Šest měsíců války vedlo v případě Ruska nejen k nenahraditelným lidským ztrátám, ale také k obrovským výdajům na zbraně a vojenskou techniku. Ovšem podle expertů, kteří se na konflikt zaměřují, to vypadá, že zásoby řízených střel, dělostřeleckých granátů a obrněných vozidel Rusové vyčerpají do konce letošního roku a ani stav vojenského letectva už neumožňuje provést letecký útok v plném rozsahu. Navíc Rusko kvůli sankcím nemůže pokračovat v plnohodnotné průmyslové výrobě, a doplňovat tak tenčící se zásoby.

Jedním z největších problémů, kterým Rusové podle odborníků čelí, je omezenost zásob dělostřeleckých granátů a děl. Ruská, ale i světová veřejnost byla a stále ještě je ruskými generály ubezpečována, že ruská armáda má k dispozici obrovské zásoby dělostřeleckých zbraní, které Rusko zdědilo po Sovětském svazu. Jenže sovětské dělostřelecké granáty nebylo možné dlouho skladovat, takže již v létě 2002, tedy během druhého čečenského tažení, čelila ruská armáda nedostatku dělostřeleckých granátů hlavních ráží, tedy 122 mm a 152 mm. Navíc značné množství munice si vyžádaly předchozí ruské agrese – nejen dvě čečenské války či gruzínské tažení, ale také vojenský konflikt na Ukrajině v letech 2014–2015 a samozřejmě tažení v Sýrii.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

Míra spotřeby granátů se dnes pohybuje okolo 40 000–60 000 granátů všech typů denně. Za půl roku agrese proti Ukrajině mělo tedy Rusko spotřebovat minimálně 7 milionů granátů, a to nejsou brány v potaz ztráty způsobené ukrajinskými zásahy muničních skladů. Při zachování intenzity války na současné úrovni bude Moskva do konce roku 2022 čelit skutečnému nedostatku granátů, a v zájmu úspory tak bude nucena omezit použití dělostřelectva.

Kromě granátů je zde navíc také problém opotřebení hlavně, které závisí i na druhu užívané munice. Například hlavně ruských tanků vydrží 210 výstřelů podkaliberních střel, či až 840 nábojů vysoce výbušných tříštivých a kumulativních střel. Dá se předpokládat, že ruští vojáci v polních podmínkách zanedbávají postupy pravidelné údržby, a proto koncem roku samo opotřebení dělostřelectva povede k prudkému poklesu jeho účinnosti. Již v roce 2020 sama ruská armáda upozorňovala na problémy s opotřebováváním hlavní a také na nedostatečnou efektivitu systému polní údržby a oprav děl a houfnic. Podle expertů se ukazuje, že očekávaný nedostatek granátů a děl je v přímé úměře k tomu, že Rusko začalo ukrajinská města ostřelovat raketami.

Ruští výrobci dělostřelectva a munice jsou navíc odříznuti od dodávek západního vybavení, náhradních dílů a materiálů a zároveň omezeni i z hlediska lidského kapitálu a produktivity práce. Experti odhadují, že v letech 2022–2023 budou ještě schopni udržet produkční tempo z předchozích let, ale v následujících letech je nevyhnutelný jejich pokles.