Česko je pouze jednou ze dvou zemí světa, kde je nějaká forma evidence jednotlivých tržeb zavedena plošně na všechny obory podnikání a roční obrat nad 0,01 Kč. Týká se tedy i stařenky, která občas na svou živnost prodává zeleninu ze své zahrádky na trhu. V praxi se jí EET samozřejmě netýká, protože už představa, že by se do něčeho takového pouštěla, je značně absurdní.
Podnikání, zaměstnávání osob a následné placení odvodů a daní není povinné. Člověk se může svobodně rozhodnout nedělat nic, nebo podnikat jednodušeji, neoficiálně. Určitě např. hudebníci na pohřbech nebudou pobíhat s pokladnou. Je samozřejmé, že v některých oborech se krátí tržby více, v některých méně. Ve druhé vlně jde o obory, kde se tržby nekrátí (mimo zanedbatelných výjimek). Není to ani prakticky možné. Nakoupené zboží se musí prodat. Zboží mi přece nebude účetně ležet donekonečna skladem. A krátit částečně marži taky snadno nelze. Finanční úřady mají dost nástrojů na zjištění odchylek od marže obvyklé a mohou jednat.
U velkoobchodní činnosti je to vyloučeno zcela. Odběratel si dává doklady do účetnictví. Totéž se týká e-shopů. Transakce z platebních karet jsou zachyceny převodem na účet. Krátit tržby není ani záměrem žádné firmy, která chce dlouhodobě prosperovat. Měla by zkreslené informace pro své rozhodování, špatnou bonitu, a tedy i dražší úvěry u bank. Rozhodnutí tandemu Babiš-Dlouhý zahrnout do EET všechny činnosti, je zdůvodňováno jakousi solidaritou. Opačná strana to ale vidí jinak. Stát nevěří ani hospodským, ani prodejcům, projektantům, umělcům, lékařům… Stát nevěří milionu vlastních občanů a jejich rodinám.
Následkem bude ztráta patriotismu a časem chátrání celé společnosti. Podobně jako se to stalo v Itálii nebo Chorvatsku, vzoru Babišova EET. Mimochodem, poslední zpráva Evropské komise z 13. ledna 2017 k Chorvatsku byla hodně znepokojující, předpovídala i možný bankrot. K čemu pak EET? Je to nástroj, který místo vyššího výběru daní způsobuje ekonomické tření. A jaké lze očekávat dopady druhé vlny EET? Zdražování všeho zboží i služeb. Např. i řemeslník bude zdražovat, neboť mu stoupnou náklady na materiál.
Pravděpodobně znovu zdraží i restaurace, stoupnou jim vstupní náklady o zdražené zboží. Úbytek malých obchůdků, zrušení živností těch, kteří podnikají na vedlejší činnost (např. drobní prodejci kosmetiky). Tisíce e-shopů přestanou přijímat platbu kartou, na což doplatí i banky, které přijdou o výnosy z poplatků za transakce. Narušení konkurenčního soupeření, nižší produktivita práce. Slibovaný dodatečný daňový výnos? Záporný. Pokud vezmeme v úvahu pouze odpočet z daní 5 000 Kč na 250.000 subjektů v oboru, kde se tržby téměř nekrátí, tak je stát rázem chudší o 1,25 miliardy Kč.
