„Tohle je prokurátor, který je tady proto, že tvrdil, že obhajoba není součástí obžaloby. Pan prokurátor může mluvit o štěstí, že neskončil před soudruhem prokurátorem.“

Tento nezapomenutelný výrok z Menzlova filmu Skřivánci na niti v podání Rudolfa Hrušínského z let padesátých jako by na člověka dýchl při četbě prohlášení Unie státních zástupců, kterým reagovala na kritiku České advokátní komory. Advokáti se ohradili proti výrokům policejního mluvčího pražské policie Tomáše Hulana. Ten totiž v narážkách hovořil o zastrašování svědků v případu údajného daňového úniku, přičemž toto zastrašování nepřímo propojil s osobami ve vedení komory.

„Unie státních zástupců se domnívá, že podobně nepodloženě laděná veřejná prohlášení mohou být vnímána přinejmenším jako hraničící s přípustnou veřejnou kritikou kohokoliv a rozhodně nepřispívají k náležité úctě k ostatním osobám vykonávajícím právnická povolání, aniž by tyto osoby k takovým atakům zavdaly příčinu jinou, než že vykonávají svá povolání a rozhodují se podle znalosti důkazů, svého svědomí a práva,“ stojí v prohlášení Unie státních zástupců.

Co se stalo

Není od věci si proto provést malou rekapitulaci případu. Existuje závažné podezření, že policie ke svému mediálnímu útoku na ČAK zneužila odposlechy mezi obhájcem Tomášem Sokolem a manželkou jeho klienta, protože útok bezprostředně následoval poté, co se s ní telefonicky bavil o případu. Konkrétně o tom, že policie protizákonně neumožnila vstup advokátovu koncipientovi do vazby za klientem s odůvodněním, že policejní rada vydal jakýsi seznam. A protože se bála průšvihu, tak přesně v intencích jiného filmu, Vrtěti psem, přešla do útoku. A co na takovéto bezskrupulózní porušení práv obhajoby říká příslušný dozorový státní zástupce, který má dbát na zákonnost přípravného řízení? Nic, ticho po pěšině. Ale nejenom to.

Co říká Unie státních zástupců na to, že dozorová státní zástupkyně, která poslala advokáta Martina Grubnera do vazby, se vzápětí vyloučila pro podjatost, protože Grubner zastupuje firmu, v níž má její manžel polovinu účasti? A přesto, že se vyloučila pro podjatost, v médiích, například v Lidových novinách, se ke kauze vyjadřuje, i s obšírným komentováním případu. Opět velké ticho. Tedy ne úplně. Podle Unie státních zástupců „není jasné, proč stavovská organizace advokátů napadá státní zastupitelství, které se k dané kauze mediálně vůbec nevyjadřovalo“. Asi by měli prokurátoři více číst denní tisk.

Excesy státních zástupců

Zatímco každé, i sebemenší, provinění advokáta se propírá a Komora na ně také patřičně reaguje, jakékoli excesy státních zástupců zůstávají nepovšimnuty, nepotrestány, zameteny pod koberec. Zvlčilí státní zástupci mohou vše – pouštět do médií odposlechy, vybrané pasáže z trestních spisů, lži, polopravdy – a ještě mít tu nestoudnost svádět to na obhájce svých obětí. Přesně podle hesla – zloděj křičí, chyťte zloděje.

Pobaví, když Unie mudruje na téma, že vazbu musí přece posvětit soud. Už dávno se žalobci naučili podávat vazební návrhy, odposlechy či domovní prohlídky u soudců, kteří jim jdou na ruku. A kdyby to nestačilo, Česká republika je dost velká na to, aby si návrhy nechali posvětit úplně někde jinde, bez ohledu na trestní řád, zásadu místní příslušnosti a ústavní právo na zákonného soudce. Tak, jako to udělali Ištvánovi hoši z Olomouce, nebo bývalá šéfka Unie Lenka Bradáčová v případě Davida Ratha. Nyní si dali pro jistotu státní zástupci legalizaci tohoto bezpráví přímo do návrhu nového zákona.

Výsledky nikde

Pobaví, když stavovská organizace státních zástupců označí za nesmyslnou výtku ČAK, která konstatovala, že policie a státní zastupitelství jednají pod dojmem, že se jim pomocí mediálních prostředků podařilo svrhnout vládu. Jaký jediný výsledek do současné doby jejich tažení po dvou letech přineslo? Jak skončily s tak velkolepou pompou otevírané případy bývalého ministra obrany Martina Bartáka, jeho nástupkyně Vlasty Parkanové, Tomáše Julínka či Víta Bárty? Tedy vesměs kauzy, které rozložily stávající politický systém, a připravily velké finále z června 2013. Kdo za ně nese odpovědnost? Kde je byť sebemenší reflexe vedení státního zastupitelství, či příslušné stavovské obce? Odpovědí není nic, než arogance

Nedávno Unie obhájců přinesla informaci, že osmdesát procent všech místních zastupitelů, které naši prokurátoři léta buzerovali, odešlo od soudu čistí jak lilie. Už jenom kvůli tomu by měla Unie státních zástupců chodit kanály. Jak se ale říká, lepší drzé čelo nežli poplužní dvůr.