V posledních dnech se v médiích a na sociálních sítích objevila informace, že ministr obrany Lubomír Metnar potvrdil nákup 6 (4 objednané, na 2 má být opce) letounů L-39NG společnosti Aero Vodochody pro státní podnik LOM Praha. K prohlášení ministra Metnara došlo v rámci státní návštěvy maďarských politiků v čele s Viktorem Orbánem v minulém týdnu, kdy čeští a maďarští ministři byli na prohlídce právě v Aeru Vodochody. Jedná se tak o ukončení několikaletého prostoje, protože o tom, že je třeba obměnit a zmodernizovat letku našeho výcvikového centra, se mluví už od roku 2015.
Jsem rád, že se (i přes značné průtahy) ministerstvu podařilo dostát svému slovu. Aspoň v to tedy doufám. Mám totiž za to, že zatím ministerstvo obrany nikde oficiálně nepotvrdilo objednávku – nebo tedy vlastně zda už byla objednávka podána, či kolik bude zakázka na celkem šest letounů stát. Z pozice politika, který primárně hájí zájmy svých voličů, bych na tyto otázky rád znal odpověď. Situace se totiž má tak, že současná letka LOMu dosluhuje a piloti brzy nebudou mít na čem létat.
Současný stav je natolik vážný, že jako jedno z možných řešení byl zvažován i pronájem letounů z jiných zemí, což by v případě, kdy máme k dispozici domácího výrobce cvičných letounů, byla skutečná hloupost a mrhání veřejnými prostředky. Další věc, kterou bych rád vyzdvihl, je důležitost a jedinečnost státního podniku LOM.
Není totiž moc zemí, zvláště pak těch naší velikosti, které by disponovaly takovýmto strategickým podnikem. LOM totiž pomáhá s výcvikem nejen našich, ale i zahraničních pilotů z celého světa. Pokud by tito piloti neměli na čem létat, hrozila by nám ztráta a nejspíše i zánik klíčového podniku, který bychom nahrazovali opravdu jen stěží a přišli tak i o výhodu oproti jiným zemím, a to by byla velká škoda.
Z těchto důvodů bych rád vyzval ministra Metnara, aby se jeho resort co nejdříve vyjádřil k detailům zakázky a uvedl věci na pravou míru. Obranyschopnost a bezpečí státu je jedním ze základních pilířů moderní a soběstačné společnosti, proto nesmíme k takto zásadním informacích přistupovat lehkovážně, ale naopak je sdělovat na úrovni, která dané situaci náleží – tedy oficiální a transparentní.