KOMENTÁŘ / Druhé kolo prezidentských voleb v Rumunsku se uskuteční v plánovaném termínu. Toto rozhodnutí v pondělí jednomyslně vynesl tamní ústavní soud, který minulý týden nařídil přepočet hlasů z prvního kola. Formálním důvodem pro přepočet bezmála deseti milionů hlasů, který v rumunské historii nemá obdoby, byla stížnost jednoho z neúspěšných kandidátů na podezření z volebního podvodu.
Obavy ovšem vyvolal i samotný výsledek prvního kola, ve kterých zcela proti všem očekáváním zvítězil takřka neznámý krajně pravicový politik Călin Georgescu – a to s využitím podezřelých praktik na čínské sociální síti TikTok, jež podle expertů nesly znaky ruské hybridní války. Georgescu se tedy 8. listopadu dle očekávání střetne s liberální starostkou Elenou Lasconiovou, která bude ve druhém kole reprezentovat prozápadní část rumunské společnosti. Právě ta utrpěla rekordní ztráty nejen v prvním kole prezidentských voleb, ale i v nedávných parlamentních volbách.
Podezřelý fenomén
Nemůže být pochyb o tom, že fenomén Georgescu vyrostl právě na TikToku. Konspiračně naladěný kandidát, který mimo jiné věří v existenci mimozemšťanů nebo popírá přistání na Měsíci, v něm zaujal miliony lidí videi dokreslenými dramatickou hudbou, v nichž se prohání na koni nebo po Putinově vzoru prokazuje svou zdatnost v judu.
Jeho krátká vystoupení provázela také vypjatá pravoslavná mystika a samozřejmě i důraz na národní hrdost, ke které v případě Georgesca a většiny rumunské krajní pravice patří i obhajoba fašistického režimu za druhé světové války. Otázky ovšem panují ohledně toho, zdali byla popularita těchto videí skutečně organická, nebo uměle podpořená podezřelými praktikami. Rumunské úřady kupříkladu upozorňují na to, že TikTok na rozdíl od ostatních kandidátů neoznačil Georgescův profil jako profil politika, což mu výrazně zvýšilo dosah.
V Georgescův prospěch navíc podle experta na dezinformace Felixe Kartteho pracovalo na pět tisíc falešných a „koordinovaně působících“ účtů nebo skupina nezávisle vystupujících, ale ve skutečnosti placených influencerů. Výdaje na ně ovšem vítězný kandidát nikdy nezveřejnil, a naopak tvrdí, že na kampaň neměl vůbec žádné náklady, a jeho úspěch je tedy dílem Božím.
Hybridní válka
Rumunské úřady a potažmo i Evropská komise se v tuto chvíli zabývají tím, zdali byly tyto postupy legální a nakolik za ně nese odpovědnost samotný TikTok. Experti už ale v tuto chvíli upozorňují, že nápadně připomínají metody ruské hybridní války. „Georgescu je produktem vakua v rumunské politice a s velkou pravděpodobností také vlivu ruských peněz,“ domnívá se Milan Nič z Německé rady pro zahraniční vztahy. „Rumunsko je pro Rusy velmi důležité a jejich plánem je odříznout tuto zemi od Černého moře.“
Přestože se o něm v českém tisku často nepíše, devatenáctimilionové Rumunsko představuje významnou zemi pro NATO i napadenou Ukrajinu. Vzhledem ke své geografické poloze se v něm totiž nachází klíčové základny Severoatlantické aliance s přítomností zejména francouzských vojáků. Dosavadní vláda sociálních demokratů a liberálů pod vedením Marcela Ciolacu navíc pomáhala Ukrajině například dodávkou protiletadlového systému Patriot nebo při snaze obcházet ruskou blokádu ukrajinského obilí.
Všeobecně se očekává, že by se Georgescu jako prezident pokoušel tuto politiku sabotovat: v minulosti se totiž vymezoval proti rozmístění protiraketového štítu NATO na rumunském území, kritizoval členství v alianci, a naopak nešetřil obdivem pro Putina. V kampani také stejně jako konkurenční krajně pravicoví kandidáti sliboval ukončení vojenské pomoci Ukrajině a nastolení blíže nespecifikovaného „míru“.
