Jiří Drahoš FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
Když se v roce 2018 postavil jako vyzyvatel Miloše Zemana ve finále prezidentských voleb, vzbudilo to velkou naději, že by se mohlo něco změnit. Jiří Drahoš ovšem současnou hlavu státu nakonec neporazil a rozhodl se věnovat práci v senátu. V rozhovoru pro FORUM 24 vzpomíná na dobu prezidentského klání, hodnotí současnou náladu ve společnosti i zvládnutí koronavirové krize, varuje před dezinformacemi a prozrazuje, kdy bude opět ve hře článek 66.
Pane profesore, jaký byl podle vašeho názoru letošní politický rok?
Velmi komplikovaný. Předchozí vláda nezvládla koronavirovou situaci, navíc udělala značnou díru do veřejných financí a nechala rozjet inflaci. Nově ustavenou vládu tak v následujícím roce nečeká jednoduchá práce.
Co se v senátu podařilo nejpodstatnějšího?
Opravili jsme celou řadu důležitých zákonů tak, aby pro občany skutečně dávaly smysl. Část z nich ale sněmovna přehlasovala. Vzpomeňme si například na stavební zákon. Pevně věřím, že s novou sněmovnou bude spolupráce výrazně lepší.
Po velkém mediálním zájmu, který byl o vaši osobu před prezidentskou volbou, jste se „ukryl“. Nechybí vám novináři na každém kroku?
Nijak se neukrývám. Pracuji v senátu a věnuji se zejména vzdělávacím, vědeckým a kulturním tématům, která logicky nejsou tak mediálně vděčná, jako byla moje zmíněná kandidatura na prezidenta. Novináři sledující každý můj krok mi opravdu nechybí.
Letos jste se v senátu zabývali i fungováním Miloše Zemana v prezidentské funkci. Myslíte, že se debata o článku 66 ještě objeví?
Pokud se prezident opět ocitne ve stavu, kdy budou závažné pochyby o jeho schopnostech vykonávat funkci hlavy státu, pak se diskuse o článku 66 jistě opět dostanou na pořad dne.
Společnost je v současnosti rozdělena ještě víc než dřív. Mohou vánoční svátky trochu situaci zklidnit, nebo naopak zdramatizovat, pokud přijdou další covidová opatření?
Pevně věřím, že se lidé ve vánočním čase trochu zastaví, v rodinném kruhu si odpočinou a načerpají energii. Únavu společnosti z aktuální situace můžeme ale pozorovat na každém kroku. Já například velmi citlivě vnímám situaci ve školách, kde teď učitelé i žáci odpočítávali každý den zbývající do Vánoc. Nároky tzv. hybridní výuky, kdy je část třídy ve škole a část na online výuce doma, jsou opravdu značné, zejména pokud jde o učitele. Doufám také, že se lidé budou o svátcích chovat zodpovědně a že se po Novém roce nedočkáme dramatického zhoršení situace.
Jak jsme podle vás zvládli pandemii? Vláda i společnost?
Společnost zpočátku zvládala pandemii s velkým nasazením a obětavostí. Lidé si navzájem pomáhali a byli k sobě ohleduplní. S příchodem dalších vln ale vláda vůbec nezvládla vysvětlovat smysl zaváděných opatření. Místo abychom se třeba vloni zodpovědně připravovali na podzimní očekávaný nárůst pandemie, poslouchali jsme řeči o tom, že jsme „best in covid“ a že se máme v parlamentu raději věnovat důležitějším věcem, jako třeba zahrádkářskému zákonu. K tomu připočtěme nepromyšlenou (či spíše neexistující) očkovací kampaň a sled protichůdných, ze dne na den se měnících nařízení – výsledkem je unavená a frustrovaná společnost, kde mnozí už nehodlají dodržovat vůbec žádná epidemiologická opatření.
Sám jste se před prezidentskými volbami setkal s mnoha fake news a hoaxy na vaši adresu. Proč tolik lidí věří zřejmým výmyslům a nenechají se přesvědčit, že jde o lži?
Dezinformační scéna u nás je velmi rozvinutá a používá celou řadu nástrojů, ať jde o řetězové e-maily, facebookové skupiny apod. Fake news navíc koluje tolik, že si v nich lidé dokážou skoro vždy najít ty, kterým nakonec uvěří. Tím více to platí, pokud je ve společnosti napětí, jako nyní v době pandemie. Velkým problémem je nízká mediální gramotnost části společnosti, kdy lidé věří i sdělením, která na první pohled vypadají, že tohle přece nemůže brát nikdo vážně. Je třeba si ale uvědomit, že dezinformátoři cílí především na naše emoce, a rozhodnutí učiněná jen na základě emocí bývají často ta nejhorší. Proto je důležité používat rozum a kritické myšlení.
Dá se tomu předcházet? A kdo by měl udělat nejvíc? Je třeba začít už ve škole?
Proti dezinformacím se bojuje velmi obtížně. Jedním z účinných opatření ale může být mediální výchova ve školách. Ve Finsku mají v tomto propracovaný systém již na základních školách, a přestože jsou v hledáčku svého východního souseda, mají u nich dezinformace zanedbatelný vliv. Zajímavý postup vymysleli nedávno v Norsku. Pod články umístili kvíz testující porozumění textu. Ten musí čtenáři správně zodpovědět, pokud se chtějí zapojit do internetové diskuse. Tímto elegantním opatřením zkomplikovali život trollům a zároveň učí veřejnost kritickému myšlení. A co víc, kvízy jsou prý velmi populární a zkouší je i lidé, kteří komentovat vůbec nechtějí.
