KOMENTÁŘ / Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se schoval před bouřkou a prudkým lijákem do hospody, kde zrovna jako na potvoru seděl Martin Nejedlý, nehorázný mafián a ruská spojka Miloše Zemana. A ukázalo se, že náš ministr spravedlnosti Blažek má pro putinovského mafiána jakousi zvláštní slabost. Strávil s ním pět hodin u stolu a pak napsal na twitter slabomyslné vysvětlení, že setkání bylo neplánované a šlo mu jen o to, aby se schoval před bouřkou. Na videu novinářů Seznam Zpráv pak vysvětluje, že ustavení vlády Petra Fialy proběhlo proto, že on, Blažek, měl své vazby na Zemanovo okolí.
Je to neskutečně trapná kauza a Pavel Blažek nám o sobě řekl zbytečně moc informací, které odkrývají nejen jeho osobnost, ale ukazují i na nepěkné rysy naší politiky. Současná vláda Petra Fialy podle Blažkovy sebeprezentace vlastně nevznikla jen jako výsledek voleb. Ona vznikla proto, že ji Pavel Blažek domluvil se Zemanovými lidmi. Moc nás těší, že se nám s tím ministr spravedlnosti tak bezprostředně pochlubil.
Co z toho plyne? Blažek se schoval před deštěm, v hospodě bylo zrovna náhodou volno jenom u stolu Putinova kolaboranta. A ministr nám sdělil, že s takovými lidmi domlouval ustavení vlády. Nejhorší na tom je, že nám Blažek řekl pravdu. Nikoli o své návštěvě hospody, nýbrž o poměrech, které tu panují. A poměry zemanovské éry byly skutečně takové, že legitimní vítězové voleb by vůbec nemuseli získat vládní moc, kdyby se to nedomluvilo se Zemanovou partou. K té domluvě přispělo Zemanovo chatrné zdraví a jeho aktuální znechucení Andrejem Babišem. A pak také blízkost Pavla Blažka s lidmi kolem Miloše Zemana.
Ano, i díky tomu máme normální demokratickou vládu. Protože se někdo uměl bavit s Bratrstvem kočičí pracky, tak tu máme vládu Rychlých šípů. Rychlonožka nám ji domluvil se Štětináčem. A pak se stal ministrem spravedlnosti. Mirek Dušín alias Petr Fiala je přitom odsouzený k mlčení nebo k mlžení. Rychlonožka Blažek přispěl jak k jeho volbě předsedou ODS, tak i k ustavení vlády. Rychlonožka je opravdu schopný. Jen se má za to, že je schopný takřka všeho. A teď se bohužel ukázalo, že je navíc schopný to všechno o sobě povědět veřejnosti. Stupidita jeho proslovu je nezapomenutelná.
Kauza Blažkova deště by nebyla tak vážná, kdyby nám on sám neodkryl okolnosti, které si měl radši nechat pro sebe. Nyní už ale jeho slova a sdělené informace žijí svým vlastním veřejným životem a máme možnost vidět širší souvislosti.
Pavel Blažek chová náklonnost vůči „temné straně síly“, řečeno jazykem Hvězdných válek. Jazykem Foglara žije tak trochu ve Stínadlech. To vysvětluje nejen jeho vztahy s prostředím Miloše Zemana, ale také jeho naprostou neochotu debabišizovat státní zastupitelství. Proto dnes státní moc prostřednictvím svých prokurátorů stále vodí zcela neškodného a zjevně nevinného expremiéra Petra Nečase od soudu k soudu, zatímco všechny křivárny a veřejné krádeže expremiéra Andreje Babiše jsou u ledu a otřesné kauzy dotace pro Babišovo Čapí hnízdo nebo jeho krácení daní fingovanou reklamou nemají naději na spravedlivý rozsudek. Natož skandální dotace 100 milionů na toastový chleba.
Nic z toho nemá naději na postih, protože ministr Blažek zjevně udělal kromě dohod se Zemanovou partou ještě jakési temné dohody s Babišovou rezidenturou v justici. Napadá nás, že zřejmě proto nemáme deagrofertizaci státu a vláda posílá dál Agrofertu státní peníze.
Pavel Blažek reprezentuje takzvanou reálpolitiku. Jde o krajní morální relativismus, prostřednictvím něhož se má dosáhnout kýžených cílů. Tato reálpolitika staví na údajné nutnosti se domluvit s Bratrstvem kočičí pracky, aby mohly Rychlé šípy dělat svoji záslužnou práci pro stát. Problém je, že pak už není poznat, kdo vlastně ten stát řídí. Rychlé šípy, nebo Bratrstvo kočičí pracky? Demokratické strany, nebo komplot babišáků se zemanovci? Co na to ale Mirek Dušín? Co na to Petr Fiala? Vždyť nejde jen o zpochybnění demokratického étosu demokratů. Jde také o prostoduchou prezentaci slabosti vlády, která se zřejmě musela sklonit před mafií, aby mohla vládnout. Jistě, že takový výklad se může jevit jako přehnaný. Nicméně Blažkovo chlubení ukazuje, že současný stav naší politiky je výrazem jakéhosi historického kompromisu, a nikoli vítězstvím principů a pravidel nad jejich potírači a potlačovateli.
Až se Pavel Blažek příště schová před deštěm zase k nějakému podezřelému stolu, měl by si k tomu uložit bobříka mlčení.