Prezident USA musí potrestat Saúdskou Arábii a zároveň ji přitom fatálně nepoškodit. Nejspíš se cítí jako ten dobrák, který v hospodě říkal “Šel bych do lesa, ale nechce se mně!“ Musí potrestat lidi, které považuje za své přátele a jejich přátelství si udržet. Musí potrestat spojeneckou zemi, jejíž spojenectví se ale nesmí ohrozit. 

D. Trump nejedná jen sám za sebe, ale za celý západní svět, a je si toho nepochybně vědom. Jeho spojenci by měli udělat maximum pro to, aby mu rozhodování usnadnili a aby podpořili kroky, které vůči Saúdům podnikne. Zároveň bychom měli být krajně opatrní při kritizování kroků amerického prezidenta vůči pouštnímu království. Souvislostí a vazeb je tolik, že je asi nelze obsáhnout jen jedním pohledem.

Donald Trump stojí před opravdu těžkou volbou, lidsky i politicky. Nestojí sice zrovna mezi mlýnskými kameny, které by hrozily jej rozdrtit, ale musí volit mezi špatným a ještě horším.

Dá se říci, že je prokázána účast nejvyšších saúdských představitelů na přípravě a realizaci vraždy D. Chášukdžího. Údajný reformátor a budoucí hlava státu princ Muhammad bin Salmán má ruce od krve. K tomu navíc je zjevné, že si neumí dobře vybrat lidi. Ti, které pověřil akcí natolik hnusnou, že by se o ní neměl dozvědět vůbec nikdo, se ukázali být neschopnými diletanty. Skoro stejně, jako ruské komando, které mělo zajistit věčné mlčení dvojitého agenta Skripala ve Velké Británii.

Velká Británie a s ní celý demokratický svět se tehdy cítili být natolik pobouřeni, že došlo na vlnu vypovídání ruských diplomatů a rusko-britské vztahy utrpěly velké škody. Spojené státy jsou nyní v situaci mnohem složitější.

Saúdská Arábie vznikla s pomocí USA, existuje s jejich pomocí a s jejich pomocí se stala jednou z nejbohatších zemí na světě. Pokud by se dnes USA postavily proti režimu, ohrozí samotnou existenci saúdovského státu. Bez americké ochrany by vládnoucí dynastie už možná neexistovala a svět by se potácel na hraně ekonomické katastrofy a velké války. Tu by ochotně vyvolali nepřátelé Saúdů a USA, například Írán. Ten to ostatně zkouší aspoň v Jemenu, když mu v Sýrii a v Libanonu pšenka nekvete podle jeho představ. Už by neexistoval Izrael a kdo ví, jak bychom na tom byli v Evropě s naším věčným „pragmatickým“ ustupováním a politikou uspokojování všech potřeb každého, kdo se sám označí za potřebného. Bez saúdské ropy by začaly kolabovat i ty nejsilnější ekonomiky světa. Rusko a Írán by nebyly schopné výpadek nahradit, Venezuela je v rozkladu a Severní moře nepokryje spotřebu ani všech zemí, které u něj leží. 

Saúdskou Arábii potřebujeme všichni. Dodnes nikdo moc neřešil její vnitřní situaci a její domácí politiku. Jistě, postavení žen a stav lidských práv byly mnohokrát kritizovány, ale to je tak všechno. Česká zahraniční politika nebyla žádnou výjimkou. Nebyla to naše hra, ropu máme z Ruska, Usáma je po smrti a ostatní teroristé řádí jinde, alhamdulilláh. 

Jak si to vyřeší Donald Trump, to u nás neřešíme. A ať to vyřeší jakkoli, budeme se mu nejspíš smát a kritizovat ho. Jenže Trump stojí před podobnou otázkou s geopolitickým dosahem, jakou před osmdesáti lety řešil N. Chamberlain. V situaci, která se od té předválečné významně liší, ale rozhodnutí může mít podobné důsledky, jako měl Mnichov. A rozhodně nejde jen nebo především o americký obchod se zbraněmi.

Tolerovat saúdovskou vraždu není možné. Citelně Saúdy potrestat také není možné, ale přitom je to nutné. Jak to udělat bez toho, že bude oslaben saúdovský stát? Oslabit jej by znamenalo posilnit Írán a vytvořit slabé místo. Posilnit Írán znamená oslabit Izrael, ohrozit Irák a vyvolat obavy v Libanonu a v Turecku, které by samo rádo dominovalo v sunnitském světě. V situaci, kdy mnohé evropské státy obhajují tzv. jadernou dohodu s Íránem a kritizují Izrael za to, že se brání, jak umí, před násilím Hamásu, by posílení Íránu bylo sebevražedným krokem. Smáli by se jen v Teheránu. Oslabit Saúdskou Arábii by také mohlo definitivně přiřadit Sýrii k ruskému a íránskému okruhu vlivu. Místo dnešní jemenské války bychom mohli mít válku o Jordánsko, které zuby nehty udržuje alespoň zdání stability.

Smrt Chášukdžího byla nemilosrdnou vraždou člověka, který byl nepohodlný Rijádu. Není podstatné, jestli byl nebo nebyl kamarád s tím či oním ze saúdské elity. Byl zabit proto, že vadil. Jeho názory byly neslučitelné se zájmy a záměry mocichtivého prince, který chtěl být vnímán jako pokrokový reformátor a který zjevně přecenil karty, jež držel v ruce. Za to musí být potrestáni vykonavatelé vraždy i jejich pán. 

Donald Trump se ale bude muset postarat i o to, aby saúdovský stát zůstal pevně na nohou. Náhrada za něj neexistuje, takže nezbývá než jej pragmaticky akceptovat takový, jaký je a doufat, že se časem promění v něco přijatelnějšího. Potrestat Saúdy bude těžké a důsledky nemusí být bezvýznamné, i když saúdští vládcové jistě vědí, že je nic jiného nečeká. Nepotrestat je by totiž bylo ještě horší a ničivější. Z našeho pohledu je pořád přijatelnější dočasné oslabení saúdovské dynastie než oslabení USA. Na rozdíl od toho prvního si to druhé nemůžeme dovolit.