Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se rozhodla, že pomůže premiérovi Andreji Babišovi a připraví odpověď na rezoluci Evropského parlamentu o jeho střetu zájmů. Tím nám paní Dostálová věnovala další z mnoha a mnoha důkazů o tom, že tento střet zájmů existuje a je nutné ho řešit.
Jak je možné, že ministryně s vážnou tváří oznamuje, že státní správa bude pomáhat Andreji Babišovi, aby jej europoslanci nekritizovali? Jak je možné, že nám Dostálová jen tak tvrdí, jak skvělé má Česko kontrolní mechanismy, aby předcházelo střetu zájmů, který nám tu ministryně a její nadřízený dennodenně předvádějí? A jak si může Dostálová dovolit hovořit o „vměšování se do záležitostí České republiky“ ve chvíli, kdy se jedná o zneužívání evropských peněz?
Může si to dovolit proto, že v České republice zjevně nemáme vládu práva. Nemáme tu policii a státní zástupce, kteří by konali svoje povinnosti. V této chvíli totiž vzhledem k zastavení evropských dotací čeští daňoví poplatníci financují holding Agrofert, a ministři, kteří mají tyto peníze taktéž spravovat, to kryjí. A navíc jsou další prostředky vynakládány na obhajobu Andreje Babiše a na zakrývání jeho konfliktu zájmů.
Klára Dostálová se pouští na velmi tenký led. Nejdříve se několik úředníků zabývalo odpověďmi Evropské komisi, na které bylo potřeba stále víc a víc času. Teď je tu zase Evropský parlament. Je tedy třeba se ptát – kolik peněz ze státního rozpočtu již bylo za obhajobu Babišovy soukromé ostudy v Evropské unii utraceno? Kteří úředníci se tedy podílejí na tom, že je možné takovýmto způsobem zneužívat veřejné prostředky? A kdo ponese zodpovědnost?
Vyjádření paní Dostálové je jen dalším střípkem do mozaiky drzosti této vlády a celkového posouvání hranic možného. Odpověď na deklaraci 510 poslanců z celé Evropy, na níž se shodlo šest politických frakcí, je pokračováním vládní politiky. Vládní politiky holdingu Agrofert.