Působení paramilitárních a domobraneckých uskupení v roce 2018 nepředstavovalo reálnou bezprostřední hrozbu pro demokratické základy a bezpečnost ČR. Tvrdí to Bezpečnostní informační služba (BIS) ve veřejné části své výroční zprávy za loňský rok. Nepotvrdily se obavy související s migrační vlnou, jednotlivé skupiny se navíc utápěly ve vnitřních sporech. Letos už je však situace mírně odlišná. Domobranecká scéna se postupně integruje.

Podle odhadů sdružují domobranecké skupiny v Česku až kolem dvou tisíc lidí. Procházejí výcvikem, cvičí střelbu, jsou prý připravené zapojit se do obrany země tam, kde stát – podle jejich názoru – selhává.

A také „střeží“ zelenou hranici. Tato část jejich aktivit vzbuzuje často posměch, účastní se jí zejména bývalí pohraničníci, dnes v důchodovém věku.

Uvnitř domobrany je ale i jádro, které volá po tvrdším hierarchickém uspořádání a vychází přitom z doktríny, podle níž hrozí bezprostřední střet mezi Západem a Ruskou federací. I na to upozorňuje v úterý vydaná veřejná zpráva kontrarozvědky BIS za rok 2018.

Kladný vztah ke zbraním

Domobrany BIS definuje jako skupiny, které svou samotnou existencí zpochybňují monopol státu na legitimní užití násilí na vlastním území. V roce 2018 ovšem tyto skupiny spíše stagnovaly.

„Což souviselo jednak s celospolečenským vývojem, zejména nenaplněním obav z příchodu většího množství migrantů do ČR, jednak s vnitřním stavem jednotlivých uskupení. Jako skutečně funkční se vyprofilovaly především skupiny působící na lokální úrovni, a to jen v některých regionech ČR,“ tvrdí zpráva BIS.

Spíše než radikály s jasným ideologickým ukotvením tyto skupiny prý přitahují především osoby, které bojový výcvik a činnost v rámci domobran vnímají jako volnočasovou aktivitu a hobby. I to je důvod, proč působení domobran nepředstavuje podle BIS reálnou bezprostřední hrozbu pro demokratické základy a bezpečnost ČR.

Rizika ovšem existují a kontrarozvědka je vidí v jednotlivcích, kteří mají sklony podléhat konspiračním teoriím a mají radikální sklony. „Ve spojení s kladným vztahem a přístupem ke zbraním šlo o potenciálně rizikové jedince, jejichž chování nelze předvídat,“ tvrdí zpráva.

Pozor na proruskou propagandu

Jedním z klíčových vzkazů kontrarozvědky je upozornění na proruské propagandisty, chcete-li trolly. Ty BIS dělí jak na aktivní, tak nevědomé. Spojuje je podpora vlivovým operacím Ruské federace v Česku, které jdou na úkor zájmů České republiky. V této souvislosti BIS upozorňuje na rozšíření těchto postojů i uvnitř domobraneckých spolků.

„Členové paramilitárních uskupení kvůli své výrazné protizápadní orientaci také přispívali k šíření proruské propagandy a na ni navázaných konspiračních narativů. Poté, co ve společnosti pozvolna utichlo téma migrace a souvisejícího nebezpečí ze strany uprchlíků, se mnozí paramilitáři (přestože téma migrace nadále hojně využívali) zaměřili také na vytváření dojmu hrozícího ozbrojeného konfliktu mezi Západem a RF,“ tvrdí zpráva.

Domobrany maskují svou činnost osvětovými akcemi pro veřejnost, což jim má dát zdání legitimity. Cílem představitelů domobraneckých uskupení je legalizace domobran jejich zakotvením v právním řádu ČR. To jde ale zcela proti aktuálním snahám státu.

Pokutovat, navrhuje vnitro

Ministerstvo vnitra se totiž chystá domobrany zakázat. Ty na tuto snahu po zmíněné stagnaci a sporech mezi jednotlivými skupinami reagují spojením.

„Navrhovaný zákon by měl jednoznačně stanovit, že v Česku jsou nelegální různé paramilitární struktury, které by si mimo právní rámec činily nárok na nahrazování, zastupování či doplňování jejího bezpečnostního systému,“ řekl koncem září ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) serveru Aktuálně.cz.

Za členství v nelegálních paramilitárních skupinách by měla od roku 2022 hrozit například až dvousettisícová pokuta.

Spolupracovat se rozhodly tři větší skupiny: vedle nejznámější Národní domobrany i Zemská domobrana a Českoslovenští vojáci v záloze za mír. „Jedná se o společný projekt tří domobraneckých organizací, které spolu nejen komunikují, ale i společně plánují, koordinují svoje akce, cvičí a připravují se na splnění svého poslání – pomoci chránit svoje rodiny, své přátele i svoji vlast, Českou republiku,“ napsal „náčelník štábu“ Aleš Přichystal do prvního čísla společného časopisu Domobranec.

Reaguje v něm i na plán ministra vnitra Jana Hamáčka: „Představitelé domobraneckých organizací si uvědomují nutnost společného postupu v situaci, kdy představitelé státu, ve kterém žijí a kterému chtějí pomáhat v nelehkých okamžicích příštích krizových situací, chtějí domobrany zakazovat a domobrance za jejich vlastenectví trestat.“