy jsou od toho, aby se odpouštěly“ a jde o sondu do myšlení autorky, která si myslí, že normální je někoho podvést, pak se pohoršit nad tím, že chce vrátit své peníze, a nakonec mu ještě závidět. Zajímavé je ovšem to, že počty lidí, kteří si myslí, že dluhy se musí a priori odpouštět, je stále víc. A to není dobrá zpráva.
O textu na Alarmu toho nelze říct příliš. Autorka vypráví svůj zážitek s neplacením nájmu a následném problému, pak se začne tvářit jako filozofka, píše o půl milionu mrtvých na Madagaskaru a cituje z knih o nerovnostech. Článek není napsán právě nejlépe. Ve skutečnosti ale vlastně stačí zapamatovat si pouze jediný odstavec, který zní takto:
„Myslím, že vhodným kritériem při přemýšlení nad tím, zda je vhodné dluhy odpustit, je podívat se na materiální zajištění zapojených stran. Zatímco náš nájem se společně se zálohami na elektřinu i plyn zvýšil během dvou let o celou třetinu, náš majitel si užívá pasivního příjmu ze svých čtyř pražských domů.“
V tom je všechno. Žádný respekt k majetku, nulová zodpovědnost k závazkům, štvaní proti někomu, kdo se nejspíš má lépe, a naprosté odmítnutí toho, že většina lidí by měla vzít svůj „osud“ do svých rukou. Například nepůjčovat si peníze, když si nejsou jistí, že mají jak je splácet. Nebo si uvědomit, že někdy prostě není vhodná doba na nákup televize nebo dovolené na splátky.
Je pochopitelné, že politici přicházejí občas se snahou řešit velký počet exekucí v Česku. Proto existují různé programy typu Milostivé léto, které mnoha občanům objektivně pomohou. O dost méně pochopitelné je však to, že ten pohled je stále jen jednostranný. Když někdo řekne, že pracuje jako exekutor, pro spoustu lidí je to totéž jako zločinec. To je ale omyl.
Není možné vytvářet svět, ve kterém bude normální neplatit dluhy. Exekuce je situace, do které se může dostat každý dlužník. A v mnoha případech to vážně není tak, že se k němu systém zachoval nespravedlivě. Nemluvíme tady o dětech, které zdědí dluhy svých rodičů, nebo o jedné zapomenuté pokutě z MHD. Neplatit nájem je opravdu něco trochu jiného.
Svět není mateřská školka a lidé by měli za svá rozhodnutí nést zodpovědnost. Někdo žije v nájmu, někdo zase vlastní dům, to je život. Své závazky ale musíme plnit všichni.