Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se stále tváří, že předloží reformu penzí. Místopředsedkyně sociální demokracie sice v minulosti sama zdůrazňovala, že žádnou velkou reformu důchodového systému ve skutečnosti nepotřebujeme, nýbrž průběžnou, kontinuální adaptaci celého systému, nyní ovšem říká zase něco jiného. O čem to ministryně Maláčová vlastně mluví? Jak se v tom všem vyznat a jak se připravit na stáří v situaci, kdy i předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová občany varuje před pozdním odchodem do penze či nízkými důchody?
Podle programového prohlášení vlády má ministerstvo práce a sociálních věcí předložit návrh důchodové reformy, což, zdá se, ministryně Jana Maláčová hodlá splnit, byť už není moc velká pravděpodobnost, že se její návrh podaří schválit do konce volebního období, a zároveň je zjevné, že o žádnou reformu nepůjde.
V rozhovoru pro Blesk Zprávy ministryně Maláčová před několika málo dny uvedla: „Chtěla bych v příštích týdnech přijít s návrhem důchodové reformy, kde budeme chtít v podstatě zpřehlednit a zjednodušit důchodový systém, zavést minimální důchod tak, aby lidé, kteří celý život pracovali a odváděli, měli důstojný důchod, který nebude pod hranicí chudoby. Nikdo si nepohorší, a aby se zejména navýšily důchody těm, kteří vychovali děti a mají důchody kvůli tomu nižší. Chceme zavést takzvané výchovné. A chceme, aby ti, kteří vykonávali náročné profese, měli možnost odcházet dřív do důchodu. Za každých odpracovaných 10 let o rok dříve.“
Odpovídá to návrhu, o kterém už dříve hovořila šéfka Komise po spravedlivé důchody Danuše Nerudová, až na to, že jeho předložení se o několik měsíců posunulo. Ještě v září přitom Nerudová hovořila o tom, že se úprava penzijního systému představí v říjnu, a původně to mělo být dokonce i dříve. Nyní Jana Maláčová říká, že chce návrh poslat do mezirezortního připomínkového řízení v prosinci, nebo až skončí nouzový stav, pokud by trval déle.
Zvláštní je, že místopředsedkyně ČSSD aktuálně mluví o důchodové reformě, přičemž v březnu 2019 podle serveru iRozhlas.cz na sjezdu úřednických odborů prohlásila: „Velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Také to v ČR neumíme dělat – koneckonců historie to potvrzuje. Co ale potřebujeme, je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění. My bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek.“
Důchody a daňová reforma
Jde tedy o reformu, či nikoli? Už na první pohled je zřejmé, že reformou důchodového systému nemůže být změna, která neřeší dlouhodobou ekonomickou udržitelnost systému penzí. A již teď je jasné, že tu avizovaný návrh v žádném případě nevyřeší, protože příjmy důchodového systému se nezabývá. Ty nechává až na budoucí daňové reformě, o které Danuše Nerudová říká, že je nezbytná a je třeba ji udělat, s čímž má předkládaný návrh počítat, ale jestli bude opravdu uskutečněna a kdy, to nikdo netuší.
A hlavně velký otazník se vznáší nad tím, k čemu přesně by daňová reforma vedla a na koho by dopadla. Existuje velké riziko, že pokud má do systému přinést větší množství finančních prostředků, musela by se týkat i střední třídy a rozhodně by hodně silně zasáhla vyšší střední třídu.
Nelze si totiž představit, že by se dostatek prostředků podařilo vybrat na daních skutečně od těch úplně nejbohatších. A ani tak není jisté, zda by daňová reforma přinesla dostatečné množství financí, protože to ještě nikdo nespočítal a nepřišel s konkrétními návrhy.
Navíc jaký je rozdíl v tom, jestli se zvýší věk odchodu do penze, případně se důchody sníží, anebo stoupne daňová zátěž občanů? Jediný rozdíl spočívá v tom, na koho a jak významně to dopadne, a že v případě daňových změn výsledkem bude, že se více peněz přerozdělí a zabrání se tomu, aby některé skupiny obyvatel v penzi upadly do chudoby.
To je sice na jednu stranu pozitivní, ovšem na druhou to není úplně motivační a vysoká daňová zátěž může mít své negativní důsledky, zvlášť když se celý problém důchodů hodí na daňový systém a bude se řešit právě pomocí daní. V každém případě když už se tahle cesta zvažuje, mělo by se o tom mluvit jasně, zřetelně a transparentně, aby všichni věděli, o co jde.
Solidarita a zásluhovost
A pak je tady ještě jeden zádrhel. Výše uvedené je v rozporu s programovým prohlášením vlády, ve kterém stojí: „Sestavíme odborný pracovní tým pro důchodovou reformu, který zhodnotí dosavadní návrhy, aktuální situaci a předpokládaný vývoj a předloží návrh řešení, které zachová stávající nároky, definuje standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, posílí princip zásluhovosti a bude motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří.“
Spoléhání na daňovou reformu se však ubírá právě opačným směrem: princip solidarity by se prohloubil a princip zásluhovosti snížil, jen by se to provedlo nepřímo, oklikou a tak trochu pokoutně – ne prostřednictvím důchodového systému, ale pomocí daní.
A občané, jak už bylo zmíněno, by pak naopak byli demotivováni, aby si na stáří spořili sami, protože některé způsoby, jak tak činit (například pořízením si dalších nemovitostí či jejich podílu, nebo tím, že by si koupili akcie apod.), by jim stát dost možná v rámci oné daňové reformy zdanil.
Ministryně Jana Maláčová na otázku Blesk Zpráv, zda je reálné, aby návrh „důchodové reformy“ schválila poslanecká sněmovna ještě v současném složení, odpověděla: „Bude záviset na vůli poslanců a poslankyň. Bude záviset na těch, kteří říkají, že je potřeba důchodová reforma, tak jestli to myslí vážně. Uvidíte, že reformu opravdu připravenou mám a věřím, že priorita našeho programového prohlášení vlády bude i prioritou pro hnutí ANO.“
Ne, o žádnou důchodovou reformu nejde, dokonce ani kdyby návrh Jany Maláčové a Danuše Nerudové v následujících letech doplnila daňová reforma, o žádnou reformu penzí by nešlo. Do důchodového systému by se pouze dodaly další prostředky pomocí daní, otázka je, za jakou cenu.
Navíc argumentace, kterou místopředsedkyně sociálních demokratů předvádí, když háže všechno na hnutí ANO s tím, že pokud myslí důchodovou reformu vážně, mělo by udělat vše pro to, aby se to v tomto volebním období stihlo – působí dost alibisticky. Priorita programového prohlášení vlády však zůstane i v takovém případě nenaplněná.