Papež Benedikt XVI. v roce 2008. FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0
FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0
Bývalý papež Benedikt XVI. se vrátil do centra pozornosti po zveřejnění zprávy, která ho viní z nezvládnutí případů sexuálního zneužívání ze strany duchovních v německé arcidiecézi, kterou na přelomu 70. a 80. let Joseph Ratzinger řídil. V Německu teď kromě samotné kauzy vzbuzuje pozornost i reakce českého kardinála Dominika Duky. Ten hovoří o celosvětové kampani proti emeritnímu papeži. Ve svém českém prohlášení kritizuje i německé biskupy a mluví o druhé „mnichovské zradě“.
Co se stalo? Dne 20. ledna byla zveřejněna zpráva o téměř dvou tisících stranách, kterou na objednávku mnichovské arcidiecéze vypracovala advokátní kancelář Westpfahl Spilker Wastl. Ve zprávě se píše, že v letech 1945-2019 bylo v mnichovské arcidiecézi sexuálně zneužito 497 osob, a bylo identifikováno přibližně 235 pachatelů zneužití, včetně kněží, jáhnů a laických církevních pracovníků.
Benedikt XVI., Joseph Ratzinger, který vedl mnichovskou arcidiecézi v letech 1977-1982, byl ve třech případech obviněn z toho, že zneužívající kněze kryl a umožnil jim nadále zastávat své úkoly. Ve čtvrtém prověřovaném případě nebylo jeho jednání zřejmé a vyšetřovatelé ho zprostili viny.
O co jde přesně, píše na serveru Crux Now Elise Ann Allen: „Jedním z případů, v nichž je Ratzinger obviňován ze špatného zacházení s případem, je přeložení kněze, označeného pouze jako ‚případ 37‘, který byl zřejmě již několik let předtím odsouzen za pokus o sexuální zneužívání a napadení dětí, a přesto se mu podařilo koncem 70. let dorazit do mnichovské arcidiecéze a bylo mu přiděleno místo v blízkosti nezletilých. Tento kněz byl pak opět dvakrát odsouzen za zneužívání nezletilých, přičemž jeden z rozsudků skončil podmíněným trestem odnětí svobody. Nakonec se podrobil specializovanému léčení a Mnichov mu zakázal vyučovat na veřejných školách. Vyšetřovatelé po konzultaci odpovědi Benedikta XVI. týkající se tohoto případu, v níž popřel, že by přesně znal skutečnosti, uvedli, že Benediktova odpověď jim nestačila k tomu, aby ‚zásadně zpochybnili‘ své původní hodnocení, a proto usoudili, že mohou správně předpokládat, že Benedikt o jednání ‚případu 37‘ věděl, neboť byl o něm informován svým vikářem při prvním odsouzení kněze.“
Další případy kněží, kteří se zneužívání dopustili, jsou tomuto podobné.
Bývalý papež dne 8. února vydal oficiální reakci na obvinění obsažená ve zprávě, v níž se omluvil a požádal o odpuštění za svou „těžkou vinu“ v krizi způsobené zneužíváním a uvedl, že vzhledem k vrcholným vedoucím funkcím, které v katolické církvi zastával, „je o to větší moje bolest za zneužívání a chyby, k nimž došlo na těchto různých místech v době mého mandátu“.
Z textu emeritního papeže na vatikánských stránkách vybíráme:
„Vatikán, 6. února 2022
Drahé sestry a drazí bratři,
po představení zprávy o zneužívání v arcidiecézi Mnichov-Freising 20. ledna loňského roku cítím potřebu obrátit se na vás všechny osobním slovem. Přestože jsem ve funkci mnichovsko-freisingského arcibiskupa působil o něco méně než pět let, nadále se cítím být velmi spjat s mnichovskou arcidiecézí a považuji ji za svůj domov…
Rád bych poděkoval zejména malé skupině přátel, kteří za mě nezištně sestavili mé 82stránkové svědectví pro mnichovskou advokátní kancelář, které bych sám nebyl schopen napsat. Kromě zodpovězení otázek položených advokátní kanceláří to vyžadovalo také přečtení a analýzu téměř 8000 stran dokumentů v digitální podobě. Tito asistenti mi pak pomohli prostudovat a analyzovat téměř 2000 stran znaleckých posudků. Výsledky budou následně zveřejněny jako příloha mého dopisu.
