Starosta řeckého ostrova Lesbos Spyros Galinos v žádném případě nehodlá připustit, aby se z ostrova stal „druhý Alcatraz“. Reagoval tak kriticky na návrh rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze. Jeho slova o řešení imigrační krize zadržováním běženců na Lesbu označil Galinos za vyhlášení války.

Návrh kritizovala nejen Evropská unie, ale i Atény a Berlín. EU oznámila, že na své dosavadní imigrační politice nic nezmění, a hodlá i nadále dodržovat své mezinárodní závazky. Austrálie prý pro ni vzorem v tomto směru rozhodně není a nebude.

„Lesbos je součástí evropské východní hranice, ostrov s více než 1600 kilometrů čtverečních a 85 000 obyvateli má již tisíce let svou vlastní kulturní tradici. Pro nás je návrh jediného ministra ze zemí EU, který neodráží politiku EU, vyhlášením války. Nedovolíme, aby se z ostrova Lesbos stal druhý Alcatraz,“ řekl pro Die Presse Galinos.

Na Lesbu je nyní asi 3800 uprchlíků

Brusel by se podle Kurze měl při jednání s imigranty inspirovat modelem, který zavedla k odrazování migrantů v příjezdu Austrálie, a který je mezinárodními organizacemi hájícími lidská práva ostře kritizován. „Evropská unie by si měla vzít příklad z aspektů australského modelu,“ řekl konzervativní ministr v listu Die Presse s tím, že k záchraně ohrožených uprchlíků na moři by neměla automaticky patřit jízdenka do střední Evropy.

Australské námořnictvo systematicky odhání plavidla s uprchlíky od svých břehů. Ty, kteří se již k pevnině dostanou, umísťují do táborů například v Papui-Nové Guineji nebo na tichomořském Nauru či na Vánočním ostrově v Indickém oceánu. Do doby, než vyřídí jejich žádosti o azyl.

Tento australský model nelze podle ministra Kurze zcela věrně kopírovat, ale jeho zásady platí i pro Evropu.

Šéf rakouské diplomacie vyjadřuje opakovaně pochybnosti o budoucnosti migrační dohody EU s Tureckem. Evropská unie už tento model v zásadě v praxi využívá: uprchlíci mířící z Libye do Itálie končí většinou na ostrově Lampedusa.

Chaos a zmatek je zpět

Běžence, kteří se ještě pokoušejí dostat z Turecka do Řecka, zadržují úřady na řeckých ostrovech na východě Egejského moře. Podle Kurze by EU měla jasně stanovit, že ti migranti, kteří se budou pokoušet nelegálně dostat do Evropy, by měli automaticky ztrácet právo na to, aby žádali o azyl. Tím by ovšem došlo k jejich „zavření“ na ostrovech. Nesměli by ani pevninu, ani zpět na moře.

Odradí to podle něho další, kteří se k cestě teprve chystají. Vracet by se pak ale museli opět do Turecka, na což upozornil i starosta Lesbu, který stejně jako Kurz dohodě mezi EU a Tureckem příliš nevěří a nefandí. Podle něho je Kurzův návrh nejen pro obyvatele ostrova urážlivý, ale také nelogický. Dohodu s Tureckem kritizuje proto, že podle něho na ostrov vrátila v posledních týdnech chaos a zmatek. „Lesbos je teď jako sud střelného prachu,“ dodal.

Rakousko přijalo loni kolem 90 000 žadatelů o azyl, kteří se dostali do Evropy přes Turecko a Řecko. Počátkem roku se Vídeň dohodla s dalšími státy ležícími na takzvané balkánské trase k uzavření hranic pro další uprchlíky, kteří pak uvízli v Řecku. Na Lesbu je nyní asi 3800 uprchlíků. Do rozhodnutí o vyřízení žádosti o azyl nesmějí řecký ostrov opustit.