Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je základním prostředkem v boji s koronavirem masové testování obyvatelstva. Sousední Německo provedlo již 400 tisíc testů, čemuž by v desetimilionovém Česku odpovídalo zhruba 50 tisíc. Česko ale dosud otestovalo jen 22 tisíc lidí. Zeptali jsme se proto mikrobioložky MUDr. Soni Pekové z laboratoře Tilia, jaké jsou možnosti navýšení testovací kapacity a co tomu brání. Tato laboratoř, které státní úřady ještě před nedávnem kladly administrativní překážky, nyní již otestovala 400 lidí.  

Co brání tomu, aby Česká republika zvýšila kapacity testování? Je pravda, že nám chybí konkrétní chemické látky?

V podstatě se ukazuje logicky to, jak je ve světě rozložena výrobní kapacita pro různé věci. Například majoritním dodavatelem diagnostik pro izolaci nukleových kyselin je německý Qiagen nebo Macherey-Nagel, americký ThermoFisher Scientific. Totéž platí pro další chemikálie, natož pro celé komponované diagnostické kity. Pokud své výrobní kapacity spotřebuje Německo nebo USA, na ostatní země logicky nezbude. Proto se osobně snažím přimět laboratoře, aby se vrátily pár kroků zpět a zajistily své diagnostické kapacity dílčími chemikáliemi, na kterých je „postaven“ diagnostický postup. Chce to trochu flexibility, ale nezbývá nám nic jiného. Opět chci nesmírně poděkovat pracovištím Akademie (Akademie věd ČR , pozn. red.), pro které tento méně rutinní způsob diagnostiky je vlastně zcela přirozený. Přínos pracovišť Akademie je nezměrný – nejenom v managementu stávající situace, ale především do budoucna.

Je správné, že se testování indikuje jen při příznacích onemocnění? Nebo se to již změnilo? Pan prof. Prymula řekl, že to bude teprve změněno.

Od pátku minulého týdne, kdy jsme dostali svolení obnovit diagnostiku, naše laboratoř Tilia vyšetřila přes 400 osob, většinově těch tzv. neindikovaných. Ostatní byli pacienty nemocnic nebo jiných potřebných institucí, kterým naše laboratoř diagnosticky pomáhá. Ze statistiky „neindikovaných“ plyne, že je mezi nimi do 5 % pozitivních případů, většinově s vysokou kvantitou viru v odebraném vzorku – mimochodem, odebraném samotným klientem, takže je chybou domnívat se, že si běžný občan nedokáže sám provést efektivní stěr, když má k tomu jasný návod.

Z toho logicky plyne, že mezi námi chodí mnoho nosičů viru, kteří nejsou ve statistikách a k testům neměli dosud přístup. Co s tím?

Jsem od začátku skálopevně přesvědčená, že je potřeba testovat plošněji, určitě i neindikovanou populaci. Je možné použít způsob „poolování“ vzorků, který je velmi efektivní při vyhledávání náhodných bezpříznakových jedinců. Něco podobného, jako se běžně používá v transfúzním lékařství pro testování transfúzních přípravků pro evidentní přítomnost virů hepatitidy B, C, WNV nebo HIV. Je možné využít akademickou sféru a jejich robotizované kapacity pro tyto velkoobjemové analýzy.

Dále čtěte

Německo testuje na COVID-19 dvakrát rychleji než Česko a stále navyšuje kapacitu

Německé zdravotnictví se od počátku epidemie soustředilo na zavedení co největšího množství provedených testů na koronavirus. Ostrá debata, kdo má…

Jaká by podle vás měla být strategie boje s touto epidemií. Co je třeba zlepšit?

Za prvé je potřeba zefektivnit a zintenzivnit testování – a to zásadně pomocí PCR (polymerázová řetězová reakce, PCR, anglicky Polymerase Chain Reaction, je metoda rychlého a snadného zmnožení úseku DNA, pozn. red.), jako přímý průkaz přítomnosti RNA viru, nikoliv metodami sérologickými, které pro iniciální screening nejsou z principu vhodné. I několik málo procent opomenutých „neindikovaných“ jedinců, volně se pohybujících v populaci, je zdrojem šíření nákazy a zdrojem „děr“ v karanténních opatřeních.

Za druhé, zapomenout na komerční diagnostické soupravy, které v této situaci enormně zatěžují finanční možnosti státu, a navíc zakrátko už patrně nebudou dostupné. Je třeba použít funkční protokoly flexibilního charakteru, které maximálně šetří finance na nákup diagnostik.

Myslíte si, že náš stát v boji s epidemií právě v otázce testování zaspal? Vycházíme z doporučení WHO: Testujte, testujte, testujte, které je již známé dva týdny.

Domnívám se, že to, co zažíváme nyní, je úplně nová válka s něčím zcela novým a nikdo na to nebyl připraven. Humánní diagnostické laboratoře jsou nastaveny způsobem, který je v situaci, kterou zažíváme nyní, zkostnatělý, sešroubovaný a neefektivní.

V každém případě je absolutně nutné, aby se stát připravil na podobné události, protože se mohou opakovat; vlastně se domnívám, že ta pravděpodobnost je dost vysoká. Souvisí to s pokrokem vědy, možnostmi vědy a obecnou dostupností technologií, které neměly nikdy být tak zdemokratizovány, jak se bohužel v posledních letech stalo.

Stát jako celek určitě nezaspal, tím míním občany, pouze několik jedinců možná zbytečně komplikovalo efektivní procesy, aby byly včas odstartovány. Vše bylo napraveno, takže doufám, že společnými silami zvládneme kontrolovat progres epidemie a budeme doufat v její brzký konec s co nejmenšími ztrátami.