Po příštích sněmovních volbách může nastat scénář, že z dolní komory vypadnou sociální demokraté a komunisté, ale zástupci dnešních opozičních stran zde nejen zůstanou, nýbrž ještě posílí. Opozice by tudíž měla dělat maximum pro to, aby se tato varianta uskutečnila. Klíčem k tomu je předvolební spolupráce.
Podle aktuálního volebního modelu agentury Kantar CZ, který v neděli zveřejnila Česká televize, se hned celá pětice sněmovních stran pohybuje mezi čtyřmi a 5,5 procenta hlasů (lidovci mají 4 procenta, KSČM a TOP 09 po 5 procentech a ČSSD a hnutí STAN shodně po 5,5 procenta).
Ačkoli je nutné průzkumy agentur brát střízlivě a nepřeceňovat je, Kantar CZ s podobnými čísly přichází dlouhodobě. Nejde tudíž o nějaký mimořádný výkyv. Váhu těmto šetřením dodává i to, že jsou připravované pro veřejnoprávní televizi. Dlouhodobé trendy, které tyto průzkumy zachycují, mají proto svou výpovědní hodnotu.
Sociální demokraté měli v průzkumech Kantar CZ za poslední rok nejméně 4,5 procenta a maximálně 6,5 procenta (loni v červnu). KSČM je na tom srovnatelně, za poslední rok dosáhla nejvíce 7 procent loni v listopadu, v uplynulých měsících to však bylo méně – letos v únoru třeba 4,5 procenta. Lidovci se za posledních dvanáct měsíců pohybovali mezi 4 a 5 procenty a hnutí STAN a TOP 09 obě mezi 5 a 6,5 procenta.
Plyne z toho hned několik závěrů. Předně pokud by se nic výrazného nezměnilo, mohlo by se stát, že by v Poslanecké sněmovně namísto dnešních devíti stran zůstaly jen čtyři (v extrémní variantě). Navíc by vypadly dvě z těch, o které se opírá současná Babišova vláda.
Otázka je, jaký nový kabinet by v takové situaci mohl vzniknout. Pokud by z dolní komory vypadlo tolik subjektů, zřejmě by výrazně posílilo hnutí ANO jako největší z těch, které by se zde udržely. Tak už zkrátka funguje náš volební systém. Nejvíce z něj těží nejsilnější strana.
V takovém případě by Babišova pozice byla velmi pevná. Zvlášť pokud by hnutí ANO dosáhlo výsledku přes 30 procent. Vládu bez něj by nebylo možné sestavit a pravděpodobně by se ani nepodařilo přimět jeho předsedu, aby v ní nefiguroval. Nakonec by vše směřovalo k nějaké další Babišově vládě, ať už by byla menšinová či koaliční.
Předvolební spolupráce
Celkový obrázek však pořád ještě může vypadat dost jinak. Lidovci, hnutí STAN a TOP 09 stále mají možnost učinit takové kroky, aby se riziku vypadnutí z dolní komory vyhnuli. Především se nabízí to, aby KDU-ČSL vytvořila koalici s ODS (potřebných 10 procent by měly překročit bez větších problémů), případně, aby se lidovci přidali na kandidátní listinu občanských demokratů. A hnutí STAN a TOP 09 by se mohly dohodnout na tom, že strana, která na tom bude hůře (uvidí se, jaká bude situace po krajských volbách), se připojí ke kandidátce té silnější.
Kdyby se opozici tento manévr povedl, mohli by ze Sněmovny vypadnout sociální demokraté a komunisté, kteří dnes Andreje Babiše drží u moci, opoziční strany by však naopak mohly posílit. Těžko říct, jestli by to stačilo na to, aby vytvořily koalici bez hnutí ANO.
To by se odvíjelo jednak od jeho volebních výsledků, a pak také od přítomnosti SPD. Každopádně by ale současná opozice mohla na hnutí ANO vyvíjet mnohem větší tlak a bránit vzniku jeho vlády. Případně si diktovat podmínky, za jakých by s hnutím ANO do vlády šla.
V takové chvíli by se jako úplně nejdůležitější ze všeho ukázalo být to, zda by dnešní opoziční partaje byly schopné postupovat v jednání s hnutím ANO jednotně. Mohlo by se například stát to, že by Babiš nabídl významné ústupky třeba Pirátům a domluvil se s nimi. Vláda hnutí ANO by tím pádem pokračovala – jen by ČSSD nahradila Pirátská strana a Babiš by se možná z kabinetu stáhl, pokud by to bylo nutné a Piráti na tom trvali.
Při veškeré skepsi k průzkumům je zjevné, že alespoň částečná spolupráce opozičních stran před sněmovními volbami je nutná. Neméně zásadní bude ovšem i to, zda dovedou i po nich při vyjednávání s Babišovým uskupením postupovat koordinovaně a společně. Na tom se v posledku kromě samotných volebních výsledků bude lámat to, zda a v jaké podobně nám hnutí ANO a Andrej Babiš budou vládnout i v následujících letech.