
Do izraelské armády mohou být povolání i ultraortodoxní židé. FOTO: IDF Spokesperson's Unit / Wikimedia Commons / volné dílo
FOTO: IDF Spokesperson's Unit / Wikimedia Commons / volné dílo

Studenti ultraortodoxních židovských seminářů by podle rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu mohli být povoláni do armády. Výrok soudu souvisí se stížností izraelských vojenských vůdců, kterým prý chybějí lidé ve válečném konfliktu v Gaze.
Nejvyšší izraelský soud rozhodl v přelomovém případu, jelikož pro studenty registrované v denním studiu náboženství platily až do této chvíle výjimky z branné povinnosti. Právní úprava, která tyto podmínky umožňovala, však nedávno vypršela.
V Izraeli se o ozbrojených složkách často mluví jako o „lidové armádě“. Rozsáhlé osvobození ultraortodoxních židovských mužů (charedim) z vojenské služby je tudíž předmětem sporů již celá desetiletí.
K obnoveným požadavkům na změnu tohoto zákona přispěla podle informací BBC především napjatá situace ve válečném konfliktu v Gaze, kdy si velení izraelské armády stěžovalo na nedostatek bojeschopných mužů. Rozhodnutí soudu podle nich přispěje k rovnoměrnějšímu sdílení bezpečnostní zátěže.
V praxi výrok soudu znamená, že desetitisíce mužů by nyní mohly být odvedeny do armády. Soud zároveň rozhodl o tom, že by mělo dojít ke zmrazení veřejného financování židovských seminářů, jejichž studenti se vyhýbají odvodům.
Podle deníku Times of Israel mají charedim v zemi výjimku od branné služby od založení Izraele v roce 1948. Nyní jich zde žije zhruba 67 000. V roce 2017 označila izraelská justice tyto podmínky pro ultraortodoxní židy jako ilegální. Ultraortodoxní politické strany, díky nimž se podle agentury AFP drží u moci premiér Benjamin Netanjahu, odvod těchto studentů dlouhodobě kategoricky odmítají.