Mohl by pomoci třeba i nějaký zákon, který by například omezoval dezinformační weby?
To vidím jako velmi citlivé téma. Určitě bychom měli nastavit takové podmínky, aby nedocházelo k záměrnému šíření lží ve veřejném prostoru. Nesmí to být samozřejmě na úkor omezování práva na svobodu slova, lidé ale musí mít jistotu, že žijeme v právním státě, kde platí zákony stejně v reálném světě i on-line. Stávající legislativu považuji za dostatečnou, problémem ale je, že příslušné zákony nejsou ve virtuálním prostoru dostatečně vymáhané. Navíc, v on-line světě jsou hlavním příjmem peníze z reklam, které se zobrazují na webových stránkách. Pokud by se povedlo přimět zadavatele, aby vůbec neinzerovali na platformách cíleně šířících dezinformace, bylo by možné výrazně omezit jejich činnost.
Na jaře jsme zdravotníkům pekli buchty, teď jim nadáváme a vyhrožujeme. Kde nastal ten obrat v chování některých lidí?
Souvisí to s nárůstem únavy a frustrace ve společnosti. Lidé už zkrátka chtějí, aby se jejich životy vrátily do normálu, a část z nich si svoji nespokojenost bohužel vybíjí na zdravotnících. To je samozřejmě naprosto neakceptovatelné, všichni bychom jim měli být vděčni za to, co pro nás dělají, často daleko nad rámec svých pracovních úvazků.
Může nová vláda zlepšit politickou kulturu u nás?
Úroveň politické kultury nelze změnit ze dne na den. Noví ministři ale mohou svým vystupováním pomoci k tomu, aby politika začala být opět brána jako správa věcí veřejných.
Už dnes se hovoří o dalších prezidentských volbách. Půjdete do nich znovu?
Nepředpokládám to, ale ještě je dost času na definitivní rozhodnutí.
Měla by vládnoucí pětikoalice postavit jednoho kandidáta?
Není to tak jednoduché – jasný smysl by tento přístup dával, pokud by prezidenta volil parlament, ale máme tady přímou volbu. Sám jsem se v prezidentské volbě přesvědčil, že rozdrobené pole kandidátů jen nahrává opačnému táboru, pokud ten přichází pouze s jedním kandidátem. Zejména rozhodne-li se kandidovat Andrej Babiš, doporučoval bych současné vládní koalici dohodnout se na jednom kandidátovi.
Pokud by vás některý z kandidátů požádal o pomoc v kampani, souhlasil byste?
Nejdříve si počkám na to, kdo bude na Hrad opravdu kandidovat.
Máte nějakého favorita, kterému byste Hrad přál?
Dokud není jasné, kdo se o pozici příštího prezidenta bude ucházet, je tato otázka předčasná.
Co vám ty měsíce před volbou v roce 2018 daly a vzaly?
Nic důležitého mi nevzaly! Byl to sice takřka roční zápřah, ale neuvěřitelně zajímavý. Během kampaně jsem navštívil řadu míst v celé republice a potkal tam spoustu skvělých lidí. Ať už při debatách s veřejností, se studenty na školách, během návštěv nejrůznějších firem, či při setkáních na radnicích obcí i měst. Cenil jsem si stálé podpory mladých lidí. Nikdy jsem svého rozhodnutí o kandidatuře nelitoval.
Jak jste strávil letošní Vánoce?
Beru Vánoce jako čas zklidnění. Už během adventu u nás stále zní Rybova mše vánoční či nejrůznější koledy, manželka s dcerami pečou cukroví, desítky let starý keramický betlém je na svém obvyklém místě. Na Vánoce býváme tradičně doma, nejezdíme nikam na hory ani do zahraničí, k večeři máme vždy rybí polévku a smaženého kapra s bramborovým salátem. Samozřejmě nemůže chybět vánočka, manželka jich peče vždy několik, zájem je velký. Na druhý svátek vánoční se u nás pravidelně schází celá rodina a oba vnuci nadšeně rozbalují dárky, které jim na Suchdole nechal Ježíšek, protože k nim na Petřiny to na Štědrý den už nestihl…
Jsou nějaké tradice, které budete muset oželet kvůli pandemické situaci?
V rámci rodinných setkávání snad ne, jsme všichni očkovaní a před vzájemnými návštěvami dbají naši mladí na pravidelné testování, zatím to funguje. To, co mi ale velmi chybí, jsou tradiční Rybovy mše vánoční, které jsme vždy v prosinci dávali s mým sborem Canticorum iubilo (zpívám v něm skoro padesát let). Už vloni jsme ale museli všechny koncerty zrušit a ani letošní advent nebyl jiný. Jenže bez živé „Rybovky“ tomu začátku Vánoc něco schází…
Co byste popřál naší zemi do nového roku?
Naší zemi bych rád do nového roku přál stabilní a fungující vládu, která dá do pořádku veřejné finance a lépe se vypořádá s pandemickou situací. Všem spoluobčanům bych popřál, ať je rok 2022 klidnější a pohodovější než ten letošní, a hlavně ať jsme všichni zdraví a navzájem k sobě ohleduplní.
