„Jednání, při němž je popírán smysl každého řádu, disciplíny, je to negace odpovědnosti. Časem se chápání pojmu rozšířilo (avšak nesprávně) i na provádění směšných kousků.“ Tak zní definice pojmu „švejkovina“. V posledních letech a zejména měsících ji ale vystihuje i to, jak si část spoluobčanů představuje obranu vlasti: Někteří se totiž domnívají, že je mají provozovat nikým neřízení občané. Absurdní? Jak pro koho…
Již druhým rokem se v České republice formují spolky, sdružení a iniciativy, které sice proklamují, že nemají a ani nechtějí mít s politikou nic společného a chtějí se pouze bránit. Jejich členové ale řeší politickou situaci na každém kroku, od sociálních sítí až po demonstrace a útočné tendence počínající netolerantními názorovými střety se mění ve výhrůžky, končící až v napadení policistů.
Takzvaní „záložáci“ brání válce válkou
Patrně prvním a nejvýraznějším spolkem tohoto druhu, který vznikl začátkem loňského roku na Facebooku byli tzv. Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO. Do dlouhého a krkolomného názvu iniciativy promítli nesouhlas s rozdělením republiky v roce 1993, ze kterého vyvozují právo neakceptovat zákony a tedy i mezinárodní smlouvy současného státu. Svůj vznik navíc odůvodnili rádoby obranným účelem proti událostem, které ale nikdy nenastaly, ani reálně nehrozily.
Fakt, že NATO žádnou útočnou válku za téměř rok a půl nenaplánovalo, ani nerealizovalo, členům nevadilo. Do vzniklé skupiny postupně začlenili několik tisíc uživatelů Facebooku, kteří byli už dříve registrováni ve skupinách Přátelé Ruska, Pozvánka pro prezidenta Putina a jiných.
Že násilný odpor proti Severoatlantické alianci by znamenal zároveň i útok na vojáky Armády České republiky, nikterak netrápilo ani veterána, podplukovníka v záloze Marka Obrtela, který bere od státu výsluhu a prohlásil NATO za zločineckou organizaci. Tento Vyvadilův věrný spojenec v boji proti projíždějícím strykerům americké armády, které se jim ani společnými silami nepodařilo blokovat, se ve vzniklé iniciativě nechal jmenovat velitelem a pokoušel se v ní zavést vojenskou disciplínu.
Ta ale po několika měsících selhala, když jeden z členů iniciativy, bývalý voják a současný řidič autobusu Martin Holkup, vzkázal politikům, že „jestli nás do tohohle dovedou, tak první se bude střílet ve Strakově akademii a v Parlamentu.“ Připomeňme, že občané mají právo na „odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou základních práv a svobod.“ Smlouvou, která je nedílnou součástí Ústavy České republiky, kterou ale členové z řad této a další domobrany coby zákon nejvyšší právní síly vytrvale popírají.
Podle brigádního generála v záloze Andora Šándora stát v potírání takových výhrůžek selhává: „Holkup měl po svém prohlášení nejen přestat řídit autobus, ale být vyšetřován,“ říká pro Svobodné fórum Šándor a dodává, že systém chybuje, pokud nechává sdružovat výtečníky z různých iniciativ na veřejnosti se znaky, které patří výlučně Armádě České republiky. „Nezáleží na tom, že mají jen část výstroje, pro veřejnost je to matoucí a je nutné od nich legální ozbrojené složky distancovat,“ dodává.
Dlužno podotknout, že se členové iniciativy promenádovali v rádoby vojenském ustrojení i během demonstrace na podporu prezidenta Miloše Zemana 17. listopadu 2015 na Albertově, a to poté, co mu několikrát nabídli pomoc při ostraze hranic. Tu sice hlava státu odmítla, protože by se jednalo o počin v rozporu se zákonem, nicméně na toto nikdo z prezidentské kanceláře neupozornil a Miloš Zeman označil své příznivce pouze za lidi „s jiným názorem“.
Andoru Šándorovi se ale přístup politiků nelíbí. „Stát může privatizovat leccos, ale nesmí se vzdát monopolu na bezpečnost země, aniž by ztratil jakoukoli kontrolu nad tím, kdo a jakou ideologii chce prosazovat,“ říká rezolutně Šándor a kritizuje státníky za benevolentní přístup, kdy nedokážou zaujmout ke vznikajícím spolkům jasné stanovisko.
