Finalista prezidentské volby Jiří Drahoš zvažuje nejen kandidaturu do senátu, ale i širší projekt, ve kterém by pokračoval v důležitých tématech z prezidentské volby. Pokud by se pro kandidaturu rozhodl, chtěl by se o post senátora ucházet jako nezávislý, pokud možno s průřezovou podporou politických stran. Drahoš to řekl v rozhovoru s ČTK. Za svou prohrou ve volbách vidí především negativní e-mailovou kampaň na internetu, která byla zaměřena hlavně na seniory. Televizní debaty podle jeho názoru rozhodující vliv neměly.

Drahoše v druhém kole volby proti současnému prezidentu Miloši Zemanovi podpořila většina dosavadních protikandidátů včetně Marka Hilšera a Pavla Fischera. S nimi by se mohl potkat na podzim v senátních volbách. Drahoš se zatím o svém dalším postupu nerozhodl. „Zvažuji širší projekt, nejenom kandidaturu do senátu, i když ta může být jeho součástí. Je to zatím ve fázi širších úvah,“ řekl ČTK.

Jeho společenské zapojení by podle něj vycházelo z témat, která v kampani považoval za důležitá. „Chtěl bych v tom nějakou formou pokračovat, ale ta forma je ještě věc rozvahy a debat,“ podotkl. Vyloučil založení politické strany, o kterém spekulovala média.

Drahoš nyní zjišťuje, jakou by mohl získat podporu od politických stran. Jednal se zástupci stran, které mu vyjádřily v prezidentské volbě podporu, tedy třeba STAN, lidovci či TOP 09. „Snažím se mluvit i s dalšími. Nechci se zaměřit jen na užší výseč, byť ty strany, které mě podpořily ve volbách, jsou v tomto směru nejaktivnější,“ poznamenal. Pokud by se pro kandidaturu do senátu rozhodl, do politické strany by nevstupoval.

Nevyloučil, že by se v budoucnosti znovu pokusil získat post prezidenta. „Neuvažuju v tak dlouhém horizontu, pět let je dlouhá doba, člověk neví, co se změní u něho samotného i v okolí. Nevylučuju to samozřejmě, ale upřímně řečeno se mi to nezdá tak pravděpodobné,“ řekl. Pokud by se volby konaly dříve než za pět let, o účasti v nich by „velmi intenzivně přemýšlel“.

Rozhodnutí vstoupit do letošních prezidentských voleb vnímá pozitivně. „Není to fráze, ani na vteřinu jsem nezalitoval, že jsem do toho šel. To platí i pro manželku. Shodli jsme se na tom, že to byla neocenitelná životní zkušenost,“ podotkl. Jako pozitiva označil setkávání s lidmi, za „komplikovanější“ považuje kampaň na sociálních sítích či v e-mailech. „Ta anonymita pro některé lidi zřejmě skýtá obrovskou šanci urážet, nadávat, ale i nad to se člověk nakonec povznese,“ řekl.

Důvod svého volebního výsledku se nyní pokouší s týmem analyzovat. „Snažíme se dospět k serióznějším závěrům, ale stejně se obávám, že to nebude tak, že se řekne, že kdyby šel Drahoš do debaty na Nově, získal by 50 000 hlasů navíc,“ podotkl. Je přesvědčen, že velmi významné ovlivnění voleb představovala negativní e-mailová kampaň zaměřená hlavně na seniory z regionů. Stupňovala se podle něj na podzim a vyvrcholila ve druhém kole voleb. „To bylo něco, co si myslím, že se výrazně podepsalo na výsledku voleb,“ poznamenal. Je přesvědčen, že některé dehonestující dokumenty byly profesionálně připraveny. Zvažoval i podání trestního oznámení, v době kampaně by to ale podle něj žádný efekt nepřineslo.

Debaty, kterých se na rozdíl od Zemana zúčastnil jen dvou, podle něj zásadní vliv neměly a nedomnívá se, že měl přijmout nabídku účasti ve všech duelech. „Mnohem větší vliv přičítám té naprosto podpásové a špinavé internetové kampani,“ uvedl. Připomněl zároveň reklamu zaplacenou spolkem Přátelé Miloše Zemana, která spojovala migraci s Drahošem, nebo výrok Zemana, že Drahoš je jediný politik, který chce do ČR zvát migranty. „To je lež jako věž. To samozřejmě mohlo utvrdit a určitě utvrdilo jeho příznivce,“ dodal. Poznamenal také, že se prezidentské i sněmovní volby konaly „v jisté atmosféře strachu nebo obav, které tady určití politici pěstovali“.