Studenti ultraortodoxních židovských seminářů by podle rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu mohli být povoláni do armády. Výrok soudu souvisí se stížností izraelských vojenských vůdců, kterým prý chybějí lidé ve válečném konfliktu v Gaze.
Nejvyšší izraelský soud rozhodl v přelomovém případu, jelikož pro studenty registrované v denním studiu náboženství platily až do této chvíle výjimky z branné povinnosti. Právní úprava, která tyto podmínky umožňovala, však nedávno vypršela.
V Izraeli se o ozbrojených složkách často mluví jako o „lidové armádě“. Rozsáhlé osvobození ultraortodoxních židovských mužů (charedim) z vojenské služby je tudíž předmětem sporů již celá desetiletí.
K obnoveným požadavkům na změnu tohoto zákona přispěla podle informací BBC především napjatá situace ve válečném konfliktu v Gaze, kdy si velení izraelské armády stěžovalo na nedostatek bojeschopných mužů. Rozhodnutí soudu podle nich přispěje k rovnoměrnějšímu sdílení bezpečnostní zátěže.
V praxi výrok soudu znamená, že desetitisíce mužů by nyní mohly být odvedeny do armády. Soud zároveň rozhodl o tom, že by mělo dojít ke zmrazení veřejného financování židovských seminářů, jejichž studenti se vyhýbají odvodům.
Podle deníku Times of Israel mají charedim v zemi výjimku od branné služby od založení Izraele v roce 1948. Nyní jich zde žije zhruba 67 000. V roce 2017 označila izraelská justice tyto podmínky pro ultraortodoxní židy jako ilegální. Ultraortodoxní politické strany, díky nimž se podle agentury AFP drží u moci premiér Benjamin Netanjahu, odvod těchto studentů dlouhodobě kategoricky odmítají.