Na stránkách spolku jsou zatím jak výzvy k návratu komunismu a socialistického režimu, tak agresivní výpady vůči spojencům: Nové testované zbraně Ruské federace doporučují „hodit za moře“, tedy zaútočit na Spojené státy, prolétající letadla spojeneckých vojsk chce člověk, který uvádí své iniciály azbukou, „sestřelit“. Českoslovenští vojáci v záloze proti válce v NATO jsou přitom základním uskupením, ze kterého se začaly vyčleňovat další dvě frakce, které nesou znaky domobrany.
Došlo k tomu poté, kdy od „záložáků“ zběhl velitel Marek Obrtel, který v Debatním klubu během diskuse s bývalým vojákem Martinem Kollerem přiznal, že se mu nedařilo definovat a naplňovat cíle iniciativy. Koller kvitoval údajný vlastenecký duch iniciativy, nicméně kritizoval, že nese znaky nezákonně založené ozbrojené složky a Obrtelovo vyjádření, že střelby soukromě pořádal na své triko jen některý z členů iniciativy, označil za výmluvy. Upozornil, že oslovil právě člena Holkupa s nabídkou organizace, ale pominul, že to byl právě Holkup, který se dopustil výroku o možném vystřílení ústavních institucí.
Celá debata Kollera a Obrtela zde:
Inciativu na obranu vlasti inicioval udavač
Koller své ambice pomoci založit legální iniciativu, která by spadala pod ministerstvo vnitra, zkouší realizovat založením nadačního fondu Stráže obrany státu. Ten si vzal na starost tajemník strany Úsvit Jan Zilvar. Úsvit tak ve spojení s Blokem proti islámu, jehož spojení zamítlo ministerstvo vnitra už proto, že samotný název je protiústavní, zneužil pro své xenofobní přívržence historického názvu spolku založeného v roce 1936 pro obranu vlasti proti fašismu.
Další veterán, iniciátor Martin Koller od roku 1979 byl veden jako spolupracovník Vojenské kontrarozvědky, jež byla součástí StB. Jak zjistil týdeník Echo, patřil k nesmírně aktivním „udavačům“. Součástí spisu, které Echo prostudovalo, je například zhruba 150 ručně psaných zpráv o důstojnících i vojácích.
Úsvit se podobně jako původní „záložáci“ zaštítil vojenským veteránem, nyní předsedou Miroslavem Lidinským. Politickou činnost bývalého kolegy, který na zahraniční misi utrpěl vážné zranění a nyní pózuje se stíhaným Martinem Konvičkou, ale opakovaně kritizují příslušníci armády v aktivní službě.
Spolu s organizací Blok proti islámu, která v rozporu s Ústavou ČR usiluje o zákaz práva na vyznání a opakovaně šíří nenávistné proklamace o příslušnicích jiných národů, v sobotu demonstroval na hranicích v Cínovci předseda výboru pro bezpečnost, poslanec David Kádner (Úsvit), který se při složení slibu zavázal právě Ústavu ČR dodržovat. Prohlásil, že chce „našim vládám (myšleno i německé) společně ukázat, co si o jejich krocích myslí obyčejní lidé a že je pro nás bezpečnost na prvním místě“.
Spojení s Bartošem a násilnickými extremisty
Na svoje sny založit vojenskou organizaci, která by bojovala proti současnému establishmentu, ale nerezignoval ani Marek Obrtel, který „dezertoval“ od tzv. „záložáků“ a v lednu spolu s bývalým novinářem a etnografem Františkem Krejčou a členkou LEV 21 Nelou Liskovou založil Národní domobranu – údajně „nezávislou, veřejně apolitickou a nadstranickou iniciativu občanů“, která ale hned v prvním veřejném prohlášení Liskové zřetelně vyzývá „politické partnery“ ke spolupráci.
Video zde:
Prokazatelným politickým partnerem Národní domobrany je přitom trestně stíhaný Adam B. Bartoš. Ke členům jeho národní demokracie hovořil v listopadu zmiňovaný Krejča: „Musíme budovat domobranu, která bude schopná v případě určitého názorového konfliktu zastávat názory občanstva. Kdybychom ji teď měli, tak by se parlament, vláda a neziskovky nemohly chovat, jak se chovají,“ řekl a dodal, že „samopaly by se hodily“.
