K pravdě, milosrdenství a pokoře vyzval dnes poutníky pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka během svého kázání při poutní mši na Velehradě. Vyzdvihl také významné historické okolnosti související s cyrilometodějskými slavnostmi a historický a církevní význam tohoto poutního místa. Velehrad označil jako místo, kde se od počátku setkává moc se silou pokorného ducha. Národní pouť byla součástí vrcholících oslav příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Dorazilo přes 23.000 poutníků.

Kardinál Duka poutníkům připomněl důležitost místa, kde se nacházejí. „Zde na Velehradě se v minulém století několikrát rozhodovalo o našem bytí a nebytí. Zde jsme se naučili, co znamená pravda, co znamená falešná propaganda či lákavé sliby. Zde jsme se naučili, komu věřit a koho odmítnout,“ uvedl ve svém kázání Duka.

Vyzdvihl také význam samotné pravdy, kterou člověk nevlastní, ale hledá a která je mu na konci darována. „Odmítáme však hlasatele, kteří mají každý svou pravdu, kteří hlásají, že pravda vlastně neexistuje a v okamžiku, kdy vy se ozvete, tak jsou to jen oni, kdo má pravdu a začnou vás častovat nadávkami a všemi způsoby se pokouší vás umlčet,“ pronesl kardinál.

Ve svém kázání připomněl také významné historické milníky spjaté s křesťanstvím a osobnostmi slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Poukázal v této souvislosti na důležitou roli křtu Bořivoje a svaté Ludmily na Velké Moravě. „Právě tento křest se stává podstatou státnosti, která přešla po zániku Velké Moravy do Prahy, jak píše pražský biskup Daniel I., když žádá královskou korunu pro knížete Vladislava. Podobné argumenty použil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, když žádá císařskou korunu pro krále Přemysla Otakara II.,“ připomněl kardinál.

Poukázal přitom na to, že slovo křest vychází z latinského crux – kříž, na kterém se setkává Bůh s člověkem, naše lidství skrze Ježíše Krista, který sestoupil z nebe a vystupuje vzhůru k nebi. „Horizontální směr zleva doprava nás učí pravé lásce a přátelství k druhému člověku. To nás naučil Ježíš Kristus, který dává svůj život za nás za všechny. To jsou principy, na kterých stojí naše civilizace, naše lidská důstojnost a rovnost. Ne závist a nenávist, pohrdání a nadřazenost. Naopak zde jsou kořeny naší humanity a demokracie,“ uzavřel Duka.

Nádvoří baziliky bylo zcela zaplněno. Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera je setkání na Velehradě příležitostí připomenout si křesťanské hodnoty. „Právě tady při této pouti si chceme sáhnout k duchovním kořenům. Jsem rád, že díky této atmosféře se tady vytvářejí vztahy, a to nejen mezi lidmi, kteří chodí do kostela, ale i dalšími příchozími. Moje přání je, aby kousek toho donesli do svých rodin, působišť, pracovišť, do svého sousedství. Pak si myslím, že bude více důvodů k naději při pohledu do budoucnosti,“ řekl Graubner.

Podle tajemníka Dnů lidí dobré vůle Josefa Kořenka si mši letos nenechalo ujít více než 23.000 poutníků, o něco více než loni. Přispělo k tomu i příjemné počasí, loni byli poutníci vystaveni tropickému horku. Dalších více než 15.000 lidí si nenechalo ujít pondělní benefiční koncert Večer lidí dobré vůle, který vynesl zhruba 1,4 milionu korun.

Ocenění od biskupů získal sochař Petr Váňa či filozof Jan Sokol

Akademický sochař Petr Váňa či filozof a bývalý politik Jan Sokol se na Velehradě stali jedněmi z osobností, které během slavnostní mše ocenili zástupci České biskupské konference (ČBK). Sochař Váňa získal Řád svatého Cyrila a Metoděje. Děkovné uznání si odnesl architekt Jan Soukup a pamětní medaili kromě Sokola obdržel také psycholog Vladimír Smékal. Biskupové ocenění předávají o velehradské pouti každým rokem; míří k osobnostem kultury a umění. Jeho udělením slavnostní mše vyvrcholila.

Řád svatého Cyrila a Metoděje pro rok 2016 obdržel sochař Petr Váňa za přínos současnému sakrálnímu umění a za významný podíl na snahách obnovit mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí, řekli zástupci biskupské konference. Ocenění převzal osobně za potlesku tisíců poutníků. Pro ocenění si přišel také architekt Jan Soukup, který se angažuje v několika občanských sdruženích, jejichž cílem je obnova ohrožených památek.

Jan Sokol, filozof, překladatel, vysokoškolský učitel, publicista a také bývalý politik, který byl poslancem Federálního shromáždění, ministrem školství v Tošovského vládě roku 1998 a také protikandidátem Václava Klause v prezidentských volbách, obdržel na Velehradě pamětní medaili. Získal ji jako výraz uznání mimo jiné za jeho dlouhodobou publikační činnost. „Ocenění mě velmi potěšilo a překvapilo, nečekal jsem to. Pořád se mi zdá, že jsou tady lidé, kteří by si to zasloužili více než já,“ řekl Sokol.

Stejné ocenění získal psycholog a pedagog z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Vladimír Smékal, který se kromě pedagogické dráhy věnoval ve své profesi také výzkumu a výchově dětí a mládeže.