Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka čelil jisté kritice kvůli svým výrokům, které pronesl pro média během své účasti na setkání biskupů v Římě. To se konce února zabývalo otázkou zneužívání dětí a mladistvých v církvi. Dukovi bylo vyčítáno, že zlehčuje počet obětí u nás, když řekl, že se za třicet let jednalo o pouhých deset obětí.

Na stránkách Pražského arcibiskupství zveřejnil prohlášení, kde se píše: „Rád bych doplnil, že v rozhovoru s italskou televizí Sky jsem skutečně řekl slova o částečné hysterii, která se ovšem týkala způsobu medializace značně problematické kauzy jedné dospělé osoby. Detailněji se k této kauze nechci vyjadřovat, abych tuto osobu nepoškodil. Stojím si za tím, že toto téma je vděčným tématem pro mnohé novináře a někdy i právníky. Proč tomu tak je, ponechávám čtenářům ke zvážení.“

„V katolické církvi v České republice naše zpráva pro římský summit předložila 10 případů za 30 let, evidujeme tedy jednoho pachatele za tři roky. Většina z nich byla odsouzena podmíněně, neboť soudy neměly dost podkladů pro nepodmíněné odsouzení. V této souvislosti trvám na tom, že je třeba ctít presumpci neviny, aby nedošlo k případu polského kněze, jehož nevina se prokázala až po osmi letech. Život takového člověka je v troskách, stejně jako u oběti. Nevytvářejme již oběti ani na jedné, ani na druhé straně.“

Informuje také o své nové iniciativě: „Rozhodl jsem se do 14 dnů předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh novelizace § 368 TZ – Neoznámení trestného činu, tak aby tento paragraf obsahoval povinnost oznámit trestný čin v případě skutkových podstat a) § 185 – Znásilnění; b) § 186 – Sexuální nátlak; c) § 187 – Pohlavní zneužití, to vše u osob mladších 16 let. V současné době totiž naše právní úprava nezavazuje k oznámení těchto zločinů.“

V paragrafu 368 skutečně ohledně jím jmenovaných činů taková povinnost není. Nalezneme tam (mimo jiné) jen:

  • obchodování s lidmi (§ 149),
  • zbavení osobní svobody (§ 170),
  • braní rukojmí (§ 174),
  • zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193)

Neoznámení pak může být potrestáno odnětím svobody až na tři léta.

Tady se ovšem objevuje několik otázek. Jedna je spíše spekulativní. Sám píše: V reakci na pořad České televize 168 hodin z neděle 3. 3. 2019 jsem podal trestní oznámení na neznámé pachatele sexuálních trestních činů. Je nutné, aby Policie České republiky prošetřila, zda byly tyto trestné činy spáchány, a pokud ano, aby byli viníci pohnáni k zodpovědnosti.“

Tady to vypadá spíše jako projev jisté podrážděnosti: tvrdíte, že jste byli zneužíváni, ať to prošetří policie. Když nejste aktivní vy, tak jsem já. Není v tom ovšem nic o faktu, že církevní představitelé se podle mnohých údajných obětí o tyto případy moc nestarali a pokud se něco dozvěděli, věc zametli pod koberec. Lidé pak z osobních důvodů často nic neoznamovali, aby se vyhnuli životní tísni, kterou takové obvinění nutně přinese. Do té tísně teď ovšem Duka ty lidi, kteří vypovídali anonymně, uvrhne. Může se to jako bumerang ovšem vrátit, protože může vyjít najevo, kdo všechno z církevních představených o tom věděl a nic nepodnikl. Jako by se tady míček odpálil na druhou stranu, místo aby zazněla nějaké sebereflexe.

Duka byl nápadný tím, jak se lišilo jeho vyjadřování v době římského setkání od jiných hodnostářů. Nikdo včetně papeže by si netroufl ve světle posledních zjištění pronášet prohlášení, že těch trestných činů bylo vlastně málo. V Německu střízlivé a spíše podhodnocené odhady mluví o tom, že se zneužívání dopustilo 4,4 procenta duchovních, ovšem skutečný počet může být i násobkem.

Duchovní jsou navíc uzavřená skupina, která vzniká výběrem ) církev rozhoduje, kdo se duchovním stane) a samovýběrem (kandidát projevuje zájem). Než se někdo stane knězem se samostatnou farností, projde předtím pod církevním dohledem šest až osm let formací. To je úplně jiná záležitost, než je tomu třeba u zneužívání v rodinách, protože rodičem je na planetě skoro každý. Nedá se tomu moc zabránit, nikdo ho nepřipravuje, nikdo ho nekontroluje, je to prostě něco jiného.

Údiv také budí reakce, jakou předvedli čeští biskupové ohledně iniciativy katolické laika Jana Rozka z Brna. Ten založil iniciativu Pro čistou církev a založil webové stránky, kam se mohou obracet zneužívané osoby, aby našly pomoc odborníků, psychologů a právníků. Rozek byl nedávno odvolán z funkce u církevního soudce v brněnském biskupství. Rozek sám žádal o přijetí u kardinála Duky a to poté, co Duka nereagoval na žádost jedné z údajných obětí. Místo schůzky došlo k tomu, že Duka Rozkovi napsal dopis, kde mu sděluje: „Upozorňuji Vás, že jste svým konáním přihlásil k odbornému výkonu povolání podle § 5 odst. 1. ObZ. Domnívám se, že svým jednáním se můžete nejen dopustit naplnění několika trestných skutkových podstat, ale i újmy v civilně právní rovině. Berte to prosím jako přátelskou poznámku.“

Přátelsky to ovšem moc nezní a podle Rozka to oběti chápou jako přímé vyhrožování.

Proč zmiňuje Duka tento paragraf Občanského zákoníku, není jasné. Tam se píše: „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“

Co tím Duka mohl myslet? K jakému „odbornému výkonu povolání“ se přihlásil? Rozek je přitom konzervativní katolík, účastnil se i protestů proti uvedení známé kontroverzní hry v Brně,  odvolává se na církevní dokumenty, jeho lze sotva podezírat z nějakého tažení proti církvi. Pozdvižení ovšem může vzbuzovat jeho výzva, aby církev otevřela archivy biskupství a církevních soudů, kde bude ležet mnoho záznamů o skutečnostech, které se ke světskému soudu nikdy nedostaly. Bez toho není možné brát Dukova slova o počtu pachatelů a případů vůbec vážně. Zvláště když existují svědectví o nedůvěře, jakou hodnostáři k oznamovatelům mají.

Dominik Duka nevypadá, že by se k problému postavil zrovna čelem a jeho poslední prohlášení situaci spíše zhoršuje.

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora