Na pomoc napadené Ukrajině se vydaly desítky Čechů se zbraní v ruce. Deníku FORUM 24 to řekl zdroj obeznámený s fungováním zpravodajských služeb. Službu v cizí armádě ale Čechům zakazuje zákon. Ti tak musí požádat prezidenta republiky o výjimku, nebo abolici. Prezidenti Miloš Zeman a jeho nástupce v úřadu Petr Pavel zatím vyhověli 133 žádostem. Exprezident obdržel v listopadu loňského roku také žádost jednoho českého občana o souhlas se vstupem do armády Ruské federace. Té, jak zjistil deník FORUM 24, Zeman nevyhověl.
Čechům službu v cizích ozbrojených silách zakazuje zákon o branné povinnosti. Existují ale dvě výjimky, kdy není k takovéto službě třeba souhlasu prezidenta republiky. První z nich se týká občanů, kteří mají více státních občanství a chtějí se stát příslušníky ozbrojených sil státu, jehož jsou občany. Druhá výjimka se vztahuje na vstup do ozbrojených sil kteréhokoli členského státu Severoatlantické aliance.
V ostatních případech, to se týká například právě napadené Ukrajiny, je třeba žádost. V ní musí být uvedené jméno a příjmení žadatele, jeho datum narození, rodné číslo, dále adresa trvalého pobytu a konkrétní stát, do jehož armády chce vstoupit.
Takovou žádost ale žadatel neposílá přímo na Pražský hrad prezidentu republiky, ale na ministerstvo obrany. To společně s ministerstvem vnitra a ministerstvem zahraničních věcí celou záležitost posoudí a teprve poté ji předloží prezidentu republiky ke konečnému rozhodnutí. To musí kontrasignovat i premiér.
Podle zdroje deníku FORUM 24 se na Ukrajinu, kterou v únoru loňského roku napadla Ruská federace, vydaly bojovat desítky Čechů se zbraní v ruce. „Co vím, nejsou to žádná kvanta. Ne všichni, kteří dostali výjimku od prezidenta, tam skutečně vyjeli,“ dodal zdroj. Vojenské zpravodajství počet českých bojovníků nechtělo komentovat.
Jak zjistil deník FORUM 24, ke středečnímu poledni obdrželi prezidenti Miloš Zeman a Petr Pavel od ministryně obrany celkem 486 žádostí. Z nich bylo 483 mužů a tři ženy. „Na základě přiložených doporučujících či nedoporučujících stanovisek všech tří shora zmíněných ministerstev bylo vydáno 133 kladných rozhodnutí, která byla následně kontrasignována předsedou vlády, a zbývajícím 353 žádostem nebylo vyhověno,“ potvrdila mluvčí prezidenta Petra Pavla Markéta Řeháková.
O 133 kladně vyřízených žádostech rozhodoval exprezident Miloš Zeman. O jedné jeho nástupce v úřadu Petr Pavel. Zeman také zamítl 345 ze 353 zamítnutých žádostí. O osmi z nich rozhodl Pavel.
Prezident Miloš Zeman podle Řehákové rozhodoval také o Čechovi, který chtěl vstoupit do ozbrojených sil Ruské federace. „Na základě negativních vyjádření všech tří výše uvedených ministerstev žádost zamítl,“ doplnila Řeháková pro deník FORUM 24.
Pokud Češi, kteří chtějí bojovat na Ukrajině, nepožádají o výjimku nebo abolici, hrozí jim trestní stíhání. Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý pro deník FORUM 24 uvedl, že jeho úřad v souvislosti s trestným činem služby v cizích ozbrojených silách podle § 321 trestního zákoníku dosud evidoval pět případů.
Z toho pouze v jedné věci bylo zahájeno trestní stíhání, které skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem. „Ve třech věcech skončilo prověřování usnesením policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 1 trestního řádu, tedy že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. V jedné věci je stále vedeno prověřování,“ popsal Malý.
Právě prověřovaného českého bojovníka kontaktoval i deník FORUM 24 s žádostí o vyjádření. Po dohodě s právníkem ale nechtěl případ komentovat. Na Ukrajinu se však prý vydal ještě před tím, než se v březnu loňského roku dohodli Fiala se Zemanem, že dobrovolníkům, kteří pomohou bránit Ukrajinu, zajistí beztrestnost abolicí.
Pro zahraniční bojovníky vznikla už vloni krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu mezinárodní legie. Podle ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby Ukrajina obdržela zhruba 20 tisíc přihlášek během prvních týdnů od vzniku legie. Podle odhadů amerických médií na Ukrajině působí tisíc až tři tisíce zahraničních dobrovolníků.