Nový parlament
Zatímco o příštím rumunském prezidentovi se rozhodne až za několik dní, nové složení parlamentu je už v tuto chvíli jasné. V neděli totiž proběhly souběžně volby do poslanecké sněmovny i senátu, které mají v Rumunsku prakticky rovnocennou úlohu a na rozdíl od Česka se do nich volí stejným (tedy poměrným) systémem.
Sám Georgescu sice nemá žádnou vlastní stranu, protože kandidoval jako nezávislý – svoji podporu mu však předem přislíbila všechna tři hlavní krajně pravicová uskupení v zemi. Nejvýznamnější z nich je Aliance pro sjednocení Rumunů (AUR), za kterou Georgescu dříve kandidoval na pozici rumunského premiéra a které se s více než 18 procenty podařilo dosáhnout na pozici druhé nejsilnější parlamentní strany.
Vítězem se opět stali vládní sociální demokraté (PSD) premiéra Ciolaca, ovšem s historicky vůbec nejhorším výsledkem ve výši pouhých 22 procent (před čtyřmi lety měli o takřka sedm procent více). Do obou komor parlamentu se pak dostala ještě radikálnější uskupení než AUR, která se rovněž hlásí k podpoře Georgesca: Strana mladých lidí (POT) a S.O.S. europoslankyně Diany Șoșoacové, která byla předtím ústavním soudem vyřazena z prezidentských voleb mimo jiné kvůli otevřeně antisemitským výrokům.
Celkově pro krajně pravicové strany hlasovala třetina rumunských voličů, což je v postkomunistické historii země rekordní výsledek. Dramatický propad naopak zaznamenala dvě vládní uskupení, tedy PSD a zejména středopravicová Národně-liberální strana (PNL), jejíž podpora poklesla bezmála o dvanáct procent.
Předsedové obou těchto stran na své pozice rezignovali už po vyhlášení výsledku prvního kola prezidentských voleb. Přesto se očekává, že budou hrát hlavní roli i při sestavování příštího rumunského kabinetu, na kterém by se měla nově podílet i menší prozápadní uskupení. „V Rumunsku musíme přijmout stejnou strategii, jaká funguje na evropské úrovni: budovat proevropskou politickou většinu a izolovat extremisty a populisty,“ naznačil podobu příští vlády europoslanec za PNL Siegfried Mureșan.
Nespokojenost doma i v zahraničí
Za propad vládních stran může podle všeho zejména nejvyšší inflace v Evropské unii, nespokojenost s dlouholetou a mnoha korupčními skandály provázenou dominancí PSD a PNL nebo neschopnost řešit pokračující chudobu. Ta přes zlepšení v posledních letech ohrožuje zhruba třetinu populace, což je opět vůbec nejhorší výsledek v celé Evropské unii.
Zajímavý je ovšem i fenomén, kdy Georgesca nebo AUR masivně volí Rumuni žijící v zahraničí: zatímco v samotném Rumunsku získal tento kandidát necelých 23 procent hlasů, v diaspoře jich byl skoro dvojnásobek. Novinářka Elena Stancuová vysvětluje, že má početná (podle odhadů zhruba sedmimilionová) rumunská diaspora dvě diametrálně odlišné tváře: jednu vzdělanou a snadno se integrující v zahraničí a pak druhou, která byla „donucena odejít kvůli chudobě z vesnice a vykonávat práci, kterou už lidé ze Západu nechtějí dělat“.
Právě tato část Rumunů žijících v zahraničí je frustrovaná svojí neutěšenou situací, a obrací se proto ke krajní pravici. „Nacionalistická rétorika je protiváhou pocitu ponížení, který tito lidé zažívají na denní bázi,“ popisuje Stancuová. „Rumunsko se provinilo tím, že tyto lidi zklamalo. Ale stejně tak je zklamaly západní země, kde se s nimi zachází jako s méněcennými.“