Už od dob nechvalně proslulého inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu platí, že žena je nejslabším článkem procesu. Očekává se, že je slabší, že se spíše zlomí, a že skrze ni je možné se dostat na další články vyprefabrikovaného řetězu. Taková byla i role Milady Horákové. Dnes jsme už civilizovanější, a místo mučení k tomuto institutu slouží vazba. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci tuto fintu zkusilo na Janu Nečasovou, kolegové z pražského VSZ dnes tito roli přisoudili insolvenční správkyni Vladimíře Jechové Vápeníkové, která je obviněna v rámci údajných insolvenčních podvodů v jižních Čechách.
Těžko lze v tuto chvíli soudit, zda skutečně provedla něco protizákonného. V každém případě zde existuje několik otazníků. Pomalu se již stává normou, že státní zastupitelství si vybírá soudní příslušnost v případě přípravného řízení podle zcela nejasných pravidel, respektive podle jediného – kde se najde někdo, kdo se nebude příliš na nic vyptávat, a návrhy na vazbu, odposlechy či na domovní prohlídky bez řečí přiklepne. A tak věc, která se odehrávala v Praze, respektive v Českých Budějovicích, řeší Okresní soud v Pardubicích. Ale nejenom to. Stejně neblahým zvykem je, že si státní zástupci chodí pro neodkladné úkony i mimo pracovní dobu, mohou si tedy vybrat konkrétního soudce. V tomto případě rozhodovala o složité insolvenční kauze soudkyně, která je odbornicí na rodinné právo.
Samotná Jechová má pak jako jediná ze speciálních insolvenčních správců nadvakrát složenou zkoušku, a k její funkci je i nezbytná prověrka NBÚ, kterou vlastní. U reorganizací se odměna insolvenčních správců pohybuje řádově v miliónech. Byla by kvůli pár drobným ochotna riskovat svou pověst kariéru, svobodu? Nemluvě o tom, že veškerá její činnost je sledována jak insolvenčním soudem, ale i přítomným státním zástupcem. A rozhodnutí přezkoumával jak Vrchní soud, tak Ústavní. Vždy v její prospěch. Navíc již byla ve věci, v níž je obviněna, vyslýchána před téměř třemi roky. Měla tedy dostatek času na zametení stop či domluvu s ostatními aktéry. Přitom některé z těchto osob ani měsíc po uvalení vazby policie ani nevyslechla. Vazba kvůli údajnému ovlivňování svědků tedy nehrozí, vzhledem k tomu, že se Jechová vzdala své funkce, ani pokračování v trestné činnosti.
Nabízí se tedy otázka, co jejím stíháním, respektive vazbou „orgány“ sledují. Do druhé strany rovnice totiž stále jaksi chybí právě ti soudci, jinak celé jednání obviněných postrádá smysl. Nikdo z nich ale obviněn zatím není. Nabízí se tedy zákonitě otázka – má vazba sloužit jako prostředek nátlaku, aby svými případnými výpověďmi navedla policii a státní zástupce právě na tyto soudce?