Členové národní domobrany si prozatím střelecké umění osvojují na střelnicích, kam je zve na svém profilu právě Bartoš. Mimo jiné fotografií, kde pózuje u terče s portrétem premiéra Sobotky. A. B. Bartoš také nedávno promluvil na Václavském náměstí, kde zopakoval své výhrůžky z léta loňského roku, kdy také vyzýval k násilnému svržení vlády a mával tehdy i oprátkami. Letos byl jeho projev policií ukončen, Bartoš byl krátce zadržen, a po rozpuštění shromáždění došlo na místě i v dalších ulicích Prahy k násilnostem ze stran zúčastněných vůči policii.
Národní domobrana přitom na svých stránkách pokrytecky prohlašuje, že jejím hlavním úkolem je „pomáhat udržení společenského klidu, stability a zákonnosti v případě, že zákonodárné sbory a bezpečnostní složky státu nebudou ochotny nebo schopny vykonávat své povinnosti, které jim ukládá zákon.“ Připomeňme, že ten, kdo ten, kdo se pokusí „protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla“ se podle § 311 trestního zákoníku dopouští teroristického útoku. A není přitom nutné, aby byl občanem jiného státu.
Navázání spolupráce s proruskými separatisty
Do trestných činů proti „základům České republiky, cizího státu a mezinárodní organizace“ spadá i často proklamovaná vlastizrada, které se může dopustit „občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky“. V této souvislosti stojí za zmínku, že Lisková a Krejča spolu s delegací Národní domobrany navštívili separatistickou Doněckou lidovou republiku a vyjádřili jí plnou podporu. Lisková kritizovala českou vládu ve vysílání doněcké televize a na webových stránkách Národní domobrany ji osočuje ze zločinnosti.
Apolitická politika Národní domobrany
Inspiraci, jak budovat síť protivládně zaměřených buněk ale Národní domobrana získala a k 1.4.2016 zahájila „propojování obcí a příchozích domobranců“ a straší mapkou republiky, na které zachytila „všechna originální PSČ“, ze kterých se patrně někdo sdružení ozval. Obrtel se ve svém prohlášení nadále hlásí k naprosté apolitičnosti a vyznává se ze zášti vůči „té či oné straně“ a upsáním stranickými programy (Kollera označil za „řízenou opozici“).
Politických cílů se ale Obrtel také nezříká. Na stránkách Národní domobrany například píše: „Národní domobrana si bude muset časem sama ze svého středu vybrat ty, kteří ji budou důstojně zastupovat v politických rolích a budou zárukou, že její myšlenky, cíle a hodnoty, které jsou zároveň hodnotami většiny občanů této země, budou aktivně chráněny a zachovány. To se povede tenkrát, budou-li nás statisíce a milióny.“
Připomeňme, že zákon přesně vymezuje, že právnickou osobu, tedy ani ozbrojenou složku, nesmí založit nikdo, kdo by se dopouštěl „popření nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcování nenávisti nebo nesnášenlivosti…“ (ad § 145 občanského zákoníku), takže nárokovat jakékoli politické cíle ve spojení s držením zbraní je nezákonné.
Dokáže stát oddělit vojenské cíle od politických?
Otázkou je, proč zpochybňování ústavních práv občanů na klidný chod státních institucí nechávají dlouhodobě bez povšimnutí ti, kteří stojí v jejich čele a jsou cílem výhrůžek: Ty jsou adresovány nejen jim osobně, ale především demokratickému systému, který reprezentují a k jehož spravování dostali od voličů mandát.
Slova generála Šándora doplňuje pro Svobodné fórum i důstojník Generálního štábu Armády České republiky, podplukovník Otakar Foltýn, který říká, že největším výdobytkem civilizace je, že pouze stát, tedy jím řízené ozbrojené složky, má právo realizovat nutné násilí. Pro nestátní ozbrojená uskupení je typický nedostatek disciplíny.
Vzhledem k tomu, že se všech frakcích, které se jakoukoli formou usilují o vznik soukromých vojenských složek, objevují trestně stíhaní lidé pro extremistické názory, občané šířící nenávistné projevy vůči dalším skupinám obyvatel, aniž by byli pod jakoukoli kontrolou a především jediným odpovědným velením, je nezájem státu o zakládání těchto nezákonných uskupení vůči občanům nezodpovědný a alarmující.