Skutečným majitelem firmy je i ten, kdo se k ní sice přímo nehlásí, ale plyne mu z ní benefit a je osobou s faktickým koncovým vlivem. Třeba i obmyšlená osoba svěřenského fondu. Zákon o evidenci skutečných majitelů firem tedy míří přímo i na Andreje Babiše; nyní jde ale o to, jak vymahatelný a funkční tento zákon bude.
Pokud by v poslanecké sněmovně prošel návrh zákona o skutečných majitelích firem ve verzi pozměněné senátem, zákon by ve vztahu k povinnostem uvádět pravdivé a ověřitelné údaje výrazně přitvrdil.
Na rozdíl od verze, kterou poslanci schválili loni v listopadu, jde senátní varianta o krok dále. Podle poslaneckého návrhu by relevance zapsaných údajů v podstatě záležela jen na firmách a pravdivost evidence skutečných majitelů by byla v podstatě nevymahatelná, bez hrozby sankcí. „Sankční mechanismy se uplatní jen tehdy, když není žádný zápis, ale ne když zápis je, ale není třeba pravdivý,“ upozornil analytik Transparency International Milan Eibl.
Senátní verze, navržená senátory Lukášem Wagenknechtem (Piráti) a Tomášem Goláněm (ODS), proto prosazuje, aby poskytovatel nesměl příjemci vyplatit dotaci nebo její část, pokud zjistil a „oznámil příslušnému soudu nesrovnalost týkající se příjemce nebo zjistí, že je v obdobné zahraniční evidenci skutečných majitelů nesrovnalost týkající se příjemce“.
Schillerová nám to slíbila
Zákaz vyplatit dotaci by platil až do okamžiku, kdy je nesrovnalost odstraněna nebo vyvrácena příjemcem dotace. Obdobně by se postupovalo v případě veřejných zakázek.
Senátoři prý už dříve dostali příslib od ministryně financí Aleny Schillerové, že tyto pozměňovací návrhy podpoří a že by tedy měly projít. „Původně byly odmítnuté, ale ministryně Schillerová nám slíbila, že je nyní vláda podpoří,“ říká senátor Tomáš Goláň. Pozměňovací návrhy mají být načteny k zákonu o rozpočtových pravidlech a k zákonu o zadávání veřejných zakázek.
Akciové společnosti a další firmy mají povinnost vkládat do evidence informace o svých skutečných majitelích již od roku 2017. V polovině loňského listopadu poslaneckou sněmovnou prošel nový zákon, podle nějž musí dokládat své konečné majitele i svěřenské fondy. Nejde přitom jen o to, kdo je zapsán v jejich struktuře, ale o to, ke komu směřuje benefit.
„Skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem,“ definuje to nový zákon o evidenci skutečných majitelů. Ten vychází z nařízení evropské směrnice proti praní špinavých peněz, kterou musely členské státy implementovat.
Tuto definici před nedávnem na setkání se senátory z Komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů finanční správy potvrdil náměstek ministryně spravedlnosti pro legislativní sekci Michal Franěk:
„Musí se jít v řetězení zpětně k někomu, koho označíme za skutečného majitele. V řadě firem je to zcela jasné, u jiných se musí jít trochu dál, aby tam byli uvedeni i ti, kdo mají benefit, který nemusí spočívat jen v tom, že mají vlastnický podíl. Směrnice AML (mezinárodní zkratka pro opatření proti praní špinavých peněz – pozn. red.) říká, že se to nemá omezovat jen na formální vlastnictví a na akciovou strukturu, ale na skutečné majitelství, na skutečné benefity.“
Nejde o nový lex Babiš
Stávající evidence je zatím neveřejná. Přístup do ní mají nyní výhradně „osoby a subjekty, které mají povinnost podle zákona proti praní špinavých peněz provádět kontrolu svých klientů“, dále policie a úřady, které rozhodují o přidělení dotací, či zadavatelé veřejných zakázek. To se má s novým zákonem změnit; evidence bude v určitém rozsahu veřejná.
Pokud by prošla senátní verze, zvyšuje se proto pravděpodobnost, že bychom i v české evidenci do budoucna našli ve vztahu k firmám z Agrofertu jméno premiéra Andreje Babiše. Podobně je to už nyní uvedeno například v obdobné slovenské evidenci.
Primárně však nejde o nový „lex Babiš“, ale o formu boje proti praní špinavých peněz. Jak upozorňuje například organizace Rekonstrukce státu, poslanci mají nyní šanci definitivně přijmout systémovou změnu, „která zastaví tok dotací a veřejných zakázek do firem s anonymními vlastníky“.
České zákony zatím umožňují, aby veřejné peníze mohla získat firma s anonymními vlastníky. Stát sice nemůže a ani nemá důvod bránit tomu, aby si české firmy a občané zakládali firmy třeba v daňových rájích, pokud je však vlastník záměrně skrytý a anonymní, může přidělování dotací a veřejných zakázek podmínit přiznáním skutečného majitele.
Pokud zákon o evidenci skutečných majitelů projde v senátní podobě, úřady budou moct aktivně ověřovat pravdivost uvedených údajů a požadovat k tomu příslušné doklady.
„Je nejvyšší čas jednou provždy zamezit tomu, aby peníze z našich daní končily kdovíkde a nepřímo sloužily organizovanému zločinu či korupci. Právě proto jsme prosadili do projednávaného zákona o evidenci skutečných majitelů jednoznačný zákaz dotací a veřejných zakázek pro firmy s nejasnými vlastníky,“ říká Josef Karlický, vedoucí Rekonstrukce státu.
Jako příklad podle něj dokonale slouží státní nákupy zdravotnického vybavení v časech koronaviru. Stát při nákupu roušek na jaře obchodoval s velmi netransparentními firmami; zboží za stovky milionů kupoval stát od firem sídlících na virtuálních adresách, bez podnikatelské minulosti, jejichž stopy vedou do daňových rájů.
„Je nezbytné, aby firma uvedla, kdo ji vlastní, ale také, aby to skutečně byla pravda. Jde často o velké finanční prostředky. Proto by stát měl být velmi důsledný a údaje prověřovat. A v případě nesrovnalostí prostě žádné dotace ani zakázky nepřidělit,“ dodává Josef Karlický.
Článek zveřejňujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.