Uprostřed tehdejší obrovské práce – vypracování mého stanoviska – došlo k nedopatření, pokud jde o mou účast na kancléřském zasedání 15. ledna 1980. Tato chyba, která se bohužel ověřila, nebyla úmyslná a doufám, že může být omluvena. Zařídil jsem pak, aby to arcibiskup Gänswein uvedl v tiskovém prohlášení z 24. ledna loňského roku. V žádném případě to nesnižuje péči a pečlivost, které pro tyto přátele byly a jsou zřejmou a absolutní nutností. Pro mě se ukázalo jako hluboce zraňující, že toto nedopatření bylo využito ke zpochybnění mé pravdomluvnosti, a dokonce k označení za lháře…
Při všech svých setkáních, zejména během mnoha apoštolských cest, s oběťmi sexuálního zneužívání kněžími jsem na vlastní oči viděl následky nejtěžšího provinění. A pochopil jsem, že do této těžké viny jsme sami vtaženi, kdykoli ji zanedbáváme nebo se jí nedokážeme postavit s potřebnou rozhodností a odpovědností, což se příliš často dělo a stále děje. Stejně jako při těchto setkáních mohu znovu jen vyjádřit všem obětem sexuálního zneužívání svůj hluboký stud, hluboký zármutek a srdečnou prosbu o odpuštění. V katolické církvi jsem měl velkou odpovědnost. O to větší je moje bolest nad zneužitím a chybami, ke kterým došlo na těchto různých místech v době mého mandátu. Každý jednotlivý případ sexuálního zneužívání je otřesný a nenapravitelný. Oběti sexuálního zneužívání mají mé nejhlubší sympatie a cítím velkou lítost nad každým jednotlivým případem.“
Komentátor vatikánského a církevního dění John L. Allen Jr. na Crux Now hodnotí reakci emeritního papeže:
„V současné době již existuje poměrně standardní postup pro katolického biskupa obviněného ze špatného zacházení s obviněními ze sexuálního zneužívání duchovních, za které byl zodpovědný. Víceméně to vypadá takto.
- Nikdy se nezabývejte podstatou obvinění proti vám. Ať už se cítíte být jakkoli v právu, nevyhnutelně to bude vypadat jako staré schéma defenzivy a popírání. Omezte se na vyjádření typu: „Tato obvinění budou prošetřena příslušnými orgány, jak civilními, tak církevními, a já jsem připraven přijmout vše, co rozhodnou.“ V takovém případě je třeba, abyste si uvědomili, že obvinění je v pořádku.
- Vždy veďte k lítosti a soucitu s těmi, kdo prožili sexuální zneužívání, a pak podpořte jejich snahu o spravedlnost. Opět platí, že bez ohledu na to, jak moc se cítíte ukřivděni, nikdy by to nemělo vypadat, že se tu snažíte být obětí.
- Dobrovolně rezignujte. Bez ohledu na to, jak nevinně se můžete cítit, pastorační realita je taková, že někdy samotné obvinění znemožňuje pokračovat ve vaší současné roli a je pravděpodobně nejlepší, aby toto rozhodnutí učinil někdo jiný.“
Podle Allana se postupem času ukázalo, že je to nejlepší způsob, jak biskupové mohou tyto situace řešit, aby se zkrátil „koloběh skandálů a pobouření“, které tyto situace nevyhnutelně vyvolávají. Podle něj se ale Benedikt většinou těchto bodů neřídil. Původní tvrzení, že na těch schůzkách tehdy nebyl, což bylo záznamy vyvráceno, bylo označeno za omyl špatného přepisu spolupracovníky.
