Poté, co ministryně obrany oznámila, že novým náčelníkem Generálního štábu AČR se stane generál Karel Řehka, ozvaly se hlavně souhlasné hlasy. Zvláště od lidí, kteří jej blíže znají, protože pod jeho velením sloužili doma i v zahraničních misích.
Podle lidí, kteří jej znají blíže a měli možnost s ním spolupracovat, nehledá generál Řehka zdůvodnění, proč něco nejde, nebo proč se něco neudělalo, ale hledá a nachází způsob, jak úkol splnit. Má praxi na všech operačních stupních, včetně Mnohonárodní divize, a je také veteránem několika misí. Má několik speciálních vojenských odborností a chápe, že se moderní armáda musí připravovat na hrozby budoucí, nikoliv ty minulé. Ostatně o tom napsal i knihu Informační válka.
„Jako člověk je z mého pohledu snad dokonalý. Je férový, co slíbí, to platí, dovede si stát za svým, i když ví, že jde proti politikům. Má odvahu přijmout rozhodnutí, o kterých většina jiných důstojníků nesní ani v nejhorších snech. Lidsky je absolutní pohodář, pro svoje lidi by se rozdal, udělal milion věcí, aby pobyt venku zpříjemnil,“ popisuje Karla Řehku jeden z jeho podřízených ze zahraniční mise v Afghánistánu.
Tehdy ještě plukovník Řehka dostal ne zcela lehký úkol, aby za několik měsíců připravil jednotku v síle do 100 lidí, která odjede do Afghánistánu, kde na zelené louce postaví vlastní tábor, vybuduje výcvikovou základnu a vycvičí speciální policejní jednotku. K tomu ještě jednotka plnila svoje úkoly na celé provincii Nangarhar, jež má rozlohu větší než třeba Plzeňský kraj, a to vše v necelých 100 lidech. Odřídil výstavbu jednotky v ČR, výstavbu základny v Afghánistánu, schválil všechny plány, operace, a přitom byl podle jeho podřízených stále dobře naladěný a vždy ochotný naslouchat každému názoru.
„Jako velitel je hodně náročný, ale nikdy nechce nic, co by sám nedokázal nebo na co by neměl odvahu,“ popisuje jej další z bývalých podřízených v Afghánistánu. „Byl to asi nejlepší velitel, co jsem za necelých třicet let měl. Generál Řehka je pro funkci náčelníka generálního štábu ideální volba,“ dodává onen voják.
Drsný vzkaz pro Zaorálka
O tom, že je ochoten kvůli armádě i kvůli cti jít i do střetu s politiky, svědčí jeho vystoupení v listopadu 2018, kdy ostře kritizoval bývalého ministra zahraničí, poslance a předsedu sněmovního zahraničního výboru Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který se v době úmrtí českých vojáků v Afghánistánu necitlivě a naprosto nevhodně vyslovil pro ukončení tamní alianční mise.
Karel Řehka zareagoval na svém facebookovém profilu, že „mluvčí Tálibánu by to neřekl lépe“, a poznamenal, že se stydí. „Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost,“ okomentoval Zaorálkovo vyjádření. „To se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana České republiky,“ dodal.
Za svým slovem si stál, i když se proti němu vznesla ze strany politiků vlna nevole. „Nebudu fakt, že jsem to řekl, někde popírat. Proč bych to dělal? Řekl jsem to, je to tak. Za tím, co jsem řekl, si stojím,“ uvedl tehdy Řehka pro server Lidovky.cz.
Ranger v čele jednotky v Afghánistánu
Karel Řehka je vystudovaným průzkumníkem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Ještě během studií absolvoval roční důstojnický kurs v Královské vojenské akademii v britském Sandhurstu. V roce 1999 se mu podařilo jako jednomu z nemnoha Čechů v historii úspěšně projít kursem Ranger v USA. Krátce poté se stal velitelem průzkumného oddílu 6. roty KFOR v rámci operace Joint Guardian v Kosovu.
V roce 2001 se podílel na úspěšném vytvoření Skupiny leteckých návodčích v Náměšti nad Oslavou a následně této skupině velel. V následujícím období se účastnil několika zahraničních misí, v roce 2004 byl zástupcem velitele kontingentu speciálních sil v rámci operace Enduring Freedom v Afghánistánu.
Tři roky působil jako vedoucí starší důstojník – specialista oddělení speciálních sil na velitelství sil rychlé reakce NATO v německém Rheindahlenu a během této doby se dvakrát vrátil do Afghánistánu. Po návratu domů se stal velitelem 601. skupiny speciálních sil a v roce 2011 zamířil opět do Afghánistánu jako velitel Úkolového uskupení speciálních sil během operace ISAF.
V roce 2016 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. A od roku 2020 stál v čele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Za dva roky ve funkci ředitele NÚKIB se mu podařilo sestavit koncepci rozvoje úřadu, úřad personálně posílit a také pokročit v budování jeho infrastruktury. Na podzim loňského roku Karel Řehka varoval před riziky rychlé digitalizace, zvláště pak zmínil nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost.
I mimo armádu bylo oznámení o novém náčelníkovi Generálního štábu AČR přijato velice kladně. „Mám velkou radost. Karel mnohokrát prokázal, že je skvělý voják, velmi schopný a kompetentní velitel, a hlavně občan, který svoji vlast opravdu miluje,“ ohodnotil jmenování Karla Řehky například ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, který se s Karlem Řehkou přátelí.