Na území Ruské federace se již vrátilo mnoho mužů, kteří bojovali na Ukrajině, a další z přibližně 700 000 bojovníků se rovněž budou vracet. Mezi nimi jsou i omilostnění vrazi, násilníci či další zločinci, kteří za podpis vstupu do armády a boj na Ukrajině byli propuštěni a následně i omilostněni. Nyní se podle agentury Bloomberg projevuje návrat části těchto zločinců nárůstem kriminality. A dá se čekat ještě další strmý vzestup této křivky.
Ve válce na Ukrajině je v současné době, jak přiznal i ruský vůdce Putin, okolo 700 000 vojáků. Ovšem nemalý počet dalších se z fronty již vrátil do Ruska, protože sloužili buď na základě smlouvy s ministerstvem obrany, nebo byli zraněni. „To vše ohrožuje zemi nárůstem kriminality,“ píše agentura Bloomberg.
Podle statistiky Nejvyššího soudu Ruské federace, na kterou agentura upozorňuje, vzrostl v loňském roce počet trestných činů spáchaných vojáky a nesouvisejících s bojovými operacemi o více než 20 %. Zvláště patrný je nárůst případů spojených s použitím násilí, krádežemi a obchodováním s drogami. „Celkově se počet takových trestných činů v roce 2023 ve srovnání s rokem 2021 zvýšil čtyřnásobně, na 4 409,“ konstatuje Bloomberg.
Tyto údaje však navíc nezahrnují zločiny spáchané bývalými vězni amnestovanými za účast ve válce, kteří sloužili v Prigožinově Wagnerově armádě či dalších žoldáckých jednotkách pod kontrolou ministerstva obrany. Jak poznamenává Bloomberg, bylo s nimi „ve věznicích, ale i na frontě špatně zacházeno, takže zkušenosti, s nimiž se vracejí, jsou traumatem, které bude pociťováno po desetiletí“.
Vraždy a násilí na dětech
Publikace Verstka před dvěma měsíci napsala, že během prvních dvou let krvavé Putinovy války bylo rukou veteránů vrátivších se z fronty na Ukrajině zabito nejméně 107 lidí a dalších minimálně 100 bylo různě těžce zraněno.
Agentura Bloomberg pak připomíná nejznámější případy, které se dostaly na veřejnost v posledních měsících. Ivan Rossomachin v regionu Kirov dostal 22 let za vraždu pětaosmdesátileté důchodkyně. V Orenburgu byl bývalý člen Prigožinových wagnerovců Kirill Smirnov odsouzen na 18 let vězení za útok na souseda a vraždu přítelovy matky. Další Prigožinův žoldák Artem Jegorov byl v Iževsku odsouzen na 15 let za zabití svého přítele nožem a za zranění jeho přítelkyně. V Novosibirsku dostal další žoldák Sergej Šachmatov 17 let vězení za sexuální násilí na dvou školačkách. A to je podle agentury jen vrchol pomyslného ledovce.
Zvláště alarmující je velký nárůst počtu vražd a případů sexualizovaného násilí, a to zejména na dětech. Ze statistiky Nejvyššího soudu Ruské federace vyplývá, že ve srovnání s předválečným obdobím vzrostl počet trestných činů proti nezletilým o děsivých 62 %.
Kriminalita se projeví i v ekonomice
Prudký nárůst kriminality může ovlivnit i ruskou ekonomiku. Podle ekonoma Bloomberg Economics Alexandra Isakova „by nárůst zločinnosti mohl být od 0,2 % HDP, pokud válka skončí v roce 2024, až po 0,6 %, pokud konflikt bude pokračovat dalších pět let“. V této částce jsou zahrnuty nejen přímé škody na životech a majetku občanů, ale také navýšení rozpočtových výdajů na sociální zabezpečení a bezpečnostní zabezpečení, zejména v oblasti policejní kontroly.
V závěru Bloomberg připomíná, že zpočátku vedla „náborová“ kampaň dobrovolníků ke krátkodobému poklesu kriminality v regionech, odkud do bojů na Ukrajině mířilo nejvíce lidí. Soudy v roce 2023 posuzovaly přibližně o 62 tisíc případů méně než v roce 2021 a počet vězňů se za stejné období snížil o 2 %. Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na komentář socioložky Jekatěriny Chodžajevové, „je taková dynamika logická, protože válka zaručila zvýšení blahobytu nejchudších regionů a segmentů populace, a došlo tedy ke snížení počtu krádeží a loupeží“.
Nyní se však s návratem často traumatizovaných mužů situace rapidně zhoršuje.