Pozornost vzbudila reakce pražského arcibiskupa a kardinála Dominika Duky. Německý list Tagespost cituje jeho sdělení, které kardinál novinám poskytl.
Tagespost píše: „‚Celosvětovou mediální kampaň‘ proti emeritnímu papeži Benediktu XVI. kritizoval pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. V prohlášení pro list Tagespost český kardinál píše, že podle jeho názoru mělo být objasnění provedeno ‚nikoliv s pomocí advokátní kanceláře, ale s pomocí skutečných odborníků z oblasti kriminologie, justice, psychologie a dalších potřebných oborů, včetně právníků‘.
Zvolený postup poškodil nejen pověst Benedikta XVI., ‚ale také místní církev mnichovské arcidiecéze a následně i univerzální církev, protože na základě této analýzy byla zahájena celosvětová mediální kampaň‘.
Události v souvislosti se zveřejněním zprávy o zneužívání v arcidiecézi Mnichov-Freising v něm vyvolaly ‚údiv a rozpaky‘, řekl kardinál Duka tomuto listu. Tehdejší mnichovský arcibiskup, kardinál Joseph Ratzinger, neměl v roce 1980 ‚podle tehdejšího a dnešního církevního práva‘ žádnou pravomoc nad dotyčným knězem z diecéze Essen a nemohl odmítnout jeho žádost o přijetí za účelem psychoterapie. Kardinál Duka doslova: ‚Kdyby odmítl možnost ošetřit zmíněného kněze, bylo by jeho chování nelidské a nekřesťanské.‘“
Pro Tagespost Duka kritizoval i předsedu Německé biskupské konference Georga Bätzinga, který emeritního papeže veřejně vyzval k omluvě. Podle Duky by předseda konference měl „zvážit, zda jednal v souladu s Desaterem a v duchu spravedlnosti, křesťanské lásky a lidskosti“.
Kardinál Duka na stránkách Arcibiskupství pražského vydal své prohlášení. Citujeme celé:
„Motto
Kardinál Beran: Arcibiskupe, nemlč.
Dominik kardinál Duka: Starý kardinále, nesmíš mlčet. Musíš křičet.
Mnichovská zrada podruhé
Uveřejnění papežova dopisu je skutečně pohledem do duše kněze, biskupa i papeže, který zpětně hodnotí svůj život, ale nemá už sílu vyjádřit se ke všem jeho konkrétnostem.
Následuje rozbor zmíněných odborníků, kteří nám ukazují řádku po řádce, jakým způsobem se v mnichovské arcidiecézi pracuje s tzv. dobrozdáním. Je to pro mě jedno z největších zklamání, které jsem v naší římskokatolické církvi zažil. Pošpinit člověka, nespravedlivě ho osočit a nedat ani možnost zhodnotit v jeho prospěch toto tzv. dobrozdání, které muselo stát statisíce eur, protože nedává možnost právního odkladu? Ptám se: co to je?
Ve svém článku, který vyjde v německém časopise Die Tagespost, poukazuji na následující skutečnost: že z celého zápisu musí každý kněz, který studoval církevní právo, ba i laik, který je absolventem teologické fakulty a navštěvoval kurz církevního práva, pochopit, že tehdejší arcibiskup mnichovský Joseph Ratzinger neměl žádnou jurisdikci a žádné možnosti tuto kauzu jakkoli řešit – uvedený kněz X. byl totiž knězem diecéze Essen.
A proto protestuji a opravdu si dovoluji mnichovského arcibiskupa, jeho kurii, ale i předsedu německé biskupské konference povolat k zodpovědnosti za očernění a pošpinění pověsti papeže Benedikta XVI.
Dominik kardinála Duka, arcibiskup pražský „
