Nový polský prezident Andrzej Duda kritizoval Severoatlantickou alianci (NATO) za to, že k Polsku přistupuje spíše jako k „nárazníkové zóně“ než jako k plnoprávnému členu Aliance ohroženému sílícím Ruskem. Dožadoval se také zřízení stálých základen NATO v zemích, které před čtvrt stoletím byly součástí takzvaného východního bloku. Duda to řekl v rozhovoru s listem Financial Times.
„Nechceme být nárazníkovou zónou. Chceme být skutečným východním křídlem Aliance,“ řekl Duda. Konzervativní politik, který byl zvolen v květnu, rovněž Alianci vytkl, že dosud nevzala na vědomí probíhající změny a neupravila svou východní strategii ani po „imperialistických akcích“ Ruska proti Gruzii a Ukrajině.
„NATO ještě nezaznamenalo, že Polsko se přesunulo z Východu na Západ,“ poznamenal. „Jestli Polsko a další středoevropské země opravdu představují křídlo NATO, pak se mi zdá přirozené a logické, aby základny byly umístěny v těchto zemích,“ dodal.
Zaměřit se na zvýšení přítomnosti vojsk NATO v Polsku slíbil Duda už před týdnem, kdy nastoupil do úřadu. Zejména v Německu to vyvolalo komentáře, že nový polský prezident může otřást křehkým konsensem uvnitř Aliance a podráždit Moskvu, když má v úmyslu se domáhat, aby příští rok summit NATO ve Varšavě schválil zřízení stálých aliančních základen ve východní Evropě.
Až do loňského roku mělo NATO na východ od bývalé železné opony jen jednu malou vojenskou základnu, a to v polském přístavu Štětín.
Nový polský prezident jakožto vrchní velitel ozbrojených sil v prvním rozhovoru se zahraničními médii od nástupu do funkce vyjádřil znepokojení nad zprávami o údajných nesrovnalostech při výběru nových vrtulníků od společnosti Airbus Helicopters pro polskou armádu a dožadoval se prošetření tendru. Při tak „obrovských penězích“, jak řekl, by také rád viděl „maximalizaci příležitostí pro polskou ekonomiku“, aby přispěly k hospodářskému růstu. Kritizoval také politiku EU ohledně změn klimatu a hájil své sliby snížení daní a zvýšení státních výdajů.
Třiačtyřicetiletý právník a bývalý europoslanec Duda z opoziční strany Právo a spravedlnost otřásl dosavadním mocenským uspořádáním ve Varšavě, když dokázal v přímých volbách porazit prezidenta Bronislawa Komorowského, jenž vzešel z řad vládní strany Občanská platforma. Dudovo vítězství zvýraznilo rozsah nespokojenosti, kterou veřejnost vyjadřuje s liberální vládou, jakkoli země prožívá hospodářský růst.
Duda působil v kanceláři Komorowského konzervativního předchůdce Lecha Kaczyńského, který zahynul při letecké katastrofě u Smolensku a jehož éra znamenala zhoršení vztahů Varšavy s Moskvou a Berlínem. Nicméně Duda se během volební kampaně snažil udržet odstup od Kaczyńského bratra Jaroslawa, který je vůdcem opozice. Podle průzkumů má Kaczyńského strana Právo a spravedlnost šanci vyhrát i říjnové parlamentní volby.