Tisková konference vlády FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Známý pravicový publicista a letitý podporovatel Václava Klause Dušan Šrámek publikoval v Reflexu ostrou kritiku vlády Petra Fialy. Jedná se přitom už o několikátý pamflet v řadě, v nichž autoři podobné antizápadní či antievropské orientace napadají údajné cenzurní praktiky vlády Petra Fialy. Jde pokaždé o stejnou fabulaci, že jmenováním vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací se vláda demokratických koalic chystá podniknout frontální útok na svobodu slova.
Předtím napsal prakticky stejnou kritiku nacionalistický publicista Daniel Kaiser na serveru Echo 24. A další snůšku nesmyslů předtím napsal Babišův letitý fanoušek a bývalý zaměstnanec Martin Komárek na serveru Deníku.
V posledních týdnech sledujeme děsivé bludy kremelských médií. Jejich často opakovanou písničkou je blábol, že na Západě už není svoboda slova a že u nás i jinde v Evropě média slouží bruselské propagandě. Je to tatáž lež, kterou u nás šíří Parlamentní listy nebo Protiproud Klausova tajemníka Petra Hájka. Je to všechno stále ten samý ruský narativ. Článek Dušana Šrámka o vládě Petra Fialy by mohla bez mrknutí oka vydat ruská státní agentura RIA Novosti. Přesně by tam zapadl mezi jiné jurodivé výkřiky o zlém Západu. Platí to hned pro katastrofický titulek. Šrámkův text se jmenuje: „Fialova vláda je na čele celoevropského cenzurního tažení“. Šrámek tím navozuje dojem, že Evropa se propadá do nesvobody a jedním z nejhorších cenzorů je vláda Petra Fialy.
Jaký má Dušan Šrámek pro takový podivně hysterický obraz situace argument? Inu, vedle „kontroverzního“ uzavření několika webů napojených na ruskou propagandu (které ovšem nevypnula vláda), je hlavním a asi i jediným projevem nastoupené cenzorské cesty jmenování Michala Klímy do pozice vládního zmocněnce pro média a dezinformace. Aby Dušan Šrámek navodil u čtenářů pocit neblahých souvislostí, napsal o Klímovi, že pochází z „komunisticko-disidentské rodiny“, ačkoli si jeho otec, spisovatel Klíma,s cenzurou užil svoje”.
Taková prezentace člověka, který spoluvytvářel prostředí polistopadových svobodných médií, je od Šrámka zcela neobyčejnou špinavostí. Ivan Klíma ve své knize “Mé šílené století” mimochodem popisuje velmi důkladně, jak se mu komunistické přesvědčení po zážitku s nacistickou perzekucí Židů přihodilo a jak se této ideologie zbavil. Jeho rozchod s KSČ souvisel mimochodem s tím, že požadoval na Sjezdu spisovatelů v roce 1967 zrušení cenzury.
Jeho syn se přitom výrazně angažuje v akcích a debatách, jejichž cílem je uchování paměti na komunistické zločiny a důkladné pojmenování nesvobodného režimu. A o této mimořádné osobnosti Dušan Šrámek píše: „Vláda jmenovala zmocněnce přes dezinformace. Navázala tak na nejlepší národní tradice, jako bylo ministerstvo pro informace v čele se stalinistou Václavem Kopeckým či později ideologické oddělení ÚV KSČ s normalizátory Janem Fojtíkem a Vasilem Bilakem…“
Toto jsou neuvěřitelné věty, které čtu v médiu, jež jsem měl rád, a od autora, s nímž jsem kdysi rád spolupracoval i debatoval. Kde Dušan Šrámek bere tu drzost srovnávat Michala Klímu, slušného, seriózního a váženého člověka s takovou ohavnou zrůdou, jakou byl komunistický ministr informací Václav Kopecký? To se už v prostředí klausovského tábora definitivně všichni zbláznili?
A pak následuje další salva, která očerňuje premiéra Fialu a jeho kabinet: „Vláda se tak agilně staví do čela celoevropského procesu ‚boje s dezinformacemi‘, který v případě realizace by nás z hlediska svobody slova a nezávislosti médií vrhl o více než třicet let zpátky.“
Argument, který by doložil, že vláda jmenováním zmocněnce vrací Česko do doby nesvobody, zde chybí. Prostě to máme Šrámkovi věřit. Jako důkaz o vládní tendenci k potlačování občanské svobody má sloužit konstatování, že boj s dezinformacemi je rovněž agendou Evropské unie. A že je EU špatná instituce, to je přeci jasné. Říká to Václav Klaus či Tomio Okamura. A taky Vladimir Putin.
Šrámek pak čtenáře straší tím, jaké strašlivé perzekuční akce EU chystá a jak hodlá korumpovat novináře, kteří budou hlásat „bruselskou propagandu“. Mimochodem, přesně stejné bláboly vycházejí denně na zmiňované RIA Novosti.
