Zatčení Rogera Stonea těžko mohlo proběhnout bez povšimnutí i přes to, že většina lidí upírala pozornost především na dění okolo tzv. shutdownu. FBI nasadila ozbrojené agenty, provedla prohlídku Stoneova domu a jeho samotného odvedla v poutech. Sám obviněný obratem prohlásil, že to připomíná praktiky totalitní moci a že k použití síly nebyl důvod, k soudu by se prý dostavil i po obyčejném předvolání.
Někteří s ním souhlasí, ale zastánci postupu úřadů poukazují na to, že neohlášená prohlídka měla především zabránit potenciálnímu ničení důkazů, a naopak kritizují to, že byl Stone po zadržení propuštěn tzv. proti podpisu. Zavázal se, že se bude účastnit soudních jednání a v případě, že ne, zaplatí čtvrt milionu dolarů. To je podle nich vzhledem k obviněním až příliš džentlemanská dohoda.
Samotná obvinění se pak v mediální válce stala municí pro obě strany, jak už se to v zamotaném případu Muellerova vyšetřování stalo zvykem. Zastánci prezidenta poukazují na to, co v obvinění chybí; styky s Rusy, důkaz napojení prezidenta na ně či na jinou třetí stranu. Obhájci vyšetřování pak zase volají, že zločiny, ze kterých je Stone viněn, jsou samy o sobě dostatečně závažné a jasně ukazují na propojení Trumpovy kampaně se serverem Wikileaks, který zveřejňoval ukradené e-maily Demokratické strany, které měly být získány ruskými hackery.
V obojím je kus pravdy, ale obě interpretace se zásadně mýlí v jedné věci, že totiž každé zjištění Muellerova týmů a každé nové obvinění musí nutně směřovat k důkazům o zapojení prezidenta. Pověření zvláštního vyšetřovatele je poměrně široké a tak může prověřovat nejenom napojení lidí z kampaně na Rusko, ale také vlastně veškeré trestné činy, které při svém pátrání objeví. Potíž je tedy spíš v mediálních očekáváních. Ti, co by nejraděj okamžitě spustili proces impeachmentu se na každou novinku, která na veřejnost pronikne vrhají a hledají sebemenší stopu, která by mohla vést k prezidentovi. Na druhé straně barikády se pak rozezní dobře známý chorál „No collusion!“ („Žádné spolčení!“), protože v textu obvinění chybí slůvko „prezident“ a jméno Donalda Trumpa. Většinou pak následuje hlasité volání po ukončení Muellerova vyšetřování.
Střízlivější pohled však nabádá k opatrnosti na obou stranách. Byť byli někteří významní spolupracovníci současného prezidenta z doby kampaně a před nástupem do funkce obviněni ze závažných trestných činů a řada ruských občanů a firem zase z pokusů ovlivňovat volby, ani jeden člen Trumpova týmu nebyl zatím obviněn za zločinné spolčení s Rusy za účelem jeho zvolení. To, že měl v týmu takové lidi pro něj rozhodně není dobrá vizitka, ale na impeachment je to málo. Tedy alespoň pokud mají voliči uvěřit, že je oprávněný. Na druhou stranu je zde mlžení z prezidentova okolí i jeho samotného ohledně dnes již proslulého jednání v Trump Tower, jehož se účastnil Trump mladší, a které vzbuzuje jistá podezření o jeho účelu.
Nelze pominout ani to, že Mueller s médii nekomunikuje a informace drží poměrně těsně pod pokličkou. Nemůžeme tedy tušit, jestli to, co se na veřejnost dostane, je opravdu vše, co má v rukávu. Trumpovi zastánci se zjevně domnívají, že ano, nebo to tak alespoň prezentují. Samozřejmě se může ukázat, že měli pravdu. To teď ale není meritum věci. Hlavní je, že Mueller postupuje metodicky a v souladu s pověřením, které dostal. Měl by proto mít příležitost svou práci dokončit. Je ale v zájmu obou stran, aby to proběhlo co nejvíc v klidu.
Bombastická očekávání vzbuzovaná často Trumpovými kritiky jsou totiž na škodu i jim samotným. V očích veřejnosti, jež vyhlíží v každém slově důkaz o spolčení s Rusy, po jisté době cimrmanovskou fázi očekávání vystřídá nezbytně fáze zklamání. Důsledkem může být oslabení Muellerovy mediální pozice do té míry, že jej prezident bude moci odvolat a vyšetřování skončí předčasně. Zní to zvláštně, ale je i v zájmu Trumpových fanoušků, aby se tak nestalo. Zvláštní vyšetřovatel nenese odpovědnost za to, jak je jeho práce vykreslována jedním z táborů. Pokud je cílem prezidenta se očistit, pak by na něj neměl útočit, ale naopak zdůrazňovat, že sám Mueller žádná rezolutní tvrzení o vině a nevině nikdy nevydal.
