KOMENTÁŘ / Člověk se nemůže vyvléknout z vlastní kůže. Zvláště když se profesně zabývá historií 20. století. A trojnásob, když to, co teď vidí, už jednou na vlastní oči zažil. A jakže souvisí Trump s Husákem? Z českého úhlu pohledu kupodivu logicky.

Pamatuju si, jako by to bylo včera. Bylo to v roce 1969 po Palachově pohřbu, nastupoval Gustáv Husák, doznívala strašlivá kocovina po euforii pražského jara. Potkávám staršího spolužáka, velmi vzdělaného doktora, sdílíme zájem o politiku i o divadlo. A vybafne na mě: „Co tomu říkáš? Já to vidím skvěle!“ (myslel nástup Gustáva Husáka k moci).

Konečně někdo, kdo to s Rusákama umí!

Nemám náladu na nejapné žerty, a chci jít dál. Nepustil mě – „Počkej, teď tam konečně bude někdo, kdo to s nimi umí. Ne jako ten nekňuba Dubček, jehož si Rus namaže na chleba. Tvrdý pragmatik, bývalý vězeň, mazaný advokát. Všechno to pražské jaro byly jen prázdné kecy a iluze, a teď přijde tóčo, teď je tam konečně někdo, kdo na ně má!“ – A co ty jeho strašlivé proruské, kolaborantské projevy, co ty první zákazy, pendrekiáda ze srpna 1969? „Nebuď naivní. To on nás jen testuje, co my na to, prostě jen provokuje!“

Provokuje tím, že lže, vyhazuje lidi, zakazuje divadla, filmy? „Je to především chladný počtář, manažer, byznysmen! Jediný, kdo má šanci s Rusem zatočit! Má to dopředu promyšlené, šachista. Do hlavy mu nevidíš, ale jeho Rusáci i komouši respektují, představuje sílu, ne jako ty naše bačkory. Že má protidemokratický kecy? Toho si nevšímej, on to jen tak hraje, politika je hra, a tu on sakra umí, je silový hráč. Dejme tomu čas – a uvidíš!“

Trumpovi užiteční idioti

Dali jsme tomu čas, příteli zakázali divadlo i studium, mně zruší divadelní časopis, kam jsem sotva nastoupil – a pragmatický ctitel síly Gustáva Husáka se před ním pro jistotu uklidil na dvacet let za kopečky. Ale ty jeho tehdejší argumenty dnes zní u nás znovu a doslova.

Dále čtěte

Slovenská krize hrozí i nám! Babiš je Ficův spojenec. Podpořte svobodná média a evropský kurz Česka

Události u našich slovenských sousedů nabraly rychlý spád. Nikdo neví, kam až  může Fico a jeho proruská garnitura zajít. Tamní…

Právě mezi Trumpovými „užitečnými idioty“ čili nejen z úst fašistoidních komunistů ze STAČILO, ale už i od slušných lidí, z tzv. demokratického tábora (od Vondry přes Fištejna až po uvážlivého diplomata Landovského). V tom jsme mistři – umíme si najít tisíce důvodů, proč tak fandíme trumpismu. Ten hlavní, snad podvědomý, neřekneme: imponuje nám síla. Čím je brutálnější, tím silněji.

On to Donald tak nemyslí, zítra bude tvrdit opak, počkejme si, nepanikařme. Vždyť jedno je jasné. Ukrajinu nenechá padnout, není to žádný Jidáš. Že vyhrožuje okolním státům, dokonce i spojencům v NATO (!), a vyhlašuje nahlas drzé územní nároky (Panama, Grónsko, Dánsko, Kanada atd.)? A že si Putin mne ruce!? Všechno jsou zatím jen slova, slova, slova. Hlavně nepanikařme, počkejme si na činy.

Neodbytné paralely

Když v podstatě totéž dělal ve dvacátých letech Mussolini a ve třicátých Hitler, který dokonce jaksi zkusmo, ale nanejvýš drze vstoupil do mezinárodně chráněného, neutrálního území v Porýní, co Evropa a svět udělaly? Klid, jen žádná hysterie! Dnes víme, že to byl jasný test. A Evropa a demokratický svět v něm propadly. A Hitler – stejně jako dnes Putin – by byl blázen, kdyby toho nevyužil.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

A mnozí na Západě, včera jako dnes, to nepoučitelně bagatelizovali. Jsou to prý jenom teatrální gesta. Převažující diskurs demokratického Západu zněl: jen se nenechat vyprovokovat k válce! Vůdce chce přece jenom „Deutschland über alles“, to je zcela legitimní cíl každého vrcholného politika – stejně jako dnešní America First!

