Celosvětově nejznámější postava knih Astrid Lindgrenové letos slaví osmdesátiny. Stejného čísla při té příležitosti nedávno dosáhl počet jazyků, do nichž byly oblíbené příběhy o Pipi Dlouhé punčoše přeloženy. Nově jsou k dispozici také v nigerijském pidžinu. Řediteli jedné z tamních škol v dubnu knihu osobně předala švédská korunní princezna Victoria.

Historka o tom, jak legendární hrdinka literatury pro děti přišla na svět, je fanouškům jistě známá, ostatně Lindgrenová ji při různých příležitostech ráda připomíná. V roce 1970, kdy Pipi slavila čtvrt století, švédská spisovatelka znovu vzpomínala, že to byla její – tehdy sedmiletá – dcera Karin, která zrzavé uličnici vymyslela jméno. Ležela tehdy se zápalem plic a každý večer žadonila, aby jí maminka něco vyprávěla.

Jednou večer Karin řekla: „Povídej mi o Pipi Dlouhé punčoše.“ Lindgrenová se neptala, kdo je Pipi, a začala vyprávět. „A protože to bylo bláznivé jméno, vzniklo k němu i bláznivé dítě. A brzy jsem si všimla, že na Pipi je něco pozoruhodného, protože jak Karin, tak všichni její kamarádi, kterým jsem to říkala, nechtěli slyšet nic jiného než Pipi,“ vzpomínala spisovatelka.

Pak uplynulo pár let – bylo to v roce 1944 – a jednoho březnového dne uklouzla na sněhu. Ošklivě si vymkla kotník a musela nějakou dobu ležet v posteli. Nevěděla, jak si ukrátit čas, a tak začala sepisovat příběhy o Pipi s tím, že je dá dceři k desátým narozeninám. „To jsem také udělala, ale pak mě napadlo, že když už tady mám kopii, mohla bych ji poslat do nakladatelství a uvidíme, co na to řeknou,“ popisovala.

Kdo tvrdí, že Pipi je normální dítě?

Tvrdila, že ji ani na vteřinu nenapadlo, že by rukopis chtěli. „Sama jsem si myslela, že ta kniha je dost příšerná, a vzpomínám si, jak jsem dopis nakladateli zakončila: Doufám, že nezalarmujete orgány péče o děti.“

Dále čtěte

Dílo držitelky Nobelovy ceny stáhli z prodeje. Na vině je pasáž o „krásném bílém muži“

Na černé listině se v Norsku ocitlo dílo držitelky Nobelovy ceny za literaturu Selmy Lagerlöfové Legendy o Kristu. Švédskou spisovatelku…

První nakladatelství knihu nechtělo. Říkalo, že je originální a vtipná, ale že jsou knihami zavaleni. Další rok Lindgrenová rukopis poslala jinému nakladatelství, Rabén & Sjögren, které pořádalo soutěž dětských knih. Pipi vyhrála první cenu.

„A pak jako by se v mém životě rozkutálela sněhová koule. Spousta lidí Pipi vůbec neměla ráda. Jeden člověk napsal, že Pipi je něco nepříjemného, co drásá duši, a také napsal, že žádné normální dítě nikdy nesní ke kávě celý dort. Myslím, že to bylo lehkovážné tvrzení, protože se mu dalo celkem snadno oponovat. Stačilo jenom odpovědět: Kdo řekl, že Pipi je normální dítě?“

Otevřít galerii (7)