Dušan Mourek sepsal dopis pro členy pražského hnutí ANO, kterých je hned 340. Píše jim proto, že po téměř pěti letech, kdy se strana Andreje Babiše dostala do vysoké politiky, odhodila většinu svých původních ideálů, není jasné, zda chce, aby Česká republika směřovala na Západ či na Východ, podporuje extremisty zleva doprava a tak dále. Rozhodl se proto komunální politiky touto cestou oslovit. Deník FORUM 24 má dopis k dispozici.

Vážená kolegyně, vážený kolego z hnutí ANO, pražské primárky jsou završením jedné etapy a příležitostí zamyslet se, co jsme v politice dokázali a kam jako hnutí směřujeme, nejen na poli pražském, ale i celostátním. Tam jsou pro mě postoje vedení čím dál méně pochopitelné.V posledních měsících vychází stále více najevo, jak je hnutí ANO model 2018 odlišné od ANO modelu 2013…

• Hnutí, které se před 5 lety profilovalo jako protikorupční, liberální, středo-pravicové a proevropské (a sbíralo pravicové voliče zklamané úpadkem ODS a TOP09), dnes spolupracuje s KSČM a Okamurovými extremisty.

• Vládě závislé na extremistech z SPD zabránila (k překvapení AB) v téměř finální fázi až nechuť třetiny poslaneckého klubu (Zatímco polovině klubu by tato vláda nevadila…)

• Do bezpečnostních funkcí v parlamentu jsou beze studu či skrupulí schvalováni lidé jako „Mlátička“ Ondráček či Koten, člen facebookové skupiny „Pryč z NATO a EU, Rusko je náš opravdový přítel“.

• V prezidentské volbě dalo hnutí velmi účelově podporu Zemanovi, který funguje čím dál bezostyšněji jako kremelská spojka Vladimíra Putina v Evropě a neváhá se stavět proti našim spojencům v NATO, jak dokládají případy novičok, Nikulin či nejnověji Sýrie. Naši partneři ze Západu přitom prezidenta odmítají přijmout a on si to zřejmě vynahrazuje tím, že objíždí sjezdy SPD a KSČM…

To vše jsou symptomy jedné a téže věci – ANO ztratilo jasný názor, zda Česko patří na Západ, nebo na Východ… A to je špatně, protože Západ po desítky let šíří do světa hodnoty, jako je úcta ke svobodě jednotlivce a vláda práva – předpoklady prosperity, zatímco pro Východ je stále typická převaha moci státu nad člověkem, korupce a bezpráví.

Kvůli popsanému posunu v názorech a činech, přichází hnutí v posledních měsících o jednu prozápadně orientovanou osobnost za druhou. Vzpomenete si ještě, kdo všechno stál na bilboardech kolem silnic v roce 2013 spolu s AB, aby „nalákal“ proevropské voliče? Telička je pryč, Zlatuška je pryč, Komárek je pryč. Ministr Stropnický už je zřejmě nepohodlný Zemanovi, takže jeho místo nabízí AB při jednáních ČSSD. Ministr Pelikán vyvolal po kauze Nikulin takový hněv Hradu, že se raději předem vzdal pokračování v příští vládě. A dalšími z jeho motivů bylo zvolení Ondráčka, koketování s SPD i to, že „většina poslanců ANO nemá žádné ideály, převládl pragmatismus“. A tady se kruh uzavírá. Ty nepohodlné ideály jsou totiž jen jiným označením pro ony hodnoty, jež bychom měli sdílet se Západem.

