Památku prvního křesťanského mučedníka svatého Štěpána připomíná dnešní druhý vánoční svátek. Svatý Štěpán žil v prvním století, působil tedy bezprostředně po Ježíšově ukřižování a vzniku nejstarší křesťanské církve v Jeruzalémě. Podle biblické knihy Skutky apoštolů byl Štěpán odsouzen židovskou veleradou za šíření víry v Krista a byl asi roku 36 ukamenován za hradbami Jeruzaléma. Stal se tak prvním křesťanským mučedníkem.
V minulosti se v tento den chodilo koledovat a sedláci si dávali v kostelích světit osivo. Ještě v 19. století šlo o velkou událost ve městech i na venkově. Lidé se navštěvovali, dávali si dárečky s přáním všeho dobra. Vánoční koleda začínala na Štědrý den a končila na den tříkrálový 6. ledna. Na svatého Štěpána chodili malí koledníčci s jesličkami a zpívali známou štěpánskou koledu.
Křestní jméno Štěpán má řecký původ, vzniklo z řeckého jména Stephanos s významem „věnec“. Přeneseně se vykládá jako „ověnčený“, „oslavený“ nebo „korunovaný“. V Česku nosí toto jméno přes 140.000 mužů. V posledních letech ho vybere pro svého potomka zhruba tisícovka rodičovských párů.
Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, kdy se slaví jeho svátek, nýbrž 3. srpna. V prosinci prý byly nalezeny jeho tělesné pozůstatky. Štěpánův svátek církev o Vánocích slavila podle legend proto, že se jeho mučednictví vztahuje k narození Krista.