Americký prezident Joe Biden FOTO: Gage Skidmore / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Gage Skidmore / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
KOMENTÁŘ / Přicházejí zprávy, podle nichž Bílý dům zamýšlí dodat Ukrajině k letounům F-16 protizemní střely dlouhého doletu. V závislosti na poskytnuté verzi munice a případných pravidlech jejího použití by takové rozhodnutí mohlo opět více nachýlit váhy konfliktu ve prospěch Ukrajiny.
Již v příštím balíku americké pomoci by se mohly objevit letecké protizemní střely JASSM. Moskva se ihned k potenciálnímu americkému rozhodnutí ústy Putinova mluvčího Peskova vyjádřila přezíravě. „Deeskalační“ způsob komentování klíčových bezpečnostních rozhodnutí západních zemí je ovšem v Kremlu krajně neobvyklý, proto nelze vyloučit, že ve skutečnosti se za ním skrývá pravý opak toho, co bylo komunikováno.
AGM-158 JASSM je obtížně detekovatelným typem letecké střely s plochou dráhou letu. Nachází se ve výzbroji amerických ozbrojených sil – a kromě nich ji nakoupily ještě Austrálie, Finsko a Polsko. V posledním případě JASSM tvoří součást toho, co Varšava chápe jako konvenční asymetrické odstrašení vůči ruským taktickým jaderným kapacitám.
Střela dopravuje na cíl průraznou hlavici o hmotnosti 450 kilogramů a nejnovější verze JASSM disponují doletem přes 900 kilometrů. To pro Ukrajinu potenciálně znamená, že by mohla získat prostředek překonávající doletem jak dosud dodané západní letecké střely (Storm Shadow/SCALP-EG), ty, které se dlouho marně pokouší získat (německošvédský TAURUS), ale i nově vyvíjené vlastní ukrajinské prostředky.
A co je také podstatné, střely JASSM se ve Spojených státech vyrábějí solidním tempem 500 kusů ročně a v příštích letech je plánováno zdvojnásobení produkce. Tím se výroba již nyní téměř blíží Ukrajinci odhadované ruské produkci leteckých protizemních střel, která se má pohybovat kolem 50 kusů měsíčně. Pro srovnání: Během takřka tří dekád od zahájení výroby obdrželi všichni odběratelé dohromady celkem 2200 různých variant evropské letecké střely Storm Shadow. Pokud jde o střelu TAURUS vyráběnou od roku 2005, všichni objednatelé dohromady získali o málo více než 800 kusů a výroba v současnosti neprobíhá.
Evropské Rusko na talíři
S dodávkami střel JASSM by Kyjev získal schopnost zasahovat velkými náklady trhavin cíle v ruském hlavním městě, nebo v Leningradské oblasti (ano, dodnes se tak jmenuje). Co je však důležitější, v dosahu zmíněných amerických střel odpalovaných z ukrajinského vzdušného prostoru by se ocitla například i základna strategických bombardérů Engels-2 v Saratovské oblasti, odkud vzlétají ruské letouny se smrtícím nákladem pro ukrajinské zázemí. A pochopitelně také desítky jiných důležitých vojenských cílů spojených s ruskou agresí.
Na základnu Engels již Ukrajina opakovaně útočila s využitím bojových dronů (Drones attack russian airfield Engels, home to russian bombers | Ukrainian news (ukranews.com)). Při tak velké vzdálenosti nicméně útoky vyžadují velké „letounové“ drony, jejichž rozměry, malá cestovní rychlost a taktéž relativně málo účinný bojový náklad usnadňují Rusům protiopatření. V případě nasazení střel JASSM ke stejnému účelu by pokusy sestřelit útočící prostředek byly mnohem zoufalejší, s velmi malou šancí uspět.
Implikace možných útoků americkými střelami na vojenská letiště v Rusku jsou dalekosáhlé. Pokud by Moskva reagovala na ostřelování stažením svých strojů do bezpečné vzdálenosti, aktivity přinejmenším taktického letectva vůči Ukrajině by se omezily na minimum. Nejmodernější protizemní letoun v ruském arzenálu, stíhací bombardér Su-34M, dokáže doručit standardní náklad na maximální vzdálenost 1100 kilometrů. Rázem by se tedy ocitl na hranici doletu a bylo by třeba řešit dotankování ve vzduchu i další komplikace. Minimálně by piloti byli mnohem více vytíženi než dnes, což by přineslo pokles počtu bojových letů. Stručně řečeno, nedávno získaná efektivita ruského taktického letectva by opět výrazně klesla.
Jestliže útoky ruského dálkového letectva nejhůře postihují ukrajinské civilisty v zázemí a snahy rozjet obranný průmysl, taktické letectvo je zase noční můrou ukrajinských obránců v zákopech. Od prosince loňského roku velitelé hlásí, že ruské klouzavé bomby už představují horší problém než nedostatek dělostřeleckých granátů.
Vše, co by uvolnilo vražedný tlak na obránce, by bylo vřele vítáno a výrazně by posílilo morálku.
Harrisová nemusí kráčet v Bidenových stopách
Celý výše uvedený řetězec úvah ovšem platí jen za splnění některých předpokladů.
Těmi jsou zejména: a) pozitivní rozhodnutí ohledně dodávek střel Ukrajině padne brzy a nebude zbytečně odkládáno, nedejbože konzultováno s Berlínem, b) předmětem dodávek se stanou i novější verze s větším doletem, c) letecké munice zmíněného druhu nepřijdou „vzorky“, ale stovky kusů, d) Spojené státy si nevyhradí pro jejich použití podobně nesmyslná pravidla, jako tomu bylo u moderních amerických zbraní až do této chvíle, e) Moskvě se nepodaří hrozbě předejít tím, že již nyní soustředí útoky dálkového letectva na letiště hostící dodané letouny F-16 s cílem zničit nosiče dříve, než pro ně přijdou nebezpečné zbraně.
Už bylo signalizováno, že pokud by letošní volby vyhrála Kamala Harrisová, Bidenův klíčový spolupracovník Jake Sullivan, jehož bychom také mohli nazvat „poradce pro deeskalaci a další vojenské katastrofy“, ve funkci pokračovat nebude.
V případě schválení dodávek střel JASSM by šlo o jeden z prvních hmatatelných důkazů, že Sullivanův vliv v Bílém domě opravdu slábne – a superopatrné přístupy, které prosazoval a na nichž kategoricky trval, již nejsou v kurzu.
Bidenova zahraniční a bezpečnostní politika byla ve všech klíčových oblastech pokusem pokračovat v modelech politiky, které v minulosti uplatňoval prezident Obama. Avšak není žádnou „historickou nutností“, že i případná administrativa Harrisové si musí vůči předchůdci počínat podobně pietně.