Nejde jen o velkou politiku. I na komunální úrovni se projevuje zmíněná ztráta hodnot a ideálů. Vezměme znovu hesla z volební kampaně před čtyřmi lety. V Praze zněla: „Konec trafik. Prahu řídí nemehla. Funkční tým na magistrátu, prostě ho postavíme!“ Pamatujete? A jaká je realita? Amatérismu a neschopnosti týmu kolem primátorky se smějí všechny sociální sítě. A o trafikách by mohl nejlépe vyprávět šéf buňky ANO u nás na Praze 18, podnikatel a fotbalový trenér Stanislav Nekolný. Nedosti na tom, že oblastní organizaci ovládl klasickým velrybářským stylem, kdy si nechal zapsat mezi členy na Prahu 18 z jiných městských částí celý svůj fotbalový tým, a oblast si tak zřejmě doslova „koupil“. Stížnosti naší předsedkyně na RASK byly celý rok ignorovány. Nyní postoupil o krok dále, a posunul se od fotbalu až do dozorčí rady pražské společnosti Operátor ICT, která má na starosti stamilionový projekt Smart Cities – ačkoli jeho znalosti v IT jsou pouze základní, jak sám uvádí.

Ještě zpět k velké politice:

1) K otázce, zda vládnout s podporou KSČM: V Listopadu 1989 jsem stál na náměstích, první dny tváří v tvář esenbákům jako je Ondráček. Jeho zvolení do čela komise bylo fackou do tváře české demokracie. Klíčovou součástí konsensu o státě je – dosud určitě byl – rok 1989. Hraje zásadní roli v myšlení, žebříčcích hodnot, nastavení pojmů, společenských vztazích. 17. listopad přece není státním svátkem pro nic za nic.  V základech České republiky je, že komunismus byl špatně a rok 89 byl dobře. Na tom se stát buduje. Platí zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který byl „zločinný a zavrženíhodný“, stejně jako KSČ. A KSČM je její přímý následovník, nijak se neodstřihla. V čem je lepší než SPD?Pokud chceme vládnout s podporou KSČM, zrušme ten zákon, a zrušme i 17. listopad jako státní svátek. Bude to alespoň konzistentní politika bez rozporů.

2) K otázce, zda nutně musí být právě Andrej Babiš premiérem vlády, byl už zveřejněn jeden výstižný komentář na Novinky.cz. Nemusíme souhlasit se vším, co se tam píše, nicméně je to minimálně k zamyšlení: „Umíněné trvání Andreje Babiše na tom, že navzdory svému trestnímu stíhání musí být premiérem příští vlády jen on, vypovídá o povaze jeho hnutí ANO i o Babišově vztahu k moci víc než cokoliv jiného.  Pokud by ANO bylo skutečnou politickou stranou, a nikoli stranou jendoho muže, mělo by poměrně jasnou identitu, vepsanou do politického programu, jenž politickou stranu někam IDEOVĚ, PROGRAMOVĚ řadí. Pro Babiše je ale program jen kus papíru, o čemž svědčí i jeho opakovaná prohlášení, že ANO je zde „pro všechny“.  Babiš osvědčuje svoji ideovou pružnost i v praxi. Jeho experti vyjednávají jak s komunisty, tak s pravicovými extremisty, tak se sociálními demokraty, a nejraději by vládl s ODS. Důvodem této pružnosti je, že Babišovi v podstatě nejde o vznik ideových průsečíků, ale o mocenský pakt. Handlovat není pro něj těžké, protože hnutí, které vlastní jeden jediný člověk, od nějž se vše odvíjí, může naslibovat cokoliv a přizpůsobit se pružně jakýmkoli požadavkům, pokud mu to zajistí splnění mocenského cíle.  Babiš prostě vytvořil hnutí ANO jako svůj vlastní mocenský nástroj – jako prodloužení svých podnikatelských aktivit do politiky. Takový mocenský nástroj nemusí být levicový nebo pravicový, socialistický nebo konzervativní. Na idejích nezáleží. Je vždy tím, co v daném okamžiku potřebuje jeho vůdce.“

Politika bez hodnotového zakotvení nakonec vždy degeneruje v pouhý mocenský nástroj.Posílám tento e-mail všem pražským členům, je nás 340. Pokud zítra dostanu alespoň 34 odpovědí, můžeme třeba založit Platformu „Za hodnotové ANO“

Dušan Mourek
ANO
Praha 18