Vůle po setrvání ve sněmovně a potenciálně i ve vládě se lidovcům může vymstít. Spojenectví se Starosty a nezávislými totiž může mít opačný efekt, než si KDU-ČSL představuje. Milník deseti procent voličů, vybírajících si nového „kočkopsa“, je zřejmě z oblasti snů a neodráží skutečný stav věcí. Předvolební průzkumy jsou sice proměnlivé jako předpověď počasí, kterou však aspoň nikdo nemanipuluje. Pavel Bělobrádek si asi neuvědomuje, že spojení s Petrem Gazdíkem přináší spíš pohromu než užitek.

Gazdíkovci jsou nevyzpytatelnější daleko víc než lidovci. To je možná důvod, proč si jedna strana a jedno hnutí k sobě našli cestu. Touha po tom, o čemkoliv rozhodovat je společná, ale způsob, jak toho dosáhnout, se liší. Zatímco STAN je ochoten spolupracovat s kýmkoliv, u lidovců se alespoň občas projevuje jakási sebereflexe.

Dá se sice jasně hovořit o podpoře Babišovu oligarchickému stylu vládnutí, ale někdy pověstný pohár trpělivosti přeteče i u Bělobrádkových spolustraníků. Například Marian Jurečka dokáže bez obalu předložit zákon o biopalivech a přihrát tak Babišovy miliardy ze státního rozpočtu, ale na druhou stranu se zlobí, že média ministra financí lživě informují o jeho úřadu. Sám předseda lidovců Bělobrádek je sice zastáncem oné pověstné „klidné síly“, ale někdy se také dokáže ozvat.

Naproti tomu stojí Petr Gazdík. Muž, který nabyl dojmu, že jeho hnutí je vládcem senátních voleb a stejný úspěch dokáže zopakovat i na parlamentní půdě, konkrétně ve volbách do zákonodárné komory. Svým potenciálním partnerům z KDU-ČSL už ovšem neřekl, že do přestřelky o poslanecké mandáty už nemá střelivo.

STAN je totiž pouhým přílepkem ke každému, s kým se rozhodne chvilkově spolupracovat. V jeden moment stojí Gazdík na stejném pódiu s Michalem Horáčkem, v druhou chvíli podporuje na prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Ani jeden z nich přitom o přízni předsedy Starostů nemluví nijak pozitivně, nebo o ní raději nemluví vůbec.

Pavlu Bělobrádkovi se jeho plán při bližším ohledání situace musí zhroutit. Jeho budoucí kolega totiž dokáže jen šplhat po zádech jiných, aby získal body pouze pro sebe. Své o tom ví i Miroslav Kalousek, díky kterému se vůbec ví, že nějaký STAN existuje. Je ovšem drsnou pravdou, že pokud se KDU-ČSL do sněmovny a třeba i do budoucí vlády nedostane, pro nikoho z občanů nevznikne žádná újma, ba naopak.