Vladimir Putin a Si Ťin-pching FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Pokusy Ruska uzavřít s Čínou dohodu o významném plynovodu Síla Sibiře 2 se podle tří osob obeznámených se stavem jednání dostaly do slepé uličky, píše The Financial Times. Důvodem jsou požadavky Pekingu na cenu a úroveň dodávek, které však Moskva považuje za nepřiměřené.
Podle komentátorů tvrdý postoj Pekingu k plynovodu Síla Sibiře 2 ukazuje, jak se kvůli ruské invazi na Ukrajinu stává Vladimir Putin stále závislejším na ekonomické podpoře od čínského vůdce Si Ťin-pchinga.
„Lidé obeznámení se záležitostí uvedli, že Čína požadovala platit téměř stejné ceny, jako jsou silně dotované ruské domácí ceny, a zavázala by se k nákupu pouze malého zlomku plánované roční kapacity plynovodu ve výši 50 miliard metrů krychlových plynu.
Schválení plynovodu by změnilo neutěšenou situaci Gazpromu, ruského státního monopolu na vývoz plynu, protože by propojilo čínský trh s plynovými poli v západním Rusku, která kdysi zásobovala Evropu. Gazprom utrpěl v loňském roce ztrátu ve výši 629 miliard rublů (6,9 miliardy USD), největší za poslední čtvrtstoletí, a to v důsledku prudkého poklesu prodeje plynu do Evropy, která byla při diverzifikaci od ruské energetiky úspěšnější, než se očekávalo,“ píše list.
Dohoda o plynovodu byla jedním ze tří hlavních požadavků, které Putin při setkání se Si vznesl, spolu s větší aktivitou čínských bank v Rusku a s tím, aby se Čína vyhnula mírové konferenci, kterou tento měsíc pořádá Ukrajina. Čína v pátek oznámila, že se summitu ve Švýcarsku nezúčastní. Peking a Moskva údajně diskutují o vyčlenění jedné nebo více bank, které by financovaly obchod s komponenty pro ruský obranný průmysl. To by nepochybně vedlo k sankcím ze strany USA, které by takovou banku vyřadily z širšího globálního finančního systému. Dohoda o plynovodu je ale stále vzdálená a navrhovaná spolupráce s čínskými bankami je v menším rozsahu, než Rusko požadovalo.
Podle Alexandra Gabujeva, ředitele Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně, neúspěch Ruska ohledně dohody o plynu ukazuje, o kolik se Čína kvůli válce na Ukrajině stala vůči Rusku silnějším partnerem.
„Čína věří, že čas je na její straně. Má prostor počkat, aby z Rusů vymáčkla co nejlepší podmínky, a počkat, až se pozornost věnovaná vztahům mezi Čínou a Ruskem přesune jinam,“ řekl. „Plynovod lze postavit poměrně rychle, protože plynová pole jsou již vybudovaná. V konečném důsledku Rusové nemají jinou možnost, jak tento plyn prodat,“ říká Gabujev.
Vývoz Gazpromu do Evropy klesl na 22 miliard m3 v roce 2023 z průměrných 230 miliard m3 ročně v desetiletí před invazí na Ukrajinu. Čísla zřejmě ještě klesnou, protože na konci letošního roku vyprší platnost dohody o tranzitu přes Ukrajinu.