Už tehdy platilo, že „silným hráčům“ a jejich publiku holt v rozvráceném světě imponuje síla – a Rusům koneckonců taky. No a? Řeči o velké Americe (Velké Itálii, Velkém Německu – stejně jako o Bolšój Ro-si-ji) prostě každému domácímu publiku imponují. A vyhrávají volby. Další už pak většinou nebudou, jak ostatně sám americký Duce nepokrytě avizoval.

Nekonečná zabedněnost

Nemusíte mě přesvědčovat, že historicky jsou situace, které popisuji, naprosto rozdílné. Vím to – ale jedno je jim přece jen společné. Nekonečná zabedněnost (v lepším případě naivita) obhájců politiky silné ruky, jak ji reprezentovaly miliony voličů v Evropě i ve světě, dnes i tehdy. Dnes tedy příznivců Donalda Trumpa. Těmto „demokratům“ vůbec nevadil minulý Trumpův pokus o násilný převrat proti stávajícímu sytému, proti regulérní prohře v demokratických volbách, kterou doteď neuznal.

Dále čtěte

Chcete pochopit ruskou válku na Ukrajině? Čtěte tyto knihy o napadené zemi i o agresorovi

Máme tu pro vás tipy na čtení. Sice to není právě odpočinková věc, ale týká se těch nejdůležitějších událostí, které…

Raději inicioval násilí vůči legitimním úřadům. A opět se nestyděl jít do voleb s výhrůžným heslem: buď vyhraju já, nebo je to podvod. Věděl asi proč. Kdyby nevyhrál, s největší pravděpodobností by dnes seděl v base.

Nedivme se, že jeho příznivcům. kteří sdílejí tuto jeho chorobnou paranoiu, dnes podprahově imponuje i Putin. A nevadí jim, když Trump masovému vrahovi a válečnému zločinci Ukrajinu prodá.

Ač se nálepka „užitečných idiotů“ častěji lepí na čelo marx-leninistům a nesčetným dalším levičákům, dnes je nová situace. Řekněme to natvrdo, ve světě i u nás sedí teď tahle nálepka mnohem víc příznivcům Donalda Trumpa.

Co s tím?

Myslím, že je nejvyšší čas udělat dvě věci, i když už včera bylo pozdě. Zaprvé, sundat si z nosu trumpovské brýle mámení. A poděkovat paradoxně Trumpovi za to, že „mefistofelsky“, v goethovském duchu („ač chci dělat zlo, vždy dobro vykonám“), nás donutí k dobrému. Podívat se realitě do očí. A přestat konečně brblat proti zvýšeným výdajům na zbrojení. Mohou-li mít Poláci už teď téměř 5 %, zvykněme si na to postupně i my. Jinou cestu, jak sejít ze skluzavky do ruského pekla, nevidím.

Dále čtěte

Putin v nás. V českých médiích se objevuje vyšší stupeň kolaborace

GLOSA / Ano, ten bacil tu bujel od začátku, a snažím se jej popisovat, neuměle a marně, už deset, dvanáct…

Druhá věc je vyvodit konečně závěry z často proklamované teze, že na Ukrajině se bojuje i o naši (evropskou) svobodu. Aby to přestalo být trapnou frází, je nutné, aby evropské státy konaly – pokud to jen trochu lze, začít vyprazdňovat sklady zbraní, včetně těch nejmodernějších, přestat definitivně posílat Ukrajincům šunt s prošlou lhůtou (jsou samozřejmě i světlé výjimky).

K čemu nám budou plné sklady, když agresor, jako každá krvelačná šelma, vítězně naladěný z nečekaného úspěchu, po dobytí Ukrajiny stane na našich hranicích? Vždyť uvnitř týž hranic už nám tu tři roky brutálně a beztrestně řádí, ničí města a vraždí civilisty – Evropany! Kdy se konečně probudíme ze své zabedněnosti?