Moskevští propagandisté už dlouhá léta tvrdí, že jsme tu ovládáni „Bruselem“. Jenom Dušan Šrámek se Bruselem nikdy nenechá ovládat či zkorumpovat, protože je ryzí český vlastenec. Tento dojem vlastního vlastenectví přitom sdílí s mnoha sluhy ruského autoritářského a zločinného režimu.
Absurdita pojmu „Brusel“ v mocenském slovníku a absurdita tzv. „bruselské propagandy“ spočívá v tom, že žádná oficiální mocenská centrála, odkud by se linula jednolitá propaganda EU, neexistuje. Jistě, že řada jednotlivců či organizací se může pasovat do role vykladačů unijního názoru. Ten ale ve skutečnosti vzniká výlučně na jednání Evropské rady jako výslednice názorů členských států a v Evropském parlamentu v klasickém parlamentním procesu.
Nic takového se v Rusku nekoná. Tam prostě státní názor vzniká v hlavě jednoho patologického autokrata a hnusná a prolhaná propaganda pak podle toho jede jako parní válec. Je mimořádně trapné, když český publicista opakuje její lži. V době války to smrdí obyčejnou zradou.
Evropské státy a Evropský parlament skutečně začaly po dlouhých letech nečinnosti věnovat pozornost nepřátelské subverzi, kterou proti nám už léta provozuje Putinovo Rusko. Je to sice dobře, ale ve skutečnosti jsou všechny dosavadní nápady a opatření vzhledem k brutalitě a zákeřnosti ruské propagandy nesmírně slabé a bezzubé.
Pravda je přesně opačná, než tvrdí Šrámek. Evropa i Česká republika se natolik ostýchají narušit principy svobody slova, že ponechávají obrovský prostor pro ruské lži i pro domácí zrádce, kteří se všemožně snaží zabránit vládám svobodných států, aby se před ruskou subverzí důkladně bránily.
To přesně dělají i Šrámek, Kaiser a Komárek. Jejich hlásaným cílem je svoboda slova, ale v překladu jde o svobodu lhát a obracet veřejné mínění nacionalistickým (v překladu proruským) a protizápadním směrem. Kdyby jejich postoj převládl, pak kýženým efektem jejich „obrany svobody“ bude oslabení České republiky i celého západního společenství. Proto koneckonců Churchill zatrhl hitlerovskou propagandu v Británii na začátku války.
Tak daleko ještě nejsme. Této nechutné kampani proti současné vládě a proti Michalu Klímovi nikdo v naší svobodné zemi nebrání. Bohužel jim také téměř nikdo neřekne otevřeně a do očí, že lžou a poškozují náš veřejný prostor v době krize. Mají přitom v Reflexu, v Echu či v Deníku svobodu. Svobodu lhát. A my máme zase svobodu psát, co si o nich myslíme. A máme svobodu usilovat o to, aby naše instituce byly v konfrontaci s Ruskem i s domácími zrádci co nejsilnější. Dokud nás budou naši čtenáři podporovat, budeme tuto práci dělat.
K opakovaným a nehorázným útokům na Michala Klímu je třeba dodat, že všechny cenzurní úmysly, jež mu Šrámek a spol. podsouvají, odporují Statutu vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, jak je definován v usnesení vlády. Kromě toho, že Klíma nikde nedeklaroval nutnost zavádění cenzury, tak k tomu ani nemá žádné pověření a žádnou kompetenci.
Proč vlastně Šrámek tak absurdně lže? V této souvislosti je až zarážející, jak se přátelé Václava Klause nechávají inspirovat ruskými doktrínami. Zde je třeba zmínit především pozoruhodnou souvislost mezi názory českých obránců svobody proruských postojů s názory, které prezentuje na ruském serveru „Národní obrana“ ředitel zahraniční rozvědky Ruské federace Sergej Naryškin, Putinův kolega z KGB. Jde o stratéga a hlavního šéfa ruské subverze, jejímž cílem je likvidace “západní dominance ve světovém řádu” a odstranění „zastaralého liberálního univerzalismu“. Naryškin si hořce stěžuje na cenzurní tažení v Evropské unii a na bruselskou propagandu. Jak si máme vysvětlit tu zvláštní shodu mezi postojem šéfa rozvědky agresivního nacistického státu a postojem českého publicisty Dušana Šrámka? Řeknu rovnou, že nepředpokládám vázací akt či výplatu rublů. Pro ruskou propagandu pracuje řada lidí na principu částečného souznění určitých „hodnot“ a společného pohledu na svět.
O to je to absurdnější. Důsledky těch jejich „hodnot“ vidíme v Mariupolu a v